1 "At that time," says Yahweh, "I will be the God of all the families of Israel, and they will be my people."
2 Yahweh says, "The people who survive the sword found favor in the wilderness; even Israel, when I went to cause him to rest."
3 Yahweh appeared of old to me, saying,
"Yes, I have loved you with an everlasting love.
Therefore I have drawn you with loving kindness.
4 I will build you again,
and you will be built, O virgin of Israel.
You will again be adorned with your tambourines,
and will go out in the dances of those who make merry.
5 Again you will plant vineyards on the mountains of Samaria.
The planters will plant,
and will enjoy its fruit.
6 For there will be a day that the watchmen on the hills of Ephraim cry,
‘Arise! Let’s go up to Zion to Yahweh our God.’"
7 For Yahweh says,
"Sing with gladness for Jacob,
and shout for the chief of the nations.
Publish, praise, and say,
‘Yahweh, save your people,
the remnant of Israel!’
8 Behold, I will bring them from the north country,
and gather them from the uttermost parts of the earth,
along with the blind and the lame,
the woman with child and her who travails with child together.
They will return as a great company.
9 They will come with weeping.
I will lead them with petitions.
I will cause them to walk by rivers of waters,
in a straight way in which they won’t stumble;
for I am a father to Israel.
Ephraim is my firstborn.
10 "Hear Yahweh’s word, you nations,
and declare it in the distant islands. Say,
‘He who scattered Israel will gather him,
and keep him, as a shepherd does his flock.’
11 For Yahweh has ransomed Jacob,
and redeemed him from the hand of him who was stronger than he.
12 They will come and sing in the height of Zion,
and will flow to the goodness of Yahweh,
to the grain, to the new wine, to the oil,
and to the young of the flock and of the herd.
Their soul will be as a watered garden.
They will not sorrow any more at all.
13 Then the virgin will rejoice in the dance,
the young men and the old together;
for I will turn their mourning into joy,
and will comfort them, and make them rejoice from their sorrow.
14 I will satiate the soul of the priests with fatness,
and my people will be satisfied with my goodness," says Yahweh.
15 Yahweh says:
"A voice is heard in Ramah,
lamentation and bitter weeping,
Rachel weeping for her children.
She refuses to be comforted for her children,
because they are no more."
16 Yahweh says:
"Refrain your voice from weeping,
and your eyes from tears,
for your work will be rewarded," says Yahweh.
"They will come again from the land of the enemy.
17 There is hope for your latter end," says Yahweh.
"Your children will come again to their own territory.
18 "I have surely heard Ephraim grieving thus,
‘You have chastised me,
and I was chastised, as an untrained calf.
Turn me, and I will be turned,
for you are Yahweh my God.
19 Surely after that I was turned.
I repented.
After that I was instructed.
I struck my thigh.
I was ashamed, yes, even confounded,
because I bore the reproach of my youth.’
20 Is Ephraim my dear son?
Is he a darling child?
For as often as I speak against him,
I still earnestly remember him.
therefore my heart yearns for him.
I will surely have mercy on him," says Yahweh.
21 "Set up road signs.
Make guideposts.
Set your heart toward the highway,
even the way by which you went.
Turn again, virgin of Israel.
Turn again to these your cities.
22 How long will you go here and there,
you backsliding daughter?
For Yahweh has created a new thing in the earth:
a woman will encompass a man."
23 Yahweh of Armies, the God of Israel, says: "Yet again they will use this speech in the land of Judah and in its cities, when I reverse their captivity: ‘Yahweh bless you, habitation of righteousness, mountain of holiness.’ 24 Judah and all its cities will dwell therein together, the farmers, and those who go about with flocks. 25 For I have satiated the weary soul, and I have replenished every sorrowful soul."
26 On this I awakened, and saw; and my sleep was sweet to me.
27 "Behold, the days come," says Yahweh, "that I will sow the house of Israel and the house of Judah with the seed of man and with the seed of animal. 28 It will happen that, like as I have watched over them to pluck up and to break down and to overthrow and to destroy and to afflict, so I will watch over them to build and to plant," says Yahweh. 29 "In those days they will say no more,
"‘The fathers have eaten sour grapes,
and the children’s teeth are set on edge.’
