1 那一天， 底波拉和亚比挪庵的儿子巴拉唱起歌来说：
2 "你们要称颂耶和华， 因为以色列中有勇士， 因为有人民自愿从军。
3 君王啊， 你们要听； 官长啊， 你们要侧耳倾听； 至于我， 我要向耶和华歌唱； 我要歌颂耶和华以色列的 神。
4 耶和华啊， 你从西珥出发的时候， 你从以东地行走的日子， 地震天漏， 密云也滴下雨。
5 群山在耶和华面前震动； 这西奈山在耶和华以色列的 神面前也是这样。
6 在亚拿的儿子珊迦的时候， 在雅亿的日子， 大道无人行走， 行路的人绕道而行。
7 以色列中的农村消失了， 消失了， 直到我底波拉兴起， 直到我以色列的母亲兴起。
8 以色列人选择了新的神， 战争就临近城门； 那时四万以色列人中， 竟不见有一面盾牌、一枝长矛。
9 我的心倾向以色列的官长， 他们在民中甘愿牺牲自己； 你们要称颂耶和华。
10 骑白驴的， 坐锦垫的， 和路上的行人， 你们都要歌唱。
11 在打水的地方分开羊群的人发声， 在那里人必歌颂耶和华公义的作为， 就是他在以色列中的农村所行公义的作为； 那时， 耶和华的子民下到城门口。
12 兴起， 兴起， 底波拉！ 兴起， 兴起， 唱歌吧！ 兴起， 巴拉！ 亚比挪庵的儿子， 掳掠你的俘虏吧！
13 那时余剩的贵胄下来； 耶和华带着勇士下到我这里来。
14 他们出自以法莲， 他们的根在亚玛力人之地； 有便雅悯在你的族人中跟随你， 有官长从玛吉下来； 有持着数点民数之权杖的， 从西布伦出来。
15 以萨迦的领袖与底波拉在一起； 以萨迦怎样， 巴拉也怎样； 他们都步行下到山谷去。在流本的众溪旁， 有心怀大志的。
16 你为什么坐在羊圈之中， 听呼唤群畜的笛声呢？在流本的众溪旁， 有心怀大志的。
17 基列人在约旦河东边居住； 但人为什么居留在船上呢？亚设人在海岸坐着， 在港湾居住。
18 西布伦人是敢死的民族； 拿弗他利人在田野的高处， 奋不顾身。
19 众王都来争战； 那时迦南众王争战， 在米吉多水亭的他纳争战， 却没有取得银钱。
20 众星从天上争战， 从它们的轨道与西西拉交战。
21 基顺河的急流把他们冲没， 古河的急流、基顺河的急流， 我的心哪， 你要努力践踏。
22 那时马蹄沓沓， 勇士急奔飞驰。
23 耶和华的使者说： ‘你们要咒诅米罗斯， 大大咒诅其中的居民； 因为他们不来帮助耶和华， 不带领勇士帮助耶和华。’
24 愿基尼人希伯的妻子雅亿， 比众妇女更有福气， 比住在帐棚的妇女更有福气。
25 西西拉求水， 雅亿给了奶； 用珍贵的盘子奉上乳酪。
26 她伸手拿着帐棚的橛子， 右手拿着匠人的锤子， 击打西西拉， 打破他的头， 粉碎他的头颅， 贯穿他的鬓角。
27 西西拉在雅亿脚前屈身、仆倒、躺卧， 在雅亿脚前屈身、仆倒； 他在那里屈身， 就在那里仆倒死亡。
28 西西拉的母亲从窗户里向外观望， 从窗棂中呼叫说： ‘他的战车为什么迟迟不来呢？车轮为什么行得缓慢呢？’
29 聪明的宫女回答她； 她也自己回答说：
30 ‘莫非他们正在分战利品？每个勇士分得一两个女子； 西西拉得了彩衣作战利品， 得了一两件绣花的彩衣作战利品， 为我的颈项， 得着绣花的彩衣作战利品吗？’
31 耶和华啊， 愿你所有的仇敌都这样灭亡； 愿爱他的人像太阳出现， 大有能力。"于是国中太平了四十年。
1 Zpívala pak písničku Debora a Barák syn Abinoemův v ten den, řkouc:
2 Pro pomstu učiněnou v Izraeli, a pro lid, kterýž se k tomu dobrovolně měl, dobrořečte Hospodinu.
3 Slyštež králové, a ušima pozorujte knížata, já, já zpívati budu Hospodinu, žalmy zpívati budu Hospodinu Bohu Izraelskému.
