1 以色列人在米斯巴曾经起誓说： "我们中间不可有人把自己的女儿嫁给便雅悯人作妻子。"
2 众人来到伯特利， 在那里坐在 神面前直到晚上， 放声大哭，
3 说： "耶和华以色列的 神啊， 今日以色列中缺少了一个支派， 为什么在以色列中发生这事呢？"
4 次日， 众人清早起来， 在那里筑了一座祭坛， 献上燔祭和平安祭。
5 以色列人彼此说： "以色列各支派中， 谁没有与会众上到耶和华面前来呢？"因为他们曾经起过很严厉的誓， 说： "不上米斯巴到耶和华面前的， 必把他处死。"
6 以色列人为他们的兄弟便雅悯难过， 说： "今天以色列中有一个支派被剪除了。
7 我们曾经指着耶和华起过誓， 必不把我们的女儿给便雅悯人作妻子， 那么现在我们当怎样办理， 使他们剩下的人有妻子呢？"
8 他们又彼此问： "以色列各支派中， 有谁没有上米斯巴到耶和华面前来的呢？"他们就发现基列．雅比中没有一人去到营中会众那里。
9 众人被数点的时候， 就发现基列．雅比的居民中没有一人在那里。
10 因此会众从勇士中差派一万二千人到那里去， 吩咐他们说： "你们去用刀击杀基列．雅比的居民， 连妇女与孩子都要杀。
11 你们要这样行， 你们要把所有的男子， 和所有与男子同过房的女子， 完全毁灭。"
12 他们在基列．雅比的居民中， 找到了四百个未曾与人同房， 也未曾与男子同寝的年轻少女， 就把她们带到迦南地的示罗营那里。
13 全体会众又派人到临门的磐石那里， 对便雅悯人说话， 向他们宣告和平。
14 那时便雅悯人回来了， 以色列人就把他们保留的基列．雅比的女子给他们作妻子， 但还是不够。
15 众人为便雅悯人难过， 因为耶和华使以色列众支派中有了缺口。
16 会众中的长老说： "便雅悯的女子既然都被除灭了， 我们应怎样行， 使那些余下的人有妻子呢？"
17 又说： "便雅悯逃脱的人应有地业， 免得有个支派从以色列中被消灭。
18 但是我们不能把我们自己的女儿给他们作妻子。"因为以色列人曾经起誓说： "把女儿给便雅悯人作妻子的， 是可咒诅的。"
19 他们又说： "看哪， 每年在示罗都举行耶和华的节期； 示罗就是在伯特利的北面， 从伯特利上示剑的大路的东面， 在利波拿的南面。"
20 于是他们吩咐便雅悯人说： "你们去在葡萄园中设下埋伏；
21 在那里观看， 示罗的女子出来跳舞的时候， 你们就从葡萄园出来， 从示罗的女子中， 各抢一个作妻子， 然后回便雅悯地去。
22 如果她们的父亲或是兄弟来与我们争论， 我们就对他们说： ‘求你们恩待他们吧， 因为我们在战场上没有给他们留下女子作妻子， 而且这次又不是你们把女儿给他们； 若是你们给的， 你们就有罪了。’"
23 于是便雅悯人照样行了： 按着他们的数目， 从跳舞的女子中强抢她们作妻子， 然后离开那里， 回到自己的地业去， 重建城市， 住在其中。
24 那时， 以色列人离开那里， 各人回到自己的支派和自己的家族去； 他们离开那里， 各人回到自己的地业去。
25 在那些日子， 以色列中没有王， 各人都行自己看为对的事。
1 Nadto každý z mužů Izraelských přísahou se byli zavázali v Masfa, řkouce: Žádný z nás nedá dcery své Beniaminským za manželku.
2 Protož všel lid do domu Boha silného, a seděli tam až do večera před Bohem, a pozdvihše hlasu svého, plakali pláčem velikým.
