1 十二月, 就是亚达月, 十三日, 王的命令和谕旨快要执行的时候, 就是犹大人的仇敌盼望辖制犹大人的日子, 反成了犹大人辖制恨他们的人的日子。

2 犹大人在亚哈随鲁王各省的城里聚集起来, 要下手攻击那些想谋害他们的人; 没有人能抵挡他们, 因为各族的人都惧怕他们。

3 各省的官长、总督、省长和办理王事务的人, 因为惧怕末底改, 就都支持犹大人。

4 末底改在朝中的确非常尊大, 他的声誉传遍各省; 末底改这人的权力越来越大。

5 这样, 犹大人击杀他们所有的仇敌, 他们用刀尽量击杀, 随意对待他们的仇人。

6 在书珊城里, 犹大人就杀灭了五百人。

7 他们又杀了巴珊大他、达分、亚斯帕他、

8 破拉他、亚大利雅、亚利大他、

9 帕玛斯他、亚利赛、亚利代和瓦耶撒他,

10 这十个人就是哈米大他的孙子、哈曼的儿子, 犹大人的敌人; 至于财物, 犹大人却没有下手掠夺。

11 当日在书珊城被杀的人的数目, 呈到王面前。

12 王问王后以斯帖: "犹大人在书珊城杀灭了五百人, 又杀了哈曼的十个儿子; 在王其他省内, 他们怎样行呢! 现在你要什么, 我必赐给你, 你还求什么, 也必给你成全。"

13 以斯帖回答: "王若是同意, 求你恩准书珊的犹大人, 明日也照着今日的谕旨行事, 把哈曼的十个儿子挂在木架上。"

14 王就下令这样行; 谕旨传遍书珊, 人就把哈曼的十个儿子挂在木架上。

15 亚达月十四日, 在书珊的犹大人又聚集起来, 在书珊杀了三百人, 却没有下手掠夺他们的财物。

16 在王各省其余的犹大人, 也都聚集起来, 保护自己的性命, 向他们的仇敌报复, 杀了恨他们的人共七万五千; 至于财物, 他们却没有下手掠夺。

17 这是在亚达月十三日的事, 十四日他们得享安宁, 以这日为设宴欢乐的日子。

18 但在书珊的犹大人在十三、十四日聚集起来杀敌, 他们就在十五日休息, 以这日为设宴欢乐的日子。

19 因此乡村的犹大人, 就是住在没有城墙的村镇的, 都以亚达月十四日为欢乐饮宴的吉日, 互送礼物。

20 末底改把这些事记录下来, 并且送文书给亚哈随鲁各省远近所有的犹大人,

21 嘱咐他们每年都要守亚达月十四、十五两日。

22 以这月的两日, 为犹大人脱离仇敌, 得享安宁的日子, 是转忧为喜, 转哀为乐的吉日, 叫他们在这两日饮宴欢乐, 大家互赠礼物, 也赒济穷人。

23 于是, 犹大人承诺要守他们起初所守的, 也承诺要遵守末底改写给他们的。

24 原本犹大人的敌人, 亚甲族哈米大他的儿子哈曼曾经设谋陷害犹大人, 要消灭他们; 他弄卜"普珥", 就是抽签, 为要打击和消灭犹大人。

25 但这事呈到王面前以后, 王使用文书降旨吩咐, 使哈曼计谋的恶事, 就是他设谋陷害犹大人的事归到他自己的头上, 又使人把他和他的众子挂在木架上。

26 因此, 犹大人照着"普珥"的名字, 称这两日为普珥节; 所以他们因这信上的话, 又因他们所看见和所遭遇的事,

27 犹大人就立了定例, 承诺他们自己和他们的后裔, 以及所有与他们联合的人, 每年都要按着所写的和指定的两日守这节日, 永不可废止。

28 使人在各省各城, 家家户户, 世世代代, 都记念、遵守这两日, 使这普珥节的日子在犹大人中, 永不废止。

29 亚比孩的女儿王后以斯帖和犹大人末底改以全权写了这第二封信, 嘱咐犹大人守这普珥节。

30 他用和平和诚实的话, 把文书送给亚哈随鲁国中一百二十七省所有的犹大人,

31 劝他们按着规定的时期, 照着犹大人末底改和王后以斯帖所嘱咐的, 也照着他们在禁食和哀求的时候为自己与后裔所承诺的, 守这普珥节。

32 以斯帖的命令确定了普珥节; 这命令也记录在史记上。

1 Potom dvanáctého měsíce, (jenž jest měsíc Adar), třináctého dne téhož měsíce, když přišel čas poručení královského a výpovědi jeho, aby se vyplnila, v ten den, v kterýž se nadáli nepřátelé Židovští, že budou panovati nad nimi, stalo se na odpor, že panovali Židé nad těmi, kteříž je v nenávisti měli.

2 Nebo se byli shromáždili Židé v městech svých, po všech krajinách krále Asvera, aby vztáhli ruku na ty, kteříž hledali jejich zlého. A žádný před nimi neostál, nebo připadl strach jejich na všecky národy.

