1 Léta dvanáctého Achasa krále Judského kraloval Ozee syn Ela v Samaří nad Izraelem devět let. 2 A činil to, což jest zlého před očima Hospodinovýma, ač ne tak jako jiní králové Izraelští, kteříž byli před ním. 3 Proti němuž přitáhl Salmanazar král Assyrský. I učiněn jest Ozee služebníkem jeho, a dával mu plat. 4 Shledal pak král Assyrský při Ozee puntování; nebo poslal posly k Sua králi Egyptskému, a neposílal králi Assyrskému ročního platu. Protož oblehl ho král Assyrský, a svázaného dal do žaláře. 5 I táhl král Assyrský po vší zemi; přitáhl také do Samaří, a ležel u ní tři léta. 6 Léta pak devátého Ozee vzal král Assyrský Samaří, a přenesl Izraele do Assyrie, a osadil je v Chelach a v Chabor při řece Gozan, a v městech Médských. 7 To se stalo, proto že hřešili synové Izraelští proti Hospodinu Bohu svému, kterýž je vyvedl z země Egyptské, aby nebyli pod mocí Faraona krále Egyptského, a ctili bohy cizí, 8 Chodíce v ustanoveních pohanů, (kteréž byl vyvrhl Hospodin od tváři synů Izraelských), a králů Izraelských, kteráž nařídili. 9 Přesto pokrytě se měli synové Izraelští, činíce to, což není dobrého před Hospodinem Bohem svým, a vzdělali sobě výsosti ve všech městech svých, od věže strážných až do města hrazeného. 10 A nastavěli sobě obrazů i hájů na všelikém pahrbku vysokém, a pod každým stromem zeleným, 11 Zapalujíce tam vonné věci na všech výsostech, rovně jako pohané, kteréž vyhnal Hospodin od tváři jejich. A činili věci nejhorší, popouzejíce Hospodina. 12 A sloužili bohům nečistým, o nichž byl Hospodin řekl jim, aby nečinili toho. 13 I osvědčoval Hospodin proti Izraelovi a proti Judovi skrze všecky proroky i všecky vidoucí, řka: Odvraťte se od cest svých zlých, a ostříhejte přikázaní mých a ustanovení mých vedlé všeho zákona, kterýž jsem vydal otcům vašim, a kterýž jsem poslal k vám skrze služebníky své proroky. 14 Však neposlechli, ale zatvrdili šíji svou, jako i otcové jejich šíje své, kteříž nevěřili v Hospodina Boha svého. 15 A opovrhli ustanovení jeho i smlouvu jeho, kterouž učinil s otci jejich, i osvědčování jeho, kterýmiž se jim osvědčoval, a odešli po marnosti, a marní učiněni jsou, následujíce pohanů, kteříž byli vůkol nich, o nichž jim byl přikázal Hospodin, aby nečinili jako oni. 16 A opustivše všecka přikázaní Hospodina Boha svého, udělali sobě slitinu, dvé telat a háj, a klaněli se všemu vojsku nebeskému; sloužili také Bálovi. 17 A vodili syny své a dcery své skrze oheň, a obírali se s hádáním a kouzly, a tak vydali se v činění toho, což jest zlé před očima Hospodinovýma, popouzejíce ho. 18 Protož rozhněval se Hospodin náramně na Izraele, a zahnal je od tváři své, nezanechav z nich nic, kromě samého pokolení Judova. 19 Ano i Juda neostříhal přikázaní Hospodina Boha svého, ale chodili v ustanoveních Izraelských, kteráž byli nařídili. 20 A protož opovrhl Hospodin všecko símě Izraelské a ssužoval je, a vydal je v ruku loupežníků, až je i zavrhl od tváři své. 21 Nebo odtrhl Izraele od domu Davidova, a krále ustanovili Jeroboáma syna Nebatova, Jeroboám pak odvrátil Izraele od následování Hospodina, a přivedl je k hřešení hříchem velikým. 22 A chodili synové Izraelští ve všech hříších Jeroboámových, kteréž on činil, a neodstoupili od nich, 23 Až zavrhl Hospodin Izraele od tváři své, jakož byl mluvil skrze všecky služebníky své proroky. I vyhnán jest Izrael z země své do Assyrie až do tohoto dne. 24 Potom král Assyrský přivedl lidi z Babylona, a z Kut a z Ava, a z Emat a z Sefarvaim, a osadil je v městech Samařských místo synů Izraelských, kteříž opanovavše Samaří, bydlili v městech jejich. 