1 Of Moab. Yahweh of Armies, the God of Israel, says:
"Woe to Nebo!
For it is laid waste.
Kiriathaim is disappointed.
It is taken.
Misgab is put to shame
and broken down.
2 The praise of Moab is no more.
In Heshbon they have devised evil against her:
‘Come! Let’s cut her off from being a nation.’
You also, Madmen, will be brought to silence.
The sword will pursue you.
3 The sound of a cry from Horonaim,
desolation and great destruction!
4 Moab is destroyed.
Her little ones have caused a cry to be heard.
5 For they will go up by the ascent of Luhith with continual weeping.
For at the descent of Horonaim they have heard the distress of the cry of destruction.
6 Flee! Save your lives!
Be like the juniper bush in the wilderness.
7 For, because you have trusted in your works and in your treasures,
you also will be taken.
Chemosh will go out into captivity,
his priests and his princes together.
8 The destroyer will come on every city,
and no city will escape;
the valley also will perish,
and the plain will be destroyed, as Yahweh has spoken.
9 Give wings to Moab,
that she may fly and get herself away:
and her cities will become a desolation,
without anyone to dwell in them.
10 "Cursed is he who does the work of Yahweh negligently;
and cursed is he who keeps back his sword from blood.
11 "Moab has been at ease from his youth,
and he has settled on his dregs,
and has not been emptied from vessel to vessel,
neither has he gone into captivity;
therefore his taste remains in him,
and his scent is not changed.
12 Therefore behold, the days come," says Yahweh,
"that I will send to him those who pour off,
and they will pour him off;
and they will empty his vessels,
and break their containers in pieces.
13 Moab will be ashamed of Chemosh,
as the house of Israel was ashamed of Bethel, their confidence.
14 "How do you say, ‘We are mighty men,
and valiant men for the war’?
15 Moab is laid waste,
and they have gone up into his cities,
and his chosen young men have gone down to the slaughter,"
says the King, whose name is Yahweh of Armies.
16 "The calamity of Moab is near to come,
and his affliction hurries fast.
17 All you who are around him, bemoan him;
and all you who know his name, say,
‘How the strong staff is broken,
the beautiful rod!’
18 "You daughter who dwells in Dibon,
come down from your glory,
and sit in thirst;
for the destroyer of Moab has come up against you.
He has destroyed your strongholds.
19 Inhabitant of Aroer, stand by the way and watch.
Ask him who flees, and her who escapes;
say, ‘What has been done?’
20 Moab is disappointed;
for it is broken down.
Wail and cry!
Tell it by the Arnon, that Moab is laid waste.
21 Judgment has come on the plain country—
on Holon, on Jahzah, on Mephaath,
22 on Dibon, on Nebo, on Beth Diblathaim,
23 on Kiriathaim, on Beth Gamul, on Beth Meon,
24 on Kerioth, on Bozrah,
and on all the cities of the land of Moab, far or near.
25 The horn of Moab is cut off,
and his arm is broken," says Yahweh.
26 "Make him drunk,
for he magnified himself against Yahweh.
Moab will wallow in his vomit,
and he also will be in derision.
27 For wasn’t Israel a derision to you?
Was he found among thieves?
For as often as you speak of him,
you shake your head.
28 You inhabitants of Moab, leave the cities, and dwell in the rock.
Be like the dove that makes her nest over the mouth of the abyss.
29 "We have heard of the pride of Moab.
He is very proud in his loftiness, his pride,
his arrogance, and the arrogance of his heart.
30 I know his wrath," says Yahweh, "that it is nothing;
his boastings have done nothing.
31 Therefore I will wail for Moab.
Yes, I will cry out for all Moab.
They will mourn for the men of Kir Heres.
32 With more than the weeping of Jazer
I will weep for you, vine of Sibmah.
Your branches passed over the sea.
They reached even to the sea of Jazer.
The destroyer has fallen on your summer fruits
and on your vintage.
33 Gladness and joy is taken away from the fruitful field
and from the land of Moab.
I have caused wine to cease from the wine presses.
No one will tread with shouting.
The shouting will be no shouting.
34 From the cry of Heshbon even to Elealeh,
even to Jahaz they have uttered their voice,
from Zoar even to Horonaim, to Eglath Shelishiyah;
for the waters of Nimrim will also become desolate.
35 Moreover I will cause to cease in Moab," says Yahweh,
"him who offers in the high place,
and him who burns incense to his gods.