3 A všickni hejtmané krajin, i knížata a vývodové, i správcové díla královského v poctivosti měli Židy; nebo strach Mardocheův na ně připadl.

4 Byl zajisté Mardocheus veliký v domě královském, a rozcházela se pověst o něm po všech krajinách; nebo muž ten Mardocheus vždy více rostl.

5 A tak zbili Židé všecky nepřátely své, mečem hubíce, mordujíce a vyhlazujíce je, a nakládajíce s těmi, kteříž je v nenávisti měli, podlé líbosti své.

6 Ano i v Susan městě královském zmordovali Židé a vyhladili pět set mužů.

7 A Parsandata, Dalfona i Aspata,

8 A Porata, Adalia i Aridata,

9 I Parimasta, Arisai i Aridai a Vajezata,

10 Deset synů Amana syna Hammedatova, nepřítele Židovského, zmordovali. Ale k loupeži nevztáhli ruky své.

11 Dne toho, když se donesl krále počet zmordovaných v Susan městě královském,

12 Řekl král Esteře královně: V Susan městě královském zmordovali Židé a vyhladili pět set mužů, a deset synů Amanových. Co pak učinili v jiných krajinách královských? Již tedy jaká jest žádost tvá? A dánoť bude. Aneb která prosba tvá ještě? A staneť se.

13 Odpověděla Ester: jestliže se králi za dobré vidí, nechť jest dopuštěno ještě zítra Židům, kteříž jsou v Susan, učiniti podlé výpovědi dnešní, a deset synů Amanových zvěšeti na šibenici.

14 I přikázal král, aby se tak stalo. Tedy vyhlášena jest výpověd v Susan, a tak deset synů Amanových zvěšeli.

15 A shromáždivše se Židé, kteříž byli v Susan, také i čtrnáctého dne měsíce Adar, zmordovali v Susan tři sta mužů. Ale k loupeži nevztáhli ruky své.

16 Jiní také Židé, kteříž byli v krajinách královských, shromáždivše se, a zastávajíce života svého, tak odpočinuli od nepřátel svých. Zmordovali pak těch, jenž je v nenávisti měli, sedmdesáte pět tisíc. Ale k loupeži nevztáhli ruky své.

17 Stalo se to dne třináctého měsíce Adar. I odpočinuli čtrnáctého dne téhož měsíce, a učinili sobě v ten den hody a veselé.

18 Ale Židé, kteříž byli v Susan, shromáždili se třináctého dne téhož měsíce a též čtrnáctého, a odpočinuli patnáctého, a učinili sobě na ten den hody a veselé.

19 Protož Židé, kteříž bydlí ve vsech a v městečkách nehrazených, světí den čtrnáctý měsíce Adar, majíce veselé, hody a dobrou vůli, a posílajíce částky pokrmů jedni druhým.

20 Nebo rozepsal Mardocheus ty věci, a rozeslal listy ke všem Židům, kteříž byli ve všech krajinách krále Asvera, blízkým i dalekým,

21 Ustavuje jim, aby slavili den čtrnáctý měsíce Adar, a den patnáctý téhož měsíce každého roku,

22 Podlé dnů těch, v nichž odpočinuli Židé od nepřátel svých, a měsíce toho, kterýž se jim obrátil z zámutku v radost, a z kvílení v dobrou vůli, aby ty dni slavili, hodujíce a veselíce se, a posílajíce částky pokrmů jeden druhému, i dary chudým.

23 I přijali to všickni Židé, že budou činiti to, což začali, a což jim psal Mardocheus:

24 Jak Aman syn Hammedatův Agagský, protivník všech Židů, ukládal o Židech, aby je vyhubil a uvrhl pur, totiž los, k setření a zahlazení jejich.

25 Ale jak ona vešla před oblíčej krále, poručil král v listech, aby obráceni byli úkladové jeho nešlechetní, kteréž vymyslil proti Židům, na hlavu jeho, a aby ho oběsili i syny jeho na šibenici.

26 I nazvali ty dny Purim, totiž losů, od jména toho pur. A tak z příčiny všech slov listu toho, a což viděli při tom, i což přišlo k nim,

27 Ustavili a přijali Židé na sebe i na símě své, i na všecky připojené k sobě, aby to nepominulo, že budou slaviti ty dva dni podlé vypsání jejich, a podlé určitého času jejich každého roku.

28 A že ti dnové budou pamětní a slavní v každém věku, rodině, krajině a městě; k tomu, že ti dnové Purim nepominou z prostředku Židů, a památka jejich nepřestane u potomků jejich.

29 Psala také Ester královna, dcera Abichailova, i Mardocheus Žid pro větší upevnění psání z strany dnů Purim po druhé.

30 A on rozeslal to psání ke všem Židům, do sta dvadcíti sedmi krajin království Asverova, vzkazuje jim pozdravení,

31 Aby tuze drželi dny ty Purim v určité časy jich, jakž je nařídil jim Mardocheus Žid a Ester královna, a jakž to přijali na sebe a na símě své, na pamět postů a křiku jejich.

32 A tak výpověd Estery potvrdila ustanovení dnů Purim, což zapsáno jest v knize této.