25 I stalo se, když tam bydliti počali, a nesloužili Hospodinu, že poslal na ně Hospodin lvy, kteříž je dávili. 26 Protož mluvili králi Assyrskému, řkouce: Národové ti, kteréž jsi přenesl a osadil v městech Samařských, neznají obyčeje Boha země té; protož poslal na ně lvy, kteříž je hubí, proto že neznají obyčeje Boha země té. 27 I přikázal král Assyrský, řka: Doveďte tam jednoho z těch kněží, kteréž jste odtud přivedli, a odejdouce, nechť tam bydlí, a učí je obyčeji Boha země té. 28 Přišel tedy jeden z kněží, kteréž byli přivedli z Samaří, a bydlil v Bethel, a učil je, jak by měli sloužiti Hospodinu. 29 A však nadělali sobě jeden každý národ bohů svých, kteréž stavěli v domě výsostí, jichž byli nadělali Samařští, jeden každý národ v městech svých, v nichž bydlili. 30 Muži zajisté Babylonští udělali Sukkot Benot, muži pak Kutští udělali Nergale, a muži Ematští udělali Asima. 31 Hevejští tolikéž udělali Nibchaz a Tartak, a Sefarvaimští pálili syny své ohněm Adramelechovi a Anamelechovi, bohům Sefarvaimským. 32 A tak sloužili Hospodinu, nadělavše sobě z počtu svého kněží výsostí, kteříž přisluhovali jim v domích výsostí. 33 Hospodina ctili, však předce bohům svým sloužili vedlé obyčeje těch národů, odkudž převedeni byli. 34 A do dnes činí vedlé obyčejů starých; nebojí se Hospodina, a nečiní vedlé ustanovení a úsudků jeho, ani vedlé zákona a přikázaní, kteráž vydal Hospodin synům Jákobovým, jehož nazval Izraelem. 35 Učinil také byl Hospodin s nimi smlouvu, a přikázal jim, řka: Nebudete ctíti bohů cizích, ani se jim klaněti, ani jim sloužiti, ani jim obětovati. 36 Ale Hospodina, kterýž vás vyvedl z země Egyptské v síle veliké a v rameni vztaženém, toho ctíti budete, a jemu se klaněti, a jemu obětovati. 37 Také ustanovení a úsudků, i zákona a přikázaní, kteráž napsal vám, ostříhati budete, plníce je po všecky dny, a nebudete ctíti bohů cizích. 38 Nadto na smlouvu, kterouž jsem učinil s vámi, nezapomínejte, aniž ctěte bohů cizích. 39 Ale Hospodina Boha vašeho se bojte; onť vás vysvobodí z ruky všech nepřátel vašich. 40 A však neposlechli, ale vedlé obyčeje svého starého činili. 41 A tak ti národové ctili Hospodina, a však proto rytinám svým sloužili. Takž i synové jejich a synové synů jejich vedlé toho, což činili otcové jejich, také činí až do dnešního dne.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.
Osea cel din urmă împărat al lui Israel
1 În al doisprezecelea an al lui Ahaz, împăratul lui Iuda, a început să domnească peste Israel, la Samaria, OseaCap. 15:30., fiul lui Ela. A domnit nouă ani. 2 El a făcut ce este rău înaintea Domnului, totuși nu ca împărații lui Israel dinaintea lui. 3 SalmanasarCap. 18:9., împăratul Asiriei, s-a suit împotriva lui; și Osea i s-a supus și i-a plătit un bir. 4 Dar împăratul Asiriei a descoperit o uneltire la Osea, căci trimisese soli lui So, împăratul Egiptului, și nu mai plătea pe fiecare an birul împăratului Asiriei. Împăratul Asiriei l-a închis și l-a pus în lanțuri într-o temniță. 5 Și împăratulCap. 18:9. Asiriei a străbătut toată țara și s-a suit împotriva Samariei, pe care a împresurat-o timp de trei ani. 6 În al nouăleaCap. 18:10,11.Osea 13:16. an al lui Osea, împăratul Asiriei a luat Samaria și a dus peLev. 26:32,33.Deut. 28:36,64;29:27,28. Israel în robie în Asiria, l-a pus1 Cron. 5:26. să locuiască la Halah și la Habor, lângă râul Gozan și în cetățile mezilor.