36 Therefore my heart sounds for Moab like flutes,
and my heart sounds like flutes for the men of Kir Heres.
Therefore the abundance that he has gotten has perished.
37 For every head is bald,
and every beard clipped.
There are cuttings on all the hands,
and sackcloth on the waist.
38 On all the housetops of Moab,
and in its streets, there is lamentation everywhere;
for I have broken Moab like a vessel in which no one delights," says Yahweh.
39 "How it is broken down!
How they wail!
How Moab has turned the back with shame!
So will Moab become a derision
and a terror to all who are around him."
40 For Yahweh says: "Behold, he will fly as an eagle,
and will spread out his wings against Moab.
41 Kerioth is taken,
and the strongholds are seized.
The heart of the mighty men of Moab at that day
will be as the heart of a woman in her pangs.
42 Moab will be destroyed from being a people,
because he has magnified himself against Yahweh.
43 Terror, the pit, and the snare are on you,
inhabitant of Moab," says Yahweh.
44 "He who flees from the terror will fall into the pit;
and he who gets up out of the pit will be taken in the snare,
for I will bring on him, even on Moab,
the year of their visitation," says Yahweh.
45 "Those who fled stand without strength under the shadow of Heshbon;
for a fire has gone out of Heshbon,
and a flame from the middle of Sihon,
and has devoured the corner of Moab,
and the crown of the head of the tumultuous ones.
46 Woe to you, O Moab!
The people of Chemosh are undone;
for your sons are taken away captive,
and your daughters into captivity.
47 "Yet I will reverse the captivity of Moab in the latter days,"
says Yahweh.
Thus far is the judgment of Moab.
1 Proti Moábovi. Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Běda městu Nébo, neboť popléněno bude; zahanbeno a vzato bude Kariataim, zahanbeno bude Misgab a děsiti se bude.
2 Nebudeť míti více žádné pochvaly Moáb z Ezebon, obmýšlejí proti němu zlé: Poďte, a vyhlaďme je z národu. I ty, ó Madmen, vypléněno budeš, půjde za tebou meč.
3 Hlas žalostný z Choronaim: Ó poplénění a potření veliké.
4 Potřín bude Moáb, slyšán bude křik maličkých jeho.
5 Proto že na cestě Luchitské ustavičný bude pláč, a že kudyž se chodí k Choronaim, nepřátelé křik hrozný slyšeti budou:
6 Utecte, vysvoboďte život svůj, a buďte jako vřes na poušti.
7 Nebo proto, že doufáš v statku svém a v pokladích svých, také ty jat budeš; i půjde Chámos do zajetí, kněží jeho, též i knížata jeho.
8 Přitáhne zajisté zhoubce na každé město, aniž ho které město znikne; zahyne i údolí, a zahlazena bude rovina, jakž praví Hospodin.
9 Dejte brky Moábovi, ať rychle uletí; nebo města jeho v poušť obrácena budou, tak že nebude žádného obyvatele v nich.
10 Zlořečený ten, kdož dělá dílo Hospodinovo lstivě, a zlořečený ten, kdož zdržuje meč svůj od krve.
11 Mělť jest pokoj Moáb od dětinství svého, a usadil se na kvasnicích svých, aniž býval přelíván z nádoby do nádoby, totiž do zajetí nechodíval; pročež zůstala v něm chuť jeho, a vůně jeho není proměněna.
12 Protož aj, dnové jdou, dí Hospodin, že pošli na něj ty, kteříž vpády činí, a zajmou jej, sudy pak jeho vyprázdní, a nádoby jeho roztříští.
13 I zahanben bude Moáb od Chámos, jako zahanbeni jsou dům Izraelský od Bethel naděje své.
14 Kterakž říkáte: Silní jsme a muži stateční k boji?
15 Pohuben bude Moáb a z měst svých vyjde, a nejvýbornější mládenci jeho půjdou k zabití, dí král, jehož jméno Hospodin zástupů.
16 Blízkoť jest bída Moábova, aby přišla, a trápení jeho pospíchá velice.
17 Litujte ho všickni okolní jeho, a všickni, kteříž víte o jménu jeho, rcete: Jak polámána jest hůl nejpevnější, prut nejozdobnější?
18 Sejdi z slávy své, a seď v žíni, ó ty, kterážs se usadila, dcero Dibonská; neboť zhoubce Moábův přitáhne proti tobě, zkazí ohrady tvé.
