1 伯沙撒王为他的一千大臣大摆筵席， 他和他们一同喝酒。
2 伯沙撒喝酒欢畅的时候， 下令把他先祖尼布甲尼撒从耶路撒冷圣殿里掠取的金银器皿拿来， 好让他和他的大臣、妻妾、妃嫔用这些器皿来喝酒。
3 于是人把从耶路撒冷圣殿里， 就是 神的殿里， 掠来的金银器皿拿来； 王和他的大臣、妻妾、妃嫔就用这些器皿来喝酒。
4 他们喝酒， 赞美那些用金、银、铜、铁、木、石所做的神。
5 当时， 忽然有人手的指头出现， 在王宫里灯台对面的粉墙上写字； 王看见了那只正在写字的手掌，
6 就脸色大变， 心意惊惶， 两脚无力， 双膝彼此相碰。
7 王大声呼叫， 吩咐人把那些用法术的和迦勒底人， 以及占星家都领进来； 王对巴比伦的智慧人说： "谁能读这文字， 又能向我解释它的意思， 他必身穿紫袍， 颈戴金链， 在国中掌权， 位列第三。"
8 于是王所有的智慧人都进来， 却不能读那文字， 也不能把意思向王说明。
9 伯沙撒王就非常惊惶， 脸色大变； 他的大臣也都不知所措。
10 太后因王和他的大臣所说的话， 就进入宴会的大厅， 对王说： "愿王万岁！ 你的心意不要惊惶， 也不要脸色大变。
11 在你国中有一个人， 他里面有圣神的灵； 你先祖在世的日子， 发现这人有灼见， 有聪明， 有智慧， 好像神的智慧一样。你先祖尼布甲尼撒王， 就是王的先祖， 曾立他为术士、用法术的， 以及迦勒底人和占星家的领袖。
12 这都因为在这但以理里面有美好的灵性， 有知识， 有聪明， 能解梦， 释谜语， 能解答难题； 这人尼布甲尼撒王曾给他起名叫伯提沙撒。现在可以把但以理召来， 他必能解释墙上文字的意思。"
13 于是但以理被带到王面前， 王问但以理说： "你就是我先王从犹大掳来的犹大人但以理吗？
14 我听说你里面有神的灵， 有灼见， 有聪明， 有高超的智慧。
15 现在智慧人和用法术的都被带到我面前了， 我要他们读这文字， 把文字的意思向我说明， 可是他们都不能解释这文字的意思。
16 我听说你能解释异梦， 也能解答难题。现在你若能读这文字， 把它的意思向我说明， 就必身穿紫袍， 颈戴金链， 在国中掌权， 位列第三。"
17 但以理在王面前回答说： "你的礼物可以归你自己， 你的赏赐可以归给别人； 我却要为王读这文字， 也要把意思向王说明。
18 王啊！ 至高的 神曾把国位、权势、光荣和威严赐给你先祖尼布甲尼撒。
19 因 神所赐给他的权势， 各国、各族和说各种语言的人， 都在他面前战兢恐惧； 他要杀谁， 就杀谁； 要谁活着， 谁就可以活着； 要提升谁， 就提升谁； 要贬低谁， 就贬低谁。
20 但他心高气傲、妄自尊大的时候， 就从国位上被赶下来， 他的尊荣也被夺去。
21 他被赶逐， 离开人群， 他的心变如兽心， 他和野驴同住， 像牛一样吃草， 身体被天露滴湿； 等到他承认至高的 神在世人的国中掌权， 他喜欢谁， 就立谁执掌国权。
22 伯沙撒啊！ 你是他的子孙， 你虽然知道这一切， 你的心仍不谦卑，
23 竟高抬自己， 敌对天上的主， 使人把他殿中的器皿拿到你面前来， 你和你的大臣、妻妾、妃嫔用这些器皿喝酒； 你又赞美那些不能看见、不能听见、什么都不能知道， 用金、银、铜、铁、木、石所做的神， 却没有把荣耀归给那手中有你的气息， 和那掌管你一切命途的 神。
24 因此， 有手从 神那里伸出来， 写了这文字。
25 "所写的文字是： ‘弥尼， 弥尼， 提客勒， 乌法珥新。’
26 这文字的意思是这样： ‘弥尼’就是 神已数算了你国度的年日， 使国终止；
27 ‘提客勒’就是你被称在天平上， 显出你的缺欠；
28 ‘毗勒斯’（"毗勒斯"即"乌法珥新"的单数式）就是你的国要分裂， 归给玛代人和波斯人。"
29 于是伯沙撒下令， 人就把紫袍给但以理穿上， 把金链戴在他的颈上， 又宣告他在国中掌权， 位列第三。
30 当夜， 迦勒底人的王伯沙撒被杀。
31 玛代人大利乌夺取了迦勒底国； 那时他六十二岁。（本节在《马索拉抄本》为6:1）
1 Balsazar král učinil hody veliké tisíci knížatům svým, a před nimi víno pil.
2 A když pil víno Balsazar, rozkázal přinésti nádobí zlaté a stříbrné, kteréž vynesl Nabuchodonozor otec jeho z chrámu Jeruzalémského, aby z něho pili král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho.
3 I přineseno jest nádobí zlaté, kteréž vynesli z chrámu domu Božího, kterýž byl v Jeruzalémě, a pili z něho král i knížata jeho, ženy jeho i ženiny jeho.
