1 Ora estes são os nomes dos filhos de Israel, que entraram no Egito; entraram com Jacó, cada um com a sua família:
2 Rúben, Simeão, Levi e Judá,
3 Issacar, Zebulom e Benjamim,
4 Dã e Naftali, Gade e Aser.
5 Todas as almas que saíram da coxa de Jacó eram setenta. José, porém, já estava no Egito.
6 Morreu José, e todos os seus irmãos e toda aquela geração.
7 Depois os filhos de Israel frutificaram, aumentaram muito, multiplicaram-se e fizeram-se fortes duma maneira extraordinária; e a terra ficou cheia deles.
8 Entretanto se levantou sobre o Egito um novo rei que não conhecia a José.
9 Ele disse ao seu povo: Eis que o povo dos filhos de Israel é mais numeroso e mais forte que nós.
10 Vinde, usemos de astúcia para com eles, para que não se multipliquem, e para que não aconteça que, havendo guerra, se unam com os nossos inimigos, pelejem contra nós e se retirem da terra.
11 Portanto, puseram sobre eles feitores para com cargas os afligirem. E os israelitas edificaram para Faraó as cidades-armazéns, Pitom e Ramessés.
12 Mas quanto mais os egípcios vexavam aos israelitas, tanto mais estes se multiplicavam e se espalhavam. Os egípcios aborreciam aos filhos de Israel,
13 e os faziam servir com rigor;
14 amarguravam-lhes a vida com serviços penosos de barro e de tijolos e de toda a sorte de trabalhos nos campos, com todas as suas tarefas, com que foram obrigados a servir com rigor.
15 O rei do Egito falou às parteiras hebréias, das quais uma se chamava Sifrá, e a outra Puá;
16 e disse: Quando servirdes de parteira às mulheres hebréias, e as virdes sobre os assentos, se for filho, matá-lo-eis; mas, se for filha, deixá-la-eis viver.
17 Mas as parteiras temeram a Deus, e não fizeram como lhes havia ordenado o rei do Egito, antes deixaram os meninos viver.
18 Então o rei do Egito mandou chamar as parteiras e lhes perguntou: Por que tendes feito isso, e deixado os meninos viver?
19 Responderam as parteiras a Faraó: Porque as mulheres hebréias não são como as egípcias; pois são vigorosas, e já dão à luz antes que a parteira chegue a elas.
20 Fez Deus bem às parteiras; e o povo aumentou-se e tornou-se extraordinariamente forte.
21 Porque as parteiras temeram a Deus, ele lhes estabeleceu as casas.
22 Ordenou Faraó a todo o seu povo, dizendo: A todos os filhos que nascerem, lançá-los-eis no rio; mas a todas as filhas, deixá-las-eis viver.
1 Tato jsou pak jména synů Izraelských, kteříž vešli do Egypta s Jákobem; každý s čeledí svou přišel:
2 Ruben, Simeon, Léví a Juda;
3 Izachar, Zabulon a Beniamin;
4 Dan a Neftalím, Gád a Asser.
5 A bylo všech osob pošlých z bedr Jákobových sedmdesáte duší; Jozef pak byl v Egyptě.
6 I umřel Jozef a všickni bratří jeho, a všecken ten rod.
7 Synové pak Izraelští rozmnožili se a rodili se v hojnosti; a rozhojňovali se, i zsilili se náramně velmi, a naplněna jest jimi země.
8 V tom povstal král nový v Egyptě, kterýž neznal Jozefa.
9 Ten řekl lidu svému: Aj, lid synů Izraelských jest mnohý a silnější nad nás.
10 Nuže, opatrně sobě počínejme před ním, aby se nerozmohl; a když by přišla válka, aby se nepřipojil i on k nepřátelům našim, a nebojoval proti nám, a nevyšel z země.
11 Protož ustanovili nad ním úředníky, kteříž by plat vybírali, aby je trápili břemeny svými. I vystavěl lid Izraelský Faraonovi města skladů, Fiton a Ramesses.
12 Ale čím více trápili jej, tím více rostl a tím se více rozmáhal. I vzali sobě syny Izraelské v ošklivost.
13 A tak podrobovali Egyptští syny Izraelské v službu těžkou.
14 A k hořkosti přivodili život jejich robotami těžkými, v hlině a cihlách a ve všelijakém díle na poli, mimo všelikou potřebu svou, k níž práce jejich užívali nenáležitě a bez lítosti.
15 I poručil král Egyptský babám Hebrejským, z nichž jedna sloula Sefora a druhá Fua,
16 A řekl: Když budete pomáhati ženám Hebrejským při porodu, a uzříte, že již rodí, byl-li by syn, zabíte ho, pakli dcera, tedy ať jest živa.
17 Bály se pak ty baby Boha, a nečinily tak, jakž jim poručil král Egyptský, ale živých nechávaly pacholíků.
18 Povolav tedy bab král Egyptský, mluvil jim: Proč jste to učinily, že jste živé zachovaly pacholíky?
19 I odpověděly baby Faraonovi: Nejsou ženy Hebrejské jako ženy Egyptské; nebo ony jsou silnějšího přirození. Dříve než přijde k nim baba, ony porodí.
20 I učinil dobře Bůh těm babám. A rozmnožen jest lid, a zsilili se velmi.
21 Stalo se pak proto, že se bály baby ty Boha, vzdělal jim domy.
22 I přikázal Farao všemu lidu svému, řka: Každého syna, kterýž se narodí, do řeky uvrzte; každé pak dcery nechte živé.