1 在士师统治期间， 国内发生了饥荒。有一个人带着妻子和两个儿子， 从犹大的伯利恒前往摩押地去， 寄居在那里。
2 这个人名叫以利米勒， 妻子名叫拿俄米， 两个儿子叫玛伦和基连， 都是犹大伯利恒的以法他人。他们到了摩押地， 就在那里住下来了。
3 后来拿俄米的丈夫以利米勒去世了， 留下她和两个儿子。
4 他们娶了摩押女子作妻子， 一个名叫俄耳巴， 一个名叫路得。他们在那里住了约有十年。
5 后来， 玛伦和基连二人也死了， 留下拿俄米， 既没有了两个儿子， 又没有了丈夫。
6 拿俄米还在摩押地的时候， 因为听说耶和华眷顾他的子民， 赐粮食给他们， 就带着两个媳妇动身从摩押地回来。
7 她离开居住的地方， 两个媳妇也随她出发， 要回到犹大地去。
8 拿俄米对两个媳妇说： "去吧， 你们还是各自回娘家吧。愿耶和华恩待你们， 像你们善待已死的人和我一样。
9 愿耶和华使你们各人有机会再嫁（"有机会再嫁"原文作"在丈夫家里"）， 找到归宿。"跟着亲吻她们， 她们就发声大哭，
10 说： "不， 我们一定要跟你一起回到你同胞那里去。"
11 拿俄米说： "我女儿啊， 你们回去吧， 为什么要跟我去呢？我肚子里还有儿子作你们的丈夫吗？
12 走吧， 我女儿啊， 你们回去吧， 因为我太老， 不能嫁人了， 就算我说我还有希望今天晚上有个丈夫， 又生儿子，
13 你们可以等到他们长大吗？你们可以为他们守节而不嫁人吗？不行， 我女儿啊， 我为你们非常难过， 因为耶和华伸手对付我。"
14 她们又放声大哭。俄耳巴就和婆婆吻别， 路得却舍不得离开拿俄米。
15 拿俄米说： "你看， 你嫂嫂已经回到她同胞和她的神那里去了。你也跟着嫂嫂回去吧。"
16 路得说： "请不要逼我离开你回去， 不跟从你。你到哪里去， 我也要到哪里去； 你在哪里过夜， 我也要在哪里过夜； 你的同胞就是我的同胞， 你的 神就是我的 神；
17 你死在哪里， 我也要死在哪里， 葬在哪里。除非死亡把你我分离； 如果我离开你， 愿耶和华加倍惩罚我。"
18 拿俄米看路得坚决要跟她走， 就不再多费唇舌了。
19 她们双双上路， 来到伯利恒。她们到达的时候， 全城都因她们的缘故骚动起来。妇女们说： "这是拿俄米吗？"
20 拿俄米对她们说： "不要叫我拿俄米， 叫我玛拉吧， 因为全能者使我吃尽了苦头。
21 我满满地出去， 耶和华却使我空空地回来， 你们为什么还叫我拿俄米呢？耶和华折磨我， 全能者加害于我。"
22 拿俄米就这样回来了。她媳妇摩押女子路得随着她从摩押地回来。她们到达伯利恒， 正是开始收割大麦的时候。
1 Stalo se pak za času soudců, že byl hlad v zemi. I odšel člověk z Betléma Judova, a bydlil pohostinu v krajině Moábské s manželkou svou a se dvěma syny svými.
2 Jméno pak muže toho Elimelech, a jméno ženy jeho Noémi, jméno také dvou synů jeho Mahalon a Chelion, Efratejští z Betléma Judova; a přišedše do krajiny Moábské, bydlili tam.
3 Umřel pak Elimelech, muž Noémi; i pozůstala ona s oběma syny svými.
4 Kteříž pojali sobě ženy Moábské; jméno jedné bylo Orfa a jméno druhé Rut. I bydlili tam téměř deset let.
5 Umřeli také oni oba dva, Mahalon i Chelion, a zůstala žena ta po dvou synech svých a manželu svém.
6 Tedy vstavši ona s nevěstami svými, navracela se z krajiny Moábské; nebo slyšela v krajině Moábské, že Hospodin navštívil lid svůj, dav jemu chléb.
7 Vyšedši tedy z místa, na němž bydlila, a obě nevěsty její s ní, daly se na cestu, aby se navrátily do země Judské.
8 Řekla pak Noémi oběma nevěstám svým: Jděte, navraťte se jedna každá do domu matky své. Učiniž Hospodin s vámi milosrdenství, jakož jste i vy činili s mrtvými syny mými i se mnou.
9 Dejž vám Hospodin, abyste nalezly odpočinutí, jedna každá v domě muže svého. I políbila jich, ony pak pozdvihše hlasu svého, plakaly.
10 A řekly jí: Obrátíme se raději s tebou k lidu tvému.
11 I řekla Noémi: Navraťte se, dcerky mé. Proč chcete jíti se mnou? Zdaliž ještě budu míti syny, aby byli vaši muži?
12 Navraťte se, dcerky mé, a odejděte, neboť jsem již stará k vdání; nýbrž bych i řekla, že mám naději, bych i noci této se vdala a syny zrodila,
13 Zdaž byste na ně čekaly, až by dorostli? Zdaliž tou příčinou meškati se budete, abyste se neměly vdáti? Ne tak, mé dcerky, nebo mé trápení větší jest nežli vaše, proto že ruka Hospodinova jest proti mně.
14 Ony pak pozdvihše hlasu, opět plakaly. A Orfa políbivši svegruši svou, odešla, Rut pak přídržela se jí.
15 Kteréžto řekla Noémi: Aj, přítelkyně tvá navrátila se k lidu svému a k bohům svým, navratiž se také za ní.
16 Ale Rut řekla: Nenuť mne, abych tě opustiti a od tebe odjíti měla. Nebo kamž se koli obrátíš, půjdu, a kdekoli bydliti budeš, i já bydliti budu; lid tvůj lid můj, a Bůh tvůj Bůh můj.
17 Kdekoli umřeš, umru, a tu pochována budu. Toto mi učiň Hospodin, a toto přidej, že toliko smrt rozdělí mne s tebou.
18 Tedy viduci, že se na tom ustavila, aby šla s ní, přestala k ní mluviti.
19 I šly obě dvě spolu, až přišly k Betlému. I stalo se, že když přišly do Betléma, roznesla se pověst o nich po všem městě, a pravili: To-li jest ta Noémi?
20 Jimž ona řekla: Nenazývejte mne Noémi, říkejte mi Mara; nebo hořkostí velikou naplnil mne Všemohoucí.
21 Vyšla jsem plná, teď pak prázdnou mne zase Hospodin přivedl. Pročež tedy nazýváte mne Noémi, poněvadž mne Hospodin ssoužil, a Všemohoucí mne znuzil?
22 A navrátila se Noémi s Rut Moábskou, nevěstou svou; navrátila se pak z krajiny Moábské. I přišly do Betléma, když počínali žíti ječmene.