4 Pili víno, a chválili bohy zlaté a stříbrné, měděné, železné, dřevěné a kamenné.
5 V touž hodinu vyšli prstové ruky lidské, a psali naproti svícnu na stěně paláce královského, a král hleděl na částky ruky, kteráž psala.
6 Tedy jasnost královská změnila se, a myšlení jeho zkormoutila ho, a pasové bedr jeho rozpásali se, i kolena jeho jedno o druhé se tlouklo.
7 A zkřikl král ze vší síly, aby přivedeni byli hvězdáři, Kaldejští a hadači. I mluvil král a řekl mudrcům Babylonským: Kdokoli přečte psání toto, a výklad jeho mi oznámí, šarlatem odín bude, a řetěz zlatý na hrdlo jeho, a třetím v království po mně bude.
8 I předstoupili všickni mudrci královští, ale nemohli písma toho čísti, ani výkladu oznámiti králi.
9 Pročež král Balsazar velmi předěšen byl, a jasnost jeho změnila se na něm, ano i knížata jeho zkormouceni byli.
10 Královna pak, příčinou té věci královské a knížat jeho, do domu těch hodů vešla, a promluvivši královna, řekla: Králi, na věky živ buď. Nechť tě neděsí myšlení tvá, a jasnost tvá nechť se nemění.
11 Jest muž v království tvém, v němž jest duch bohů svatých, v kterémž za dnů otce tvého osvícení, rozumnost a moudrost, jako moudrost bohů, nalezena, jehož král Nabuchodonozor otec tvůj knížetem mudrců, hvězdářů, Kaldejských a hadačů ustanovil, otec tvůj, ó králi,
12 Proto že duch znamenitý, i umění a rozumnost vykládání snů a oznámení pohádek, i rozvázání věcí nesnadných nalezeno při Danielovi, jemuž král jméno dal Baltazar. Nechať nyní zavolán jest Daniel, a oznámíť výklad ten.
13 Tedy přiveden jest Daniel před krále. I mluvil král a řekl Danielovi: Ty-li jsi ten Daniel, jeden z synů zajatých Judských, kteréhož přivedl král otec můj z Judstva?
14 Slyšel jsem zajisté o tobě, že duch bohů svatých jest v tobě, a osvícení i rozumnost a moudrost znamenitá nalezena jest v tobě.
15 A nyní přivedeni jsou přede mne mudrci a hvězdáři, aby mi písmo toto přečtli, a výklad jeho oznámili, a však nemohli výkladu věci té oznámiti.
16 Já pak slyšel jsem o tobě, že můžeš to, což jest nesrozumitelného, vykládati, a což nesnadného, rozvázati. Protož nyní, budeš-li moci písmo to přečísti, a výklad jeho mně oznámiti, v šarlat oblečen budeš, a řetěz zlatý na hrdlo tvé, a třetím v království po mně budeš.
17 Tedy odpověděl Daniel a řekl před králem: Darové tvoji nechť zůstávají tobě, a odplatu svou dej jinému, a však písmo přečtu králi, a výklad oznámím jemu.
18 Ty králi, slyš: Bůh nejvyšší královstvím a důstojností i slávou a okrasou obdařil Nabuchodonozora otce tvého,
19 A pro důstojnost, kterouž ho obdařil, všickni lidé, národové a jazykové třásli a báli se před ním. Kohokoli chtěl, zabil, a kterékoli chtěl, bil, kteréž chtěl, povyšoval, a kteréž chtěl, ponižoval.
20 Když se pak bylo pozdvihlo srdce jeho, a duch jeho zmocnil se v pýše, ssazen byl z stolice království svého, a slávu odjali od něho.
21 Ano i z spolku synů lidských vyvržen byl, a srdce jeho zvířecímu podobné učiněno bylo, a s divokými osly bylo bydlení jeho. Bylinu jako volům dávali jemu jísti, a rosou nebeskou tělo jeho smáčíno bylo, dokudž nepoznal, že panuje Bůh nejvyšší nad královstvím lidským, a že kohož chce, ustanovuje nad ním.
22 Ty také, synu jeho Balsazaře, neponížil jsi srdce svého, ačkolis o tom o všem věděl.
23 Ale pozdvihls se proti Pánu nebes; nebo nádobí domu jeho přinesli před tebe, a ty i knížata tvá, ženy tvé i ženiny tvé pili jste víno z něho. Nadto bohy stříbrné a zlaté, měděné, železné, dřevěné a kamenné, kteříž nevidí, ani slyší, aniž co vědí, chválil jsi, Boha pak, v jehož ruce jest dýchání tvé i všecky cesty tvé, neoslavoval jsi.
24 Protož nyní od něho poslána jest částka ruky této, a písmo to napsáno jest.
25 A totoť jest písmo napsané: Mene, mene, tekel, ufarsin, totiž: Zčetl jsem, zčetl, zvážil a rozděluji.
26 Tento pak jest výklad slov: Mene, zčetl Bůh království tvé, a k konci je přivedl.
27 Tekel, zvážen jsi na váze, a nalezen jsi lehký.
28 Peres, rozděleno jest království tvé, a dáno jest Médským a Perským.
29 Tedy z rozkazu Balsazarova oblékli Daniele v šarlat, a řetěz zlatý dali na hrdlo jeho, a rozhlašovali o něm, že má býti pánem třetím v království.
30 V touž noc zabit jest Balsazar král Kaldejský.
31 Darius pak Médský ujal království v letech okolo šedesáti a dvou.