1 א כשלג בקיץ--וכמטר בקציר כן לא-נאוה לכסיל כבוד br
2 ב כצפור לנוד כדרור לעוף-- כן קללת חנם לא (לו) תבא br
3 ג שוט לסוס מתג לחמור ושבט לגו כסילים br
4 ד אל-תען כסיל כאולתו פן-תשוה-לו גם-אתה br
5 ה ענה כסיל כאולתו פן-יהיה חכם בעיניו br
6 ו מקצה רגלים חמס שתה-- שלח דברים ביד-כסיל br
7 ז דליו שקים מפסח ומשל בפי כסילים br
8 ח כצרור אבן במרגמה-- כן-נותן לכסיל כבוד br
9 ט חוח עלה ביד-שכור ומשל בפי כסילים br
10 י רב מחולל-כל ושכר כסיל ושכר עברים br
11 יא ככלב שב על-קאו-- כסיל שונה באולתו br
12 יב ראית--איש חכם בעיניו תקוה לכסיל ממנו br
13 יג אמר עצל שחל בדרך ארי בין הרחבות br
14 יד הדלת תסוב על-צירה ועצל על-מטתו br
15 טו טמן עצל ידו בצלחת נלאה להשיבה אל-פיו br
16 טז חכם עצל בעיניו-- משבעה משיבי טעם br
17 יז מחזיק באזני-כלב-- עבר מתעבר על-ריב לא-לו br
18 יח כמתלהלה הירה זקים-- חצים ומות br
19 יט כן-איש רמה את-רעהו ואמר הלא-משחק אני br
20 כ באפס עצים תכבה-אש ובאין נרגן ישתק מדון br
21 כא פחם לגחלים ועצים לאש ואיש מדונים (מדינים) לחרחר-ריב
22 כב דברי נרגן כמתלהמים והם ירדו חדרי-בטן br
23 כג כסף סיגים מצפה על-חרש-- שפתים דלקים ולב-רע br
24 כד בשפתו ינכר שונא ובקרבו ישית מרמה br
25 כה כי-יחנן קולו אל-תאמן-בו כי שבע תועבות בלבו br
26 כו תכסה שנאה במשאון תגלה רעתו בקהל br
27 כז כרה-שחת בה יפול וגולל אבן אליו תשוב br
28 כח לשון-שקר ישנא דכיו ופה חלק יעשה מדחה
1 Jako sníh v létě, a jako déšť ve žni, tak nepřipadá na blázna čest.
2 Jako vrabec přenáší se, a vlaštovice létá, tak zlořečení bez příčiny nedojde.
3 Bič na koně, uzda na osla, a kyj na hřbet blázna.
4 Neodpovídej bláznu podlé bláznovství jeho, abys i ty jemu nebyl podobný.
5 Odpověz bláznu podlé bláznovství jeho, aby sám u sebe nebyl moudrý.
6 Jako by nohy osekal, bezpráví se dopouští ten, kdož svěřuje poselství bláznu.
7 Jakož nejednostejní jsou hnátové kulhavého, tak řeč v ústech bláznů.
8 Jako vložiti kámen do praku, tak jest, když kdo ctí blázna.
9 Trn, kterýž se dostává do rukou opilého, jest přísloví v ústech bláznů.
10 Veliký pán stvořil všecko, a dává odplatu bláznu, i odměnu přestupníkům.
11 Jakož pes navracuje se k vývratku svému, tak blázen opětuje bláznovství své.
12 Spatřil-li bys člověka, an jest moudrý sám u sebe, naděje o bláznu lepší jest než o takovém.
13 Říká lenoch: Lev lítý jest na cestě, lev jest v ulici.
14 Dvéře se obracejí na stežejích svých, a lenoch na lůži svém.
15 Schovává lenivý ruku svou za ňadra; těžko mu vztáhnouti ji k ústům svým.
16 Moudřejší jest lenivý u sebe sám, nežli sedm odpovídajících s soudem.
17 Psa za uši lapá, kdož odcházeje, hněvá se ne v své při.
18 Jako nesmyslný vypouští jiskry a šípy smrtelné,
19 Tak jest každý, kdož oklamává bližního, a říká: Zdaž jsem nežertoval?
20 Když není drev, hasne oheň; tak když nebude klevetníka, utichne svár.
21 Uhel mrtvý k roznícení, a drva k ohni, tak člověk svárlivý k roznícení svady.
22 Slova utrhače jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
23 Stříbrná trůska roztažená po střepě jsou rtové protivní a srdce zlé.
24 Rty svými za jiného se staví ten, jenž nenávidí, ale u vnitřnosti své skládá lest.
25 Když se ochotný ukáže řečí svou, nevěř mu; nebo sedmera ohavnost jest v srdci jeho.
26 Přikrývána bývá nenávist chytře, ale zlost její zjevena bývá v shromáždění.
27 Kdo jámu kopá, do ní upadá, a kdo valí kámen, na něj se obrací.
28 Člověk jazyka ošemetného v nenávisti má ponížené, a ústy úlisnými způsobuje pád.