1 א שמעו בנים מוסר אב והקשיבו לדעת בינה br
2 ב כי לקח טוב נתתי לכם תורתי אל-תעזבו br
3 ג כי-בן הייתי לאבי רך ויחיד לפני אמי br
4 ד וירני--ויאמר לי יתמך-דברי לבך שמר מצותי וחיה br
5 ה קנה חכמה קנה בינה אל-תשכח ואל-תט מאמרי-פי br
6 ו אל-תעזבה ותשמרך אהבה ותצרך br
7 ז ראשית חכמה קנה חכמה ובכל-קנינך קנה בינה br
8 ח סלסלה ותרוממך תכבדך כי תחבקנה br
9 ט תתן לראשך לוית-חן עטרת תפארת תמגנך br
10 י שמע בני וקח אמרי וירבו לך שנות חיים br
11 יא בדרך חכמה הריתיך הדרכתיך במעגלי-ישר br
12 יב בלכתך לא-יצר צעדך ואם-תרוץ לא תכשל br
13 יג החזק במוסר אל-תרף נצרה כי-היא חייך br
14 יד בארח רשעים אל-תבא ואל-תאשר בדרך רעים br
15 טו פרעהו אל-תעבר-בו שטה מעליו ועבר br
16 טז כי לא ישנו אם-לא ירעו ונגזלה שנתם אם-לא יכשולו (יכשילו) br
17 יז כי לחמו לחם רשע ויין חמסים ישתו br
18 יח וארח צדיקים כאור נגה הולך ואור עד-נכון היום br
19 יט דרך רשעים כאפלה לא ידעו במה יכשלו
20 כ בני לדברי הקשיבה לאמרי הט-אזנך br
21 כא אל-יליזו מעיניך שמרם בתוך לבבך br
22 כב כי-חיים הם למצאיהם ולכל-בשרו מרפא br
23 כג מכל-משמר נצר לבך כי-ממנו תוצאות חיים br
24 כד הסר ממך עקשות פה ולזות שפתים הרחק ממך br
25 כה עיניך לנכח יביטו ועפעפיך יישרו נגדך br
26 כו פלס מעגל רגלך וכל-דרכיך יכנו br
27 כז אל-תט-ימין ושמאול הסר רגלך מרע
1 Poslouchejte, synové, učení otcova, a pozorujte, abyste poznali rozumnost.
2 Nebo naučení dobré dávám vám, neopouštějtež zákona mého.
3 Když jsem byl syn u otce svého mladičký, a jediný při matce své,
4 On vyučoval mne a říkal mi: Ať se chopí výmluvností mých srdce tvé, ostříhej přikázaní mých, a živ budeš.
5 Nabuď moudrosti, nabuď rozumnosti; nezapomínej, ani se uchyluj od řečí úst mých.
6 Neopouštějž jí, a bude tě ostříhati; miluj ji, a zachová tě.
7 Předně moudrosti, moudrosti nabývej, a za všecko jmění své zjednej rozumnost.
8 Vyvyšuj ji, a zvýšíť tě; poctí tě, když ji přijmeš.
9 Přidá hlavě tvé příjemnosti, korunou krásnou obdaří tě.
10 Slyš, synu můj, a přijmi řeči mé, a tak rozmnoží se léta života tvého.
11 Cestě moudrosti učím tě, vedu tě stezkami přímými.
12 Když choditi budeš, nebude ssoužen krok tvůj, a poběhneš-li, neustrčíš se.
13 Chopiž se učení, nepouštěj, ostříhej ho, nebo ono jest život tvůj.
14 Na stezku bezbožných nevcházej, a nekráčej cestou zlostníků.
15 Opusť ji, nechoď po ní, uchyl se od ní, a pomiň jí.
16 Neboť nespí, leč zlost provedou; anobrž zahánín bývá sen jejich, dokudž ku pádu nepřivodí,
17 Proto že jedí chléb bezbožnosti, a víno loupeží pijí.
18 Ale stezka spravedlivých jako světlo jasné, kteréž rozmáhá se, a svítí až do pravého dne.
19 Cesta pak bezbožných jako mrákota; nevědí, na čem se ustrčiti mohou.
20 Synu můj, slov mých pozoruj, k řečem mým nakloň ucha svého.
21 Nechať neodcházejí od očí tvých, ostříhej jich u prostřed srdce svého.
22 Nebo životem jsou těm, kteříž je nalézají, i všemu tělu jejich lékařstvím.
23 Přede vším, čehož se stříci sluší, ostříhej srdce svého, nebo z něho pochází život.
24 Odlož od sebe převrácenost úst, a zlost rtů vzdal od sebe.
25 Oči tvé ať k dobrým věcem patří, a víčka tvá ať přímě hledí před tebou.
26 Zvaž stezku noh svých, a všecky cesty tvé ať jsou spraveny.
27 Neuchyluj se na pravo ani na levo, odvrať nohu svou od zlého.