3 A řekli: Proč Hospodine, Bože Izraelský, stalo se toto v Izraeli, aby dnes ubylo jedno pokolení z Izraele?
4 Nazejtří pak ráno vstal lid, a vzdělali tam oltář, a obětovali oběti zápalné a pokojné.
5 Řekli pak synové Izraelští: Jest-li kdo, ješto nepřišel do shromáždění tohoto ze všech pokolení Izraelských k Hospodinu? (Nebo se byli velice zapřisáhli proti tomu, kdož by nepřišel k Hospodinu do Masfa, řkouce: Bez milosti ať umře.
6 Nebo litujíce synové Izraelští Beniamina bratra svého, řekli: Dnes vyhlazeno jest jedno pokolení z Izraele.
7 Jakž tedy učiníme s těmi ostatky, aby ženy měli, poněvadž jsme se přísahou zavázali skrze Hospodina, že jim nedáme dcer svých za manželky?)
8 Řekli tedy: Jest-li kdo z pokolení Izraelských, ješto nepřišel k Hospodinu do Masfa? A aj, nepřišel byl žádný do vojska z Jábes Galád do shromáždění.
9 Nebo když sečten byl lid, a aj, nebylo tam žadného z obyvatelů Jábes Galád.
10 Protož poslalo tam shromáždění to dvanácte tisíc mužů nejsilnějších, a přikázali jim, řkouce: Jděte a pobíte obyvatele Jábes Galád ostrostí meče, ženy i děti.
11 Toto pak učiníte: Všecky mužského pohlaví, a každou ženu, kteráž muže poznala, zamordujete.
12 Nalezli tedy mezi obyvateli Jábes Galád čtyři sta děveček panen, kteréž nepoznaly muže, a přivedli je do vojska v Sílo, kteréž bylo v zemi Kananejské.
13 Tedy poslalo všecko to shromáždění, a mluvili k synům Beniamin, kteříž byli v skále Remmon, a povolali jich v pokoji.
14 Protož navrátili se Beniaminští toho času. I dali jim ženy, kteréž živé zachovali z žen Jábes Galád, ale ani tak se jim nedostávalo jich.
15 Lidu pak líto bylo Beniamina, proto že učinil Hospodin mezeru v pokoleních Izraelských.
16 Řekli tedy starší shromáždění toho: Jak učiníme s těmi pozůstalými, aby měli ženy? Nebo vyhlazeny jsou ženy z pokolení Beniamin.
17 Řekli také: Dědictví Beniaminovo pozůstalým náleží, aby nezahynulo pokolení z Izraele.
18 My pak nemůžeme jim dáti dcer svých za manželky; (nebo se byli přísahou zavázali synové Izraelští, řkouce: Zlořečený buď, kdož by dal manželku synům Beniamin.)
19 Potom řekli: Aj, slavnost Hospodinova bývá v Sílo každého roku na místě, kteréž jest s půlnoční strany domu Boha silného, k východu slunce cestě, kterouž se chodí od domu Boha silného do Sichem, a Lebnu jest na poledne.
20 Přikázali tedy synům Beniamin, řkouce: Jděte a skrejte se v vinicích.
21 A šetřte, a aj, když vyjdou dcery Sílo plésati v houfích, tedy vyskočíte z vinic a pochytíte sobě každý manželku svou ze dcer Sílo, a odejdete do země Beniamin.
22 Když pak přijdou otcové jejich aneb bratří jejich, aby se před námi soudili, tedy řekneme jim: Slitujte se nad námi místo nich, nebo v té válce nevzali jsme pro každého z nich manželky; také jste vy jim nedali jich, a tak nebudete nic vinni.
23 Tedy učinili tak synové Beniamin, a přivedli sobě manželky vedlé počtu svého z těch plésajících, kteréž uchvátili; a odšedše, navrátili se k dědictví svému, a vzdělavše zase města svá, bydlili v nich.
24 A tak odešli odtud synové Izraelští toho času, jeden každý k svému pokolení a k čeledi své; a vrátili se odtud jeden každý k dědictví svému.
25 Těch dnů nebylo krále v Izraeli, ale každý, což se mu vidělo, to činil.