1 耶稣从那里动身， 来到约旦河东的犹太境内。许多人又聚集到他那里， 他像平常一样教导他们。

2 有法利赛人前来试探耶稣， 问他： "丈夫可以休妻吗？"

3 耶稣回答： "摩西吩咐你们的是什么呢？"

4 他们说： "摩西准许‘人写了休书就可以休妻’。"

5 耶稣说： "因为你们的心硬， 摩西才写这条例给你们。

6 但从起初创造的时候， 神是‘造男造女’。

7 ‘因此人要离开父母， 与妻子连合，

8 二人成为一体了。’这样， 他们不再是两个人， 而是一体的了。

9 所以 神所配合的， 人不可分开。"

10 回到屋子里， 门徒再提起这件事来问他。

11 他对他们说： "谁休妻另娶， 谁就是犯奸淫， 得罪了妻子。

12 如果妻子弃夫另嫁， 也是犯了奸淫。"

13 有人带着小孩子到耶稣跟前， 要他抚摩他们； 门徒却责备那些人。

14 耶稣看见了就生气， 对门徒说： "让小孩子到我这里来， 不要禁止他们， 因为 神的国是属于这样的人的。

15 我实在告诉你们， 凡是不像小孩子一样接受 神的国的， 绝对不能进去。"

16 于是耶稣把小孩子抱起来， 为他们按手祝福。

17 耶稣又开始他的行程。那时， 有一个人跑过来， 跪在他面前， 问他说： "良善的老师， 我当作什么， 才可以承受永生？"

18 耶稣对他说： "你为什么称我是良善的？除了 神一位以外， 没有良善的。

19 诫命你是知道的： 不可杀人， 不可奸淫， 不可偷盗， 不可作假证供， 不可欺诈， 当孝敬父母。"

20 他对耶稣说： "老师， 这一切我从小都遵守了。"

21 耶稣看着他， 就爱他， 对他说： "你还缺少一件： 去变卖你所有的， 分给穷人， 就必定有财宝在天上， 而且你要来跟从我。"

22 那人听见这话， 就变了脸色， 忧忧愁愁地走了， 因为他的财产很多。

23 耶稣周围观看， 对门徒说： "富有的人要进 神的国， 是多么难哪！ "

24 门徒都希奇他的话， 耶稣又对他们说： "孩子们哪， （有些抄本在此有"倚靠钱财的人"一句）要进 神的国， 是多么困难！

25 骆驼穿过针眼， 比有钱的人进 神的国还容易呢！ "

26 门徒就更加惊奇， 彼此说： "这样， 谁可以得救呢？"

27 耶稣看着他们， 说： "在人不能， 在 神却不然， 因为在 神凡事都能。"

28 彼得对他说： "你看， 我们已经舍弃了一切， 而且来跟从你了。"

29 耶稣说： "我实在告诉你们， 人为着我和福音舍弃了房屋、弟兄、姊妹、母亲、父亲、儿女、田地，

30 没有不在今生得百倍──就是房屋、弟兄、姊妹、母亲、儿女、田地， 同时要受迫害──在来世还要得永生。

31 然而许多在前的将要在后， 在后的将要在前。"

32 在上耶路撒冷的路途中， 耶稣走在前面， 门徒希奇， 跟从的人也