Robia asiriană
7 Lucrul acesta s-a întâmplat pentru că copiii lui Israel au păcătuit împotriva Domnului Dumnezeului lor, care-i scosese din țara Egiptului, de sub mâna lui Faraon, împăratul Egiptului, și pentru că s-au închinat la alți dumnezei. 8 Au urmatLev. 18:3.Deut. 18:9. Cap. 16:3. obiceiurile neamurilor pe care Domnul le izgonise dinaintea copiilor lui Israel și obiceiurile rânduite de împărații lui Israel. 9 Copiii lui Israel au făcut pe ascuns împotriva Domnului Dumnezeului lor lucruri care nu sunt bune. Și-au zidit înălțimi în toate cetățile lor, de la turnurileCap. 18:8. străjerilor până la cetățile întărite. 10 Și-au ridicat1 Împ. 14:23.Is. 57:5. stâlpi idolești și astarteeExod 34:13.Deut. 16:21.Mica 5:14. pe oriceDeut. 12:2. Cap. 16:4. deal și sub orice copac verde. 11 Și acolo au ars tămâie pe toate înălțimile, ca și neamurile pe care le izgonise Domnul dinaintea lor, și au făcut lucruri rele, prin care au mâniat pe Domnul. 12 Au slujit idolilorExod 20:3,4.Lev. 26:1.Deut. 5:7,8., despre care Domnul le zisese: „SăDeut. 4:19. nu faceți lucrul acesta!" 13 Domnul a înștiințat pe Israel și Iuda prin toți prorocii Lui, prin toți văzătorii1 Sam. 9:9., și le-a zis: „Întoarceți-văIer. 18:11;25:5;35:15. de la căile voastre cele rele și păziți poruncile și rânduielile Mele, urmând în totul legea pe care am dat-o părinților voștri și pe care v-am trimis-o prin robii Mei, prorocii." 14 Dar ei n-au ascultat, și-au înțepenitDeut. 31:27.Prov. 29:1. grumazul, ca și părinții lor, care nu crezuseră în Domnul Dumnezeul lor. 15 N-au vrut să știe de legile Lui, de legământulDeut. 29:25. pe care-l făcuse cu părinții lor și de înștiințările pe care li le dăduse. S-au luat după lucruri de nimicDeut. 32:21.1 Împ. 16:13.1 Cor. 8:4. – și ei înșiși n-au fost decâtPs. 115:8.Rom. 1:21. nimic – și după neamurile în mijlocul cărora trăiau, măcar că Domnul le poruncise să nuDeut. 12:30,31. se ia după ele. 16 Au părăsit toate poruncile Domnului Dumnezeului lor, și-au făcutExod 32:8.1 Împ. 12:28. viței turnați, au făcut idoli de-ai Astarteei1 Împ. 14:15,23;15:13;16:33., s-au închinat înaintea întregii oștiri a cerurilor și au slujit1 Împ. 16:31;22:53. Cap. 11:18. lui Baal. 17 Au trecutLev. 18:21. Cap. 16:3.Ezec. 23:37. prin foc pe fiii și fiicele lor, s-au dedat laDeut. 18:10. ghicire și vrăjitorii și s-au vândut1 Împ. 21:20. ca să facă ce este rău înaintea Domnului, mâniindu-L. 18 De aceea Domnul S-a mâniat foarte tare împotriva lui Israel și i-a îndepărtat de la Fața Lui. N-a rămas1 Împ. 11:13,32. decât seminția lui Iuda, 19 și chiar IudaIer. 3:8. nu păzise poruncile Domnului Dumnezeului lui, ci se luase după obiceiurile rânduite de Israel. 20 Domnul a lepădat tot neamul lui Israel; i-a smerit, i-a datCap. 13:3;15:29. în mâinile jefuitorilor și a sfârșit prin a-i izgoni dinaintea Feței Lui. 21 Căci Israel1 Împ. 11:11,31. se dezlipise de casa lui David și făcuse împărat1 Împ. 12:20,28. pe Ieroboam, fiul lui Nebat, care-l abătuse de la Domnul și făcuse pe Israel să săvârșească un mare păcat. 22 Copiii lui Israel se dăduseră la toate păcatele pe care le făcuse Ieroboam; nu s-au abătut de la ele 23 până ce Domnul a izgonit pe Israel dinaintea Lui, cum1 Împ. 14:16. vestise prin toți slujitorii Săi proroci. Și Israel a fostVers. 6. dus în robie departe de țara lui, în Asiria, unde a rămas până în ziua de azi.
