1 The word that came to Jeremiah from Yahweh, saying, 2 "Yahweh, the God of Israel, says, ‘Write all the words that I have spoken to you in a book. 3 For, behold, the days come,’ says Yahweh, ‘that I will reverse the captivity of my people Israel and Judah,’ says Yahweh. ‘I will cause them to return to the land that I gave to their fathers, and they will possess it.’"

4 These are the words that Yahweh spoke concerning Israel and concerning Judah. 5 For Yahweh says:

"We have heard a voice of trembling;

a voice of fear, and not of peace.

6 Ask now, and see whether a man travails with child.

Why do I see every man with his hands on his waist, as a woman in travail,

and all faces are turned pale?

7 Alas, for that day is great, so that none is like it!

It is even the time of Jacob’s trouble;

but he will be saved out of it.

8 It will come to pass in that day, says Yahweh of Armies, that I will break his yoke from off your neck,

and will burst your bonds.

Strangers will no more make them their bondservants;

9 but they will serve Yahweh their God,

and David their king,

whom I will raise up to them.

10 Therefore don’t be afraid, O Jacob my servant, says Yahweh.

Don’t be dismayed, Israel.

For, behold, I will save you from afar,

and save your offspring from the land of their captivity.

Jacob will return,

and will be quiet and at ease.

No one will make him afraid.

11 For I am with you, says Yahweh, to save you;

for I will make a full end of all the nations where I have scattered you,

but I will not make a full end of you;

but I will correct you in measure,

and will in no way leave you unpunished."

12 For Yahweh says,

"Your hurt is incurable.

Your wound is grievous.

13 There is no one to plead your cause,

that you may be bound up.

You have no healing medicines.

14 All your lovers have forgotten you.

They don’t seek you.

For I have wounded you with the wound of an enemy,

with the chastisement of a cruel one,

for the greatness of your iniquity,

because your sins were increased.

15 Why do you cry over your injury?

Your pain is incurable.

For the greatness of your iniquity,

because your sins have increased,

I have done these things to you.

16 Therefore all those who devour you will be devoured.

All your adversaries, everyone of them, will go into captivity.

Those who plunder you will be plunder.

I will make all who prey on you become prey.

17 For I will restore health to you,

and I will heal you of your wounds," says Yahweh,

"because they have called you an outcast,

saying, ‘It is Zion, whom no man seeks after.’"

18 Yahweh says:

"Behold, I will reverse the captivity of Jacob’s tents,

and have compassion on his dwelling places.

The city will be built on its own hill,

and the palace will be inhabited in its own place.

19 Thanksgiving will proceed out of them

with the voice of those who make merry.

I will multiply them,

and they will not be few;

I will also glorify them,

and they will not be small.

20 Their children also will be as before,

and their congregation will be established before me.

I will punish all who oppress them.

21 Their prince will be one of them,

and their ruler will proceed from among them.

I will cause him to draw near,

and he will approach me;

for who is he who has had boldness to approach me?" says Yahweh.

22 "You shall be my people,

and I will be your God.

23 Behold, Yahweh’s storm, his wrath, has gone out,

a sweeping storm;

it will burst on the head of the wicked.

24 The fierce anger of Yahweh will not return until he has accomplished,

and until he has performed the intentions of his heart.

In the latter days you will understand it."

1 Slovo, kteréž se stalo k Jeremiášovi od Hospodina, řkoucí:

2 Takto praví Hospodin, Bůh Izraelský, řka: Spiš sobě do knihy všecka slova, kterážť jsem mluvil.

3 Aj, dnové zajisté jdou, dí Hospodin, přivedu zase zajaté lidu svého Izraelského i Judského, praví Hospodin, a uvedu je do země, kterouž jsem byl dal otcům jejich, a dědičně ji obdrží,

4 Tatoť pak jsou slova, kteráž mluvil Hospodin o Izraelovi a Judovi:

5 Takto zajisté praví Hospodin: Hlas předěšení a hrůzy slyšíme, a že není žádného pokoje.

6 Ptejte se nyní, a vizte rodívá-li samec. Pročež tedy vidím, an každý muž rukama svýma drží se za bedra svá jako rodička, a obrácené všechněch oblíčeje v zsinalost?

7 Ach, nebo veliký jest den tento, tak že nebylo žádného jemu podobného. Ale jakť koli čas jest ssoužení Jákobova, předceť z něho vysvobozen bude.

8 Stane se zajisté v ten den, dí Hospodin zástupů, že polámi jho jeho z šíje tvé, a svazky tvé potrhám, i nebudou ho více v službu podrobovati cizozemci.

9 Ale sloužiti budou Hospodinu Bohu svému, a Davidovi králi svému, kteréhož jim vzbudím.

10 Protož ty neboj se, služebníče můj Jákobe, dí Hospodin, aniž se strachuj, ó Izraeli, nebo aj, já vysvobodím tě zdaleka, i símě tvé z země zajetí jejich. I navrátí se Jákob, aby odpočíval, a pokoj měl, a nebude žádného, kdo by jej předěsil.

11 Neboť já s tebou jsem, dí Hospodin, abych tě vysvobodil, když učiním konec všechněm národům, mezi kteréž tě rozptýlím. Tobě však neučiním konce, ale budu tě trestati v soudu, ačkoli tě bez trestání naprosto nenechám.

12 Takto zajisté praví Hospodin: Přetěžké bude potření tvé, přebolestná rána tvá.

13 Nebude, kdo by přisoudil při tvou k uléčení; lékařství platného žádného míti nebudeš.

14 Všickni, kteříž tě milují, zapomenou se nad tebou, aniž tě navštíví, když tě raním ranou nepřítele, a trestáním přísným pro mnohou nepravost tvou a nesčíslné hříchy tvé.

15 Proč křičíš nad svým potřením a těžkou bolestí svou? Pro mnohou nepravost tvou a nesčíslné hříchy tvé to činím tobě.

16 A však všickni, kteříž zžírají tebe, sežráni budou, a všickni, kteříž utiskají tebe, všickni, pravím, do zajetí půjdou, a kteříž tě pošlapávají, pošlapáni budou, a všecky, kteříž tě loupí, v loupež vydám,

17 Tehdáž když tobě navrátím zdraví, a na rány tvé zhojím tě, dí Hospodin, proto že zahnanou nazývali tebe, říkajíce: Tato jest Sion, není žádného, kdo by ji navštívil.

18 Takto praví Hospodin: Aj, já zase přivedu zajaté stánků Jákobových, a nad příbytky jeho slituji se, i budeť zase vzděláno město na prvním místě svém, a palác podlé způsobu svého vystaven.

19 A bude pocházeti od nich díků činění a hlas veselících se; nebo je rozmnožím, a nebudou umenšení bráti, zvelebím je, a nebudou sníženi.

20 A budou synové jeho tak jako i prvé, a shromáždění jeho přede mnou utvrzeno bude, trestati pak budu všecky, kteříž jej ssužují.

21 A povstane z něho nejdůstojnější jeho, a panovník jeho z prostředku jeho vyjde, kterémuž rozkáži přiblížiti se, aby předstoupil přede mne. Nebo kdo jest ten, ješto by slíbil za sebe, že předstoupí přede mne? dí Hospodin.

22 I budete mým lidem, a já budu vaším Bohem.

23 Aj, vicher Hospodinův s prchlivostí vyjde, vicher trvající nad hlavou nešlechetných trvati bude.

24 Neodvrátíť se prchlivost hněvu Hospodinova, dokudž neučiní toho, a dokudž nevykoná úmyslu srdce svého. Tehdáž porozumíte tomu.