1 א איש תוכחות מקשה-ערף-- פתע ישבר ואין מרפא br
2 ב ברבות צדיקים ישמח העם ובמשל רשע יאנח עם br
3 ג איש-אהב חכמה ישמח אביו ורעה זונות יאבד-הון br
4 ד מלך--במשפט יעמיד ארץ ואיש תרומות יהרסנה br
5 ה גבר מחליק על-רעהו רשת פורש על-פעמיו br
6 ו בפשע איש רע מוקש וצדיק ירון ושמח br
7 ז ידע צדיק דין דלים רשע לא-יבין דעת br
8 ח אנשי לצון יפיחו קריה וחכמים ישיבו אף br
9 ט איש-חכם--נשפט את-איש אויל ורגז ושחק ואין נחת br
10 י אנשי דמים ישנאו-תם וישרים יבקשו נפשו br
11 יא כל-רוחו יוציא כסיל וחכם באחור ישבחנה br
12 יב משל מקשיב על-דבר-שקר-- כל-משרתיו רשעים br
13 יג רש ואיש תככים נפגשו-- מאיר עיני שניהם יהוה br
14 יד מלך שופט באמת דלים-- כסאו לעד יכון br
15 טו שבט ותוכחת יתן חכמה ונער משלח מביש אמו br
16 טז ברבות רשעים ירבה-פשע וצדיקים במפלתם יראו br
17 יז יסר בנך ויניחך ויתן מעדנים לנפשך
18 יח באין חזון יפרע עם ושמר תורה אשרהו br
19 יט בדברים לא-יוסר עבד כי-יבין ואין מענה br
20 כ חזית--איש אץ בדבריו תקוה לכסיל ממנו br
21 כא מפנק מנער עבדו ואחריתו יהיה מנון br
22 כב איש-אף יגרה מדון ובעל חמה רב-פשע br
23 כג גאות אדם תשפילנו ושפל-רוח יתמך כבוד br
24 כד חולק עם-גנב שונא נפשו אלה ישמע ולא יגיד br
25 כה חרדת אדם יתן מוקש ובוטח ביהוה ישגב br
26 כו רבים מבקשים פני-מושל ומיהוה משפט-איש br
27 כז תועבת צדיקים איש עול ותועבת רשע ישר-דרך
1 Člověk, kterýž často kárán bývaje, zatvrzuje šíji, rychle potřín bude, tak že neprospěje žádné lékařství.
2 Když se množí spravedliví, veselí se lid; ale když panuje bezbožník, vzdychá lid.
3 Muž, kterýž miluje moudrost, obveseluje otce svého; ale kdož se přitovaryšuje k nevěstkám, mrhá statek.
4 Král soudem upevňuje zemi, muž pak, kterýž béře dary, boří ji.
5 Člověk, kterýž pochlebuje příteli svému, rozprostírá sít před nohama jeho.
6 Výstupek bezbožného jest jemu osídlem, spravedlivý pak prozpěvuje a veselí se.
7 Spravedlivý vyrozumívá při nuzných, ale bezbožník nemá s to rozumnosti ani umění.
8 Muži posměvači zavozují město, ale moudří odvracují hněv.
9 Muž moudrý, kterýž se nesnadní s mužem bláznivým, buď že se pohne, buď že se směje, nemá pokoje.
10 Vražedlníci v nenávisti mají upřímého, ale upřímí pečují o duši jeho.
11 Všecken duch svůj vypouští blázen, ale moudrý na potom zdržuje jej.
12 Pána toho, kterýž rád poslouchá slov lživých, všickni služebníci jsou bezbožní.
13 Chudý a dráč potkávají se, obou dvou však oči osvěcuje Hospodin.
14 Krále toho, kterýž soudí právě nuzné, trůn na věky bývá utvrzen.
15 Metla a kárání dává moudrost, ale dítě sobě volné k hanbě přivodí matku svou.
16 Když se rozmnožují bezbožní, rozmnožuje se převrácenost, a však spravedliví spatřují pád jejich.
17 Tresci syna svého, a přineseť odpočinutí, a způsobí rozkoš duši tvé.
18 Když nebývá vidění, rozptýlen bývá lid; kdož pak ostříhá zákona, blahoslavený jest.
19 Slovy nebývá napraven služebník; nebo rozuměje, však neodpoví.
20 Spatřil-li bys člověka, an jest kvapný v věcech svých, lepší jest naděje o bláznu, než o takovém.
21 Kdo rozkošně chová z dětinství služebníka svého, naposledy bude syn.
22 Člověk hněvivý vzbuzuje svár, a prchlivý mnoho hřeší.
23 Pýcha člověka snižuje jej, ale chudý duchem dosahuje slávy.
24 Kdo má spolek s zlodějem, v nenávisti má duši svou; zlořečení slyší, však neoznámí.
25 Strašlivý člověk klade sobě osídlo, ale kdo doufá v Hospodina, bývá povýšen.
26 Mnozí hledají tváři pánů, ješto od Hospodina jest soud jednoho každého.
27 Ohavností spravedlivým jest muž nepravý, ohavností pak bezbožnému, kdož upřímě kráčí.