4 Hospodine, když jsi vyšel z Seir, když jsi se bral z pole Edomského, třásla se země, nebesa dštila, a oblakové déšť vydali.
5 Hory se rozplynuly od tváři Hospodinovy, i ta hora Sinai třásla se před tváří Hospodina Boha Izraelského.
6 Za dnů Samgara syna Anatova, a za dnů Jáhel spustly silnice, kteříž pak šli stezkami, zacházeli cestami křivými.
7 Spustly vsi v Izraeli, spustly, pravím, až jsem povstala já Debora, povstala jsem matka v Izraeli.
8 Kterýžto kdyžkoli sobě zvoloval bohy nové, tedy bývala válka v branách, pavézy pak ani kopí nebylo vidíno mezi čtyřidcíti tisíci v Izraeli.
9 Srdce mé nakloněno jest k správcům Izraelským a k těm, kteříž tak ochotní byli mezi jinými. Dobrořečtež Hospodinu.
10 Kteříž jezdíte na bílých oslicích, kteříž bydlíte při Middin, a kteříž chodíte po cestách, vypravujtež,
11 Že vzdálen hluk střelců na místech, kdež se voda váží; i tam vypravujte hojnou spravedlnost Hospodinovu, hojnou spravedlnost k obyvatelům vsí jeho v Izraeli; tehdážť vstupovati bude k branám lid Hospodinův.
12 Povstaň, povstaň, Deboro, povstaniž, povstaniž a vypravuj píseň, povstaň, Baráku, a zajmi jaté své, synu Abinoemův.
13 Tehdážtě potlačenému dopomoženo k opanování silných reků z lidu; Hospodintě mi ku panování dopomohl nad silnými.
14 Z Efraima kořen jejich bojoval proti Amalechitským; za tebou, Efraime, Beniamin s lidem tvým; z Machira táhli vydavatelé zákona, a z Zabulona písaři.
15 Knížata také z Izachar s Deborou, ano i všecko pokolení Izacharovo, jako i Barák do údolí poslán jest pěšky, ale veliké hrdiny u sebe jsou v podílu Rubenovu.
16 Jak jsi mohl mlče seděti mezi dvěma ohradami, poslouchaje řvání stád? Veliké hrdiny u sebe jsou v podílu Rubenovu.
17 Zdali i Galád před Jordánem nebydlil? Ale Dan proč zůstal při lodech? Asser seděl na břehu mořském, a v lomích svých bydlil.
18 Zabulon, lid udatný, vynaložil duši svou na smrt, též i Neftalím na vysokých místech pole.
19 Králové přitáhše, bojovali, tehdáž bojovali králové Kananejští v Tanach při vodách Mageddo, a však kořisti stříbra nevzali.
20 S nebe bojováno, hvězdy z míst svých bojovaly proti Zizarovi.
21 Potok Císon smetl je, potok Kedumim, potok Císon; všecko to pošlapala jsi, duše má, udatně.
22 Tehdáž otloukla se kopyta koňů od dupání velikého pod jezdci silnými.
23 Zlořečte Merozu, praví anděl Hospodinův, zlořečte velice obyvatelům jeho, nebo nepřišli na pomoc Hospodinu, ku pomoci Hospodinu proti silným.
24 Požehnaná buď nad jiné ženy Jáhel, manželka Hebera Cinejského, nad ženy v staních bydlící buď požehnaná.
25 On vody žádal, ona mléka dala, v koflíku knížecím podala másla.
26 Levou ruku svou k hřebu vztáhla, a pravou ruku svou k kladivu dělníků, i udeřila Zizaru, a ztloukla hlavu jeho, probodla a prorazila židoviny jeho.
27 U noh jejích skrčil se, padl, ležel, u noh jejích skrčil se, padl; kdež se skrčil, tu padl zabitý.
28 Vyhlídala z okna skrze mříži, a naříkala matka Zizarova, řkuci: Proč se tak dlouho vůz jeho nevrací? Proč prodlévají vraceti se domů vozové jeho?
29 Moudřejší pak z předních služebnic jejích odpovídaly, i ona sama také sobě odpovídala:
30 Zdali ale dosáhli něčeho, a dělí kořisti? Děvečku jednu neb dvě na každého muže, loupeže rozdílných barev samému Zizarovi, kořisti rozdílných barev krumpovaným dílem, roucho rozdílných barev krumpovaným dílem na hrdlo loupežníků.
31 Tak ať zahynou všickni nepřátelé tvoji, ó Hospodine, tebe pak milující ať jsou jako slunce vzcházející v síle své. I byla v pokoji země za čtyřidceti let.