30 But everyone will die for his own iniquity. Every man who eats the sour grapes, his teeth will be set on edge.
31 "Behold, the days come," says Yahweh, "that I will make a new covenant with the house of Israel, and with the house of Judah, 32 not according to the covenant that I made with their fathers in the day that I took them by the hand to bring them out of the land of Egypt, which covenant of mine they broke, although I was a husband to them," says Yahweh. 33 "But this is the covenant that I will make with the house of Israel after those days," says Yahweh:
"I will put my law in their inward parts,
and I will write it in their heart.
I will be their God,
and they shall be my people.
34 They will no longer each teach his neighbor,
and every man teach his brother, saying, ‘Know Yahweh;’
for they will all know me,
from their least to their greatest," says Yahweh,
"for I will forgive their iniquity,
and I will remember their sin no more."
35 Yahweh, who gives the sun for a light by day,
and the ordinances of the moon and of the stars for a light by night,
who stirs up the sea, so that its waves roar—
Yahweh of Armies is his name, says:
36 "If these ordinances depart from before me," says Yahweh,
"then the offspring of Israel also will cease from being a nation before me forever."
37 Yahweh says: "If heaven above can be measured,
and the foundations of the earth searched out beneath,
then I will also cast off all the offspring of Israel for all that they have done," says Yahweh.
38 "Behold, the days come," says Yahweh, "that the city will be built to Yahweh from the tower of Hananel to the gate of the corner. 39 The measuring line will go out further straight onward to the hill Gareb, and will turn toward Goah. 40 The whole valley of the dead bodies and of the ashes, and all the fields to the brook Kidron, to the corner of the horse gate toward the east, will be holy to Yahweh. It will not be plucked up or thrown down any more forever."
1 Toho času, dí Hospodin, budu Bohem všech čeledí Izraelových, a oni budou mým lidem.
2 Takto praví Hospodin: Lid z těch pozůstalých po meči nalezl milost na poušti, když jsem chodil před ním, abych odpočinutí způsobil Izraelovi.
3 Za starodávnať se mi ukazoval Hospodin. I však milováním věčným miluji tě, pročež ustavičně činím tobě milosrdenství.
4 Ještě vždy vzdělávati tě budu, a vzdělána budeš, panno Izraelská; ještě se obveselovati budeš bubny svými, a vycházeti s houfem plésajících.
5 Ještě štěpovati budeš vinice v horách Samařských, štěpovati budou štěpaři i jísti.
6 Nebo nastane den, v němž volati budou strážní na hoře Efraimově: Vstaňte a vstupme na Sion k Hospodinu Bohu svému.
7 Takto zajisté praví Hospodin: Prozpěvujte Jákobovi o věcech veselých, prokřikujte zjevně před těmi národy; dejte se slyšeti, chválu vzdávejte, a rcete: Vysvoboď, Hospodine, ostatek lidu svého Izraelského.
8 Aj, já přivedu je z země půlnoční, a shromáždím je ze všech stran země, s nimi spolu slepého i kulhavého, těhotnou i rodící; shromáždění veliké sem se navrátí.
9 Kteréžto s pláčem jdoucí a s pokornými modlitbami zase přivedu, a povedu je podlé tekutých vod cestou přímou, na níž by se nepoklesli; neboť jsem Izraelův otec, a Efraim jest prvorozený můj.
10 Slyšte slovo Hospodinovo, ó národové, a zvěstujte na ostrovích dalekých, a rcete: Ten, kterýž rozptýlil Izraele, shromáždí jej, a ostříhati ho bude jako pastýř stáda svého.
11 Neboť vykoupil Hospodin Jákoba, protož vysvobodí jej z ruky toho, kterýž silnější jest nad něj.
12 I přijdou, a prozpěvovati budou na výsosti Siona, a pohrnou se k dobrotě Hospodinově s obilím, a s vínem, a s olejem, a s plodem skotů a bravů, duše pak jejich bude podobná zahradě svlažené, a nebudouť se rmoutiti více.
13 Tehdáž veseliti se bude panna s plésáním, a mládenci i starci spolu; obrátím zajisté kvílení jejich v radost, a potěším jich, a obveselím je po zámutku jejich.
14 Rozvlažím i duši kněží tukem, a lid můj dobroty mé nasytí se, dí Hospodin.
15 Takto praví Hospodin: Hlas v Ráma slyšán jest, naříkání a pláč přehořký. Ráchel plačeci synů svých, nedala se potěšiti po synech svých, proto že žádného není.
16 Takto praví Hospodin: Zdrž hlas svůj od pláče, a oči své od slz, nebo budeš míti mzdu za práci svou, praví Hospodin, že se navrátí z země nepřátelské.
