1 那一夜， 王睡不着觉， 就吩咐人把史记， 就是年鉴拿来， 在王面前诵读。

2 有一处记着说： 王有两个守门的太监： 辟探和提列， 企图要谋害亚哈随鲁王； 这事给末底改告发了。

3 王问： "为了这事， 末底改得了什么尊荣和封赐没有？"侍候王的众臣仆回答： "他什么也没有得到。"

4 王问： "谁在院子里？"那时哈曼正进了王宫的外院， 要求王把末底改挂在哈曼为他预备的木架上。

5 王的臣仆对他说： "是哈曼站在院子里。"王说： "叫他进来。"

6 哈曼就进去， 王问他： "王喜欢赐尊荣给他的人， 要怎样待他呢？"哈曼心里想： "王喜欢赐尊荣的人， 除我以外， 还有谁呢？"

7 于是哈曼回答王： "王喜欢赐尊荣的人，

8 要把王常穿的朝服和王常骑的骏马， 就是头戴王冠的骏马带来，

9 把朝服和骏马交给王最尊贵的一个大臣手里， 把衣服给王喜欢赐尊荣的人穿上， 使他骑在马上， 走过城中的街上， 又要有人在他前面宣告： ‘王喜欢赐尊荣的人， 要这样待他。’"

10 王对哈曼说： "赶快拿朝服和骏马来， 照着你所说的， 去行在那坐在朝门那里的犹大人末底改身上； 你所说的， 一样也不可缺少。"

11 于是哈曼把朝服和骏马拿来， 先给末底改穿上朝服， 然后使他骑在马上， 走过城中的街上， 又在他前面宣告： "王喜欢赐尊荣的人， 要这样待他。"

12 末底改仍回到御门那里； 哈曼却急急忙忙回了家， 带着悲哀的心蒙着头。

13 哈曼把遭遇的一切事， 都述说给他的妻子细利斯和他所有的朋友听； 他的谋士和妻子细利斯对他说： "在末底改面前， 你开始失败了； 他若是犹大人， 你就不能胜过他： 你终必在他面前失败。"

14 他们还与哈曼说话的时候， 王的太监来了， 催哈曼快走， 赴以斯帖预备的筵席。

1 Té noci král nemoha spáti, rozkázal přinésti knihy pamětné, kroniky, kteréž čteny byly před králem.

2 I našli zapsáno, že pověděl Mardocheus na Bigtana a Teresa, dva komorníky královské z těch, jenž ostříhali prahu, že ukládali vztáhnouti ruku na krále Asvera.

3 Tedy řekl král: Čím jest poctěn, neb jak zveleben Mardocheus za to? Odpověděli služebníci královští, dvořané jeho: Není jemu nic dáno.

4 I řekl král: Kdo jest v síni? (Aman pak byl přišel do síně domu královského zevnitřní, mluviti s králem, aby oběšen byl Mardocheus na šibenici, kterouž jemu připravil.)

5 Odpověděli králi služebníci jeho: Aj, Aman stojí v síni. Řekl král: Nechť vejde sem.

6 Takž všel Aman. Jemuž řekl král: Co sluší učiniti muži tomu, kteréhož by chtěl král ctíti? (Aman řekl sám v sobě: Kohož by jiného chtěl král více ctíti, nežli mne?)

7 Odpověděl Aman králi: Muži tomu,jehož král ctíti chce,

8 Ať přinesou roucho královské, do kteréhož se král obláčí, a přivedou koně, na kterémž jezdí král, a vstaví korunu královskou na hlavu jeho.

9 A dadouce roucho to i koně toho v ruku některého z nejznamenitějších knížat královských, ať oblekou muže toho, jehož král chce ctíti, a ať jej vodí na koni po ulici města, a volají před ním: Tak se má státi muži tomu, jehož král ctíti chce.

10 Tedy řekl král Amanovi: Pospěš, vezmi to roucho a koně, jakž jsi řekl, a učiň to Mardocheovi Židu, kterýž sedí v bráně královské. Nepomíjejž ničeho ze všeho toho, což jsi mluvil.

11 Protož vzav Aman roucho i koně, oblékl Mardochea, a vedl jej na koni po ulici města, volaje před ním: Tak se má státi muži tomu, jehož král ctíti chce.

12 Potom navrátil se Mardocheus k bráně královské. Aman pak rychle pospíšil do domu svého, smuten jsa, s zakrytou hlavou.

13 I vypravoval Aman Zeres ženě své a všechněm přátelům svým všecko, což se mu přihodilo. I řekli jemu mudrci jeho i Zeres žena jeho: Poněvadž z národu Židovského jest Mardocheus, před jehož oblíčejem počal jsi klesati, neodoláš jemu, ale jistě padneš před oblíčejem jeho.

14 A když oni ještě mluvili s ním, komorníci královští přišli, a rychle vzali Amana na hody, kteréž připravila Ester.