Samaritenii
24 Împăratul Asiriei a adusEzra 4:2,10. oameni din Babilon, dinVers. 30. Cuta, din AvaCap. 18:34., din Hamat și din Sefarvaim și i-a așezat în cetățile Samariei în locul copiilor lui Israel. Au pus stăpânire pe Samaria și au locuit în cetățile ei. 25 Când au început să locuiască aici, nu se temeau de Domnul, și Domnul a trimis împotriva lor niște lei, care-i omorau. 26 Atunci au spus împăratului Asiriei: „Neamurile pe care le-ai strămutat și le-ai așezat în cetățile Samariei nu cunosc felul în care să slujească Dumnezeului țării, și El a trimis împotriva lor niște lei care le omoară, pentru că nu cunosc felul în care trebuie să slujească Dumnezeului țării." 27 Împăratul Asiriei a dat următoarea poruncă: „Trimiteți pe unul din preoții pe care i-ați luat de acolo în robie; să plece să se așeze acolo și să le învețe felul în care să slujească Dumnezeului țării." 28 Unul din preoții care fuseseră luați robi din Samaria a venit de s-a așezat la Betel și le-a învățat cum să se teamă de Domnul. 29 Dar neamurile și-au făcut, fiecare, dumnezeii lor în cetățile pe care le locuiau și i-au așezat în templele idolești din înălțimile zidite de samariteni. 30 Oamenii din BabilonVers. 24. au făcut pe Sucot-Benot, oamenii din Cut au făcut pe Nergal, cei din Hamat au făcut pe Așima, 31 cei din AvaEzra 4:9. au făcut pe Nibhaz și Tartac, cei din Sefarvaim își ardeauLev. 18:21.Deut. 12:31. copiii în foc în cinstea lui Adramelec și Anamelec, dumnezeii din Sefarvaim. 32 Totodată se închinau și Domnului și și-au făcut preoți ai înălțimilor, luați1 Împ. 12:31. din tot poporul: preoții aceștia aduceau pentru ei jertfe în templele din înălțimi. 33 Astfel se închinauŢef. 1:5. Domnului, dar slujeau în același timp și dumnezeilor lor, după obiceiul neamurilor de unde fuseseră mutați. 34 Până în ziua de astăzi își urmează ei obiceiurile de la început: nu se închină Domnului și nu se țin nici de legile și rânduielile lor, nici de legile și poruncile date de Domnul copiilor lui Iacov, căruia i-a pus numeleGen. 32:28;35:10.1 Împ. 11:31. Israel. 35 Domnul făcuse legământ cu ei și le dăduse porunca aceasta: „Să nu vă temețiJud. 6:10. de alți dumnezei; să nu vă închinațiExod 20:5. înaintea lor, să nu le slujiți și să nu le aduceți jertfe. 36 Ci să vă temeți de Domnul, care v-a scos din țara Egiptului cu o mare putere și cu brațul întinsExod 6:6.; înaintea Lui să văDeut. 10:20. închinați și Lui să-I aduceți jertfe. 37 Să păziți și să împlinițiDeut. 5:32. totdeauna învățăturile, rânduielile, legea și poruncile pe care vi le-a scris El și să nu vă temeți de alți dumnezei. 38 Să nuDeut. 4:23. uitați legământul pe care l-am făcut cu voi și să nu vă temeți de alți dumnezei. 39 Ci să vă temeți de Domnul Dumnezeul vostru, și El vă va izbăvi din mâna tuturor vrăjmașilor voștri." 40 Ei n-au ascultat și au urmat obiceiurile lor de la început. 41 Neamurile acesteaVers. 32,33. se temeau de Domnul și slujeau și chipurilor lor cioplite, și copiii lor și copiii copiilor lor fac până în ziua de azi ce au făcut părinții lor.