19 Postav se na cestě, a ohlédni se pilně, obyvatelkyně Aroer; vyptej se toho, kdož utíká, a té, kteráž uchází, rci: Co se děje?
20 Stydí se Moáb, že jest potřín. Kvělte a křičte, oznamte u Arnon, že hubí Moába.
21 Nebo soud přišel na zemi té roviny, na Holon a na Jasa a na Mefat,
22 I na Dibon a Nébo, a na Betdiblataim,
23 I na Kariataim a na Betgamul, a na Betmeon,
24 A na Kariot, a na Bozru i na všecka města země Moábské, daleká i blízká.
25 Odťat bude roh Moábův, a rámě jeho zlámáno bude, dí Hospodin.
26 Opojte jej, poněvadž se proti Hospodinu zpínal, až by se válel Moáb v vývratku svém, a byl za smích i on také.
27 Nebo zdali v posměchu nebyl u tebe Izrael? Zdali mezi zloději zastižen jest, že jakž jen promluvíš o něm, poskakuješ?
28 Zanechte měst, a přebývejte v skále, ó obyvatelé Moábští, a buďte podobni holubici hnízdící se daleko v rozsedlinách.
29 Slýchaliť jsme o pýše Moábově, že velmi pyšný jest, o vysokomyslnosti jeho a pýše jeho, i o nadutosti jeho, a povyšování se srdce jeho.
30 Známť já, dí Hospodin, vzteklost jeho, ale špatnáť jest ona k tomu; lži jeho nedovedouť toho.
31 Protož nad Moábskými kvílím, a nade vším Moábem křičím, pro obyvatele Kircheres úpí srdce.
32 Více než plakáno bylo Jazerských, plači tebe, ó vinný kmene Sibma. Rozvodové tvoji dostanouť se za moře, až k moři Jazerskému dosáhnou; na letní ovoce tvé a na vinobraní tvé zhoubce připadne.
33 I přestane veselé a plésání nad polem úrodným v zemi Moábské, a vínu z presu přítrž učiním; nebudou ho tlačívati s prokřikováním. Prokřikování nebudeť prokřikováním.
34 Více křičeti budou než Ezebonští, až do Eleale, až do Jasa vydávati budou hlas svůj, od Ségor až do Choronaim jako jalovice tříletá; nebo také i vody Nimrim vymizejí.
35 A tak učiním, dí Hospodin, přítrž Moábovi, obětujícímu na výsosti a kadícímu bohům jeho.
36 Protož srdce mé nad Moábem jako píšťalky zníti bude, srdce mé i nad obyvateli Kircheres jako píšťalky zníti bude, proto že i zboží nashromážděná se v nic obrátí.
37 Nebo na každé hlavě bude lysina, a každá brada oholena, na všech rukou řezání, a na bedrách žíně.
38 Na všech střechách Moábových i po ulicích jeho všudy jen kvílení; nebo rozrazím Moába jako nádobu neužitečnou, dí Hospodin.
39 Kvíliti budou: Jakť jest potřín, jak se obrátil zpět Moáb s hanbou! A jest Moáb v posměchu a k předěšení všechněm, kteříž jsou vůkol něho.
40 Nebo takto praví Hospodin: Aj, jako orlice přiletí a roztáhne křídla svá na Moába.
41 Vzato bude Kariot, i pevnosti pobrány budou, a bude srdce silných Moábských v ten den podobné srdci ženy svírající se.
42 I vyhlazen bude Moáb z lidu, proto že se proti Hospodinu zpínal.
43 Strach a jáma a osídlo nad tebou, ó obyvateli Moábský, praví Hospodin.
44 Kdo uteče před strachem, vpadne do jámy, a kdo vyleze z jámy, osídlem lapen bude; nebo uvedu na něj, totiž na Moába, rok navštívení jejich, dí Hospodin.
45 Stávaliť jsou v stínu Ezebon ti, kteříž utíkávali před násilím, ale oheň vyjde z Ezebon, a plamen z prostřed Seon, a zžíře kout Moábův a vrch hlavy těch, kteříž jen bouří.
46 Běda tobě, Moábe, zahyneť lid Chámosův; nebo pobráni budou synové tvoji do zajetí, i dcery tvé do zajetí.
47 A však zase přivedu zajaté Moábské v posledních dnech, dí Hospodin. Až potud soud o Moábovi.