1 Then Yahweh’s word came to me, saying, 2 "You shall not take a wife, neither shall you have sons or daughters, in this place." 3 For Yahweh says concerning the sons and concerning the daughters who are born in this place, and concerning their mothers who bore them, and concerning their fathers who became their father in this land: 4 "They will die grievous deaths. They will not be lamented, neither will they be buried. They will be as dung on the surface of the ground. They will be consumed by the sword and by famine. Their dead bodies will be food for the birds of the sky and for the animals of the earth."

5 For Yahweh says, "Don’t enter into the house of mourning. Don’t go to lament. Don’t bemoan them, for I have taken away my peace from this people," says Yahweh, "even loving kindness and tender mercies. 6 Both great and small will die in this land. They will not be buried. Men won’t lament for them, cut themselves, or make themselves bald for them. 7 Men won’t break bread for them in mourning, to comfort them for the dead. Men won’t give them the cup of consolation to drink for their father or for their mother.

8 "You shall not go into the house of feasting to sit with them, to eat and to drink." 9 For Yahweh of Armies, the God of Israel says: "Behold, I will cause to cease out of this place, before your eyes and in your days, the voice of mirth and the voice of gladness, the voice of the bridegroom and the voice of the bride. 10 It will happen, when you tell this people all these words, and they ask you, ‘Why has Yahweh pronounced all this great evil against us?’ or ‘What is our iniquity? or ‘What is our sin that we have committed against Yahweh our God?’ 11 then you shall tell them, ‘Because your fathers have forsaken me,’ says Yahweh, ‘and have walked after other gods, have served them, have worshiped them, have forsaken me, and have not kept my law. 12 You have done evil more than your fathers, for behold, you each walk after the stubbornness of his evil heart, so that you don’t listen to me. 13 Therefore I will cast you out of this land into the land that you have not known, neither you nor your fathers. There you will serve other gods day and night, for I will show you no favor.’

14 "Therefore behold, the days come," says Yahweh, "that it will no more be said, ‘As Yahweh lives, who brought up the children of Israel out of the land of Egypt;’ 15 but, ‘As Yahweh lives, who brought up the children of Israel from the land of the north, and from all the countries where he had driven them.’ I will bring them again into their land that I gave to their fathers.

16 "Behold, I will send for many fishermen," says Yahweh, "and they will fish them up. Afterward I will send for many hunters, and they will hunt them from every mountain, from every hill, and out of the clefts of the rocks. 17 For my eyes are on all their ways. They are not hidden from my face. Their iniquity isn’t concealed from my eyes. 18 First I will recompense their iniquity and their sin double, because they have polluted my land with the carcasses of their detestable things, and have filled my inheritance with their abominations."

19 Yahweh, my strength, my stronghold,

and my refuge in the day of affliction,

the nations will come to you from the ends of the earth,

and will say,

"Our fathers have inherited nothing but lies,

vanity and things in which there is no profit.

20 Should a man make to himself gods

which yet are no gods?"

21 "Therefore behold, I will cause them to know,

this once I will cause them to know my hand and my might.

Then they will know that my name is Yahweh."

1 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

2 Nepojímej sobě ženy, aniž měj synů neb dcer na místě tomto.

3 Nebo takto praví Hospodin o synech i dcerách zplozených v místě tomto, a o matkách jejich, kteréž zrodily je, i o jejich otcích, kteříž zplodili je v zemi této:

4 Smrtmi přebolestnými pomrou, nebudou oplakáni, ani pochováni; místo hnoje na svrchku země budou, a mečem i hladem do konce zhubeni budou. I budou mrtvá těla jejich za pokrm ptactvu nebeskému a šelmám zemským.

5 Nebo takto praví Hospodin: Nevcházej do domu smutku, aniž choď kvíliti, aniž jich lituj; odjal jsem zajisté pokoj svůj od lidu tohoto, dobrotivost i slitování, dí Hospodin.

6 Když pomrou velicí i malí v zemi této, nebudou pochováni, aniž kvíliti budou nad nimi, aniž se zřeží, aniž sobě lysiny zdělají pro ně.

7 Aniž jim dadí jísti, aby v truchlosti potěšovali jich nad mrtvým, aniž jich napojí z číše potěšení po otci jejich neb matce jejich.

8 Tolikéž do domu hodování nechoď, abys sedati měl s nimi při jídle a pití.

9 Nebo takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Aj, já způsobím, aby nebývalo na místě tomto před očima vašima a za dnů vašich hlasu radosti, ani hlasu veselé, hlasu ženicha, ani hlasu nevěsty.

10 Když pak oznámíš lidu tomuto všecka slova tato, a řeknou-liť: Proč vyřkl Hospodin proti nám všecko zlé veliké toto, a jaká jest nepravost naše, aneb jaký hřích náš, jímž jsme hřešili proti Hospodinu Bohu svému?

11 Tedy rci jim: Proto že opustili mne otcové vaši, dí Hospodin, a chodíce za bohy cizími, sloužili jim, a klaněli se jim, mne pak opustili, a zákona mého neostříhali.

12 Vy pak mnohem jste hůře činili nežli otcové vaši; nebo aj, vy chodíte jeden každý podlé zdání srdce svého zlého, neposlouchajíce mne.

13 Pročež hodím vámi z země této do země, o níž nevíte vy, ani otcové vaši, a sloužiti budete tam bohům cizím dnem i nocí, dokudž neučiním vám milosti.

14 Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž nebude říkáno více: Živť jest Hospodin, kterýž vyvedl syny Izraelské z země Egyptské,

15 Ale: Živť jest Hospodin, kterýž vyvedl syny Izraelské z země půlnoční a ze všech zemí, do nichž je byl rozehnal, když je zase přivedu do země jejich, kterouž jsem dal otcům jejich.

16 Aj, já pošli k rybářům mnohým, dí Hospodin, aby je vylovili; potom pošli i k mnohým lovcům, aby je zlapali na všeliké hoře, a na všelikém pahrbku, i v děrách skalních.

17 Hledím na všecky cesty jejich, nejsouť tajné přede mnou, aniž jest skryta nepravost jejich před očima mýma.

18 I odplatím jim prvé dvojnásobně za nepravost jejich a hřích jejich, proto že zemi mnou poškvrnili těly mrtvými ohyzdnými, a ohavnostmi svými naplnili dědictví mé.

19 Hospodine, sílo má a hrade můj, i útočiště mé v den ssoužení, k toběť přijdou národové od končin země, a řeknou: Jistě žeť se falše drželi otcové naši, marnosti a právě neužitečných věcí.

20 Zdaliž udělá sobě člověk bohy, poněvadž sami nejsou bohové?

21 Protož aj, já způsobím to, aby poznali té chvíle, způsobím, aby poznali ruku mou i moc mou, a zvědít, že jméno mé jest Hospodin.