17 Jest, pravím, čáka, žeť se potom, dí Hospodin, navrátí synové do svého kraje.
18 V pravdě slyším Efraima, an sobě stýště, pravě: Trestals mne, abych strestán byl jako telátko neupřáhané; obrať mne, abych obrácen byl, ty jsi zajisté, Hospodine, Bůh můj.
19 Nebo po obrácení svém pokání činiti budu, a když mi k známosti sebe poslouženo bude, udeřím se v bedra. Stydímť se, anobrž i pýřím, že snáším útržku dětinství svého.
20 Zdali Efraim jest mým synem milým, aneb dítě velmi milostné? A však jakž jsem mluvil proti němu, ustavičně se vždy na něj rozpomínám. Pročež pohybují se vnitřnosti mé příčinou jeho; jistě žeť se slituji nad ním, dí Hospodin.
21 Nastavěj sobě pamětných znamení, naklaď sobě hromad kamení, pamatuj na tu silnici a cestu, kterouž jsi šla; navrať se, panno Izraelská, navrať se k městům svým těmto.
22 Dokudž se toulati budeš, ó dcero zpurná? Neboť učiní Hospodin novou věc na zemi: Žena bude vůkol obcházeti muže.
23 Takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraelský: Ještěť říkati budou slovo toto v zemi Judově a v městech jeho, když zase přivedu zajaté jejich: Požehnejž tobě Hospodin, ó příbytku spravedlnosti, horo svatosti.
24 Nebo osazovati se budou v zemi Judské, ve všech městech jeho spolu oráči, a kteříž zacházejí s stádem.
25 Rozvlažím zajisté duši ustalou, a všelikou duši truchlou nasytím.
26 V tom jsem procítil, a ohlédl se, a ten můj sen byl mi vděčný.
27 Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichžto oseji dům Izraelský a dům Judský semenem lidským a semenem hovad.
28 I stane se, že jakož jsem se snažoval, abych je plénil, a bořil, a kazil a hubil, a trápil, tak se snažím, abych je vzdělal a rozsazoval, dí Hospodin.
29 Těch časů nebudou říkati více: Otcové jedli hrozen trpký, pročež zubové synů laskominy mají,
30 Nýbrž raději: Jeden každý pro nepravost svou umře. Každého člověka, kterýž by jedl hrozen trpký, laskominy míti budou zubové jeho.
31 Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž učiním s domem Izraelským a s domem Judským smlouvu novou.
32 Ne takovou smlouvu, jakouž jsem učinil s otci jejich v ten den, v kterýž jsem je ujal za ruku jejich, abych je vyvedl z země Egyptské. Kteroužto smlouvu mou oni zrušili, a já abych zůstati měl manželem jejich? dí Hospodin.
33 Ale tatoť jest smlouva, kterouž učiním s domem Izraelským po těchto dnech, dí Hospodin: Dám zákon svůj do vnitřnosti jejich, a na srdci jejich napíši jej; i budu Bohem jejich, a oni budou mým lidem.
34 A nebudou učiti více jeden každý bližního svého, a jeden každý bratra svého, říkajíce: Poznejte Hospodina. Všickni zajisté napořád znáti mne budou, od nejmenšího z nich až do největšího z nich, dí Hospodin; milostiv zajisté budu nepravosti jejich, a na hřích jejich nezpomenu více.
35 Takto praví Hospodin, kterýž dává slunce za světlo ve dne, zřízení měsíce a hvězd za světlo v noci, kterýž rozděluje moře, a zvučí vlnobití jeho, jehož jméno jest Hospodin zástupů:
36 Jestliže se pohnou ta nařízení před oblíčejem mým, dí Hospodin, takéť símě Izraelovo přestane býti národem před oblíčejem mým po všecky dny.
37 Takto praví Hospodin: Budou-li moci býti změřena nebesa zhůru, a vyhledáni základové země dolů, takéť já zavrhu docela símě Izraelovo pro všecko to, což činili, dí Hospodin.
38 Aj, dnové jdou, dí Hospodin, v nichž vystaveno bude město toto Hospodinu, od věže Chananeel až k bráně úhlu.
39 A půjde ještě šňůra měřící naproti ní, ku pahrbku Gareb, a přitočí se k Gou.
40 A všecko údolí těl mrtvých a popela, i všecko to pole až ku potoku Cedron, až k úhlu brány východní koňské posvěcené bude Hospodinu; nebudeť pléněno, ani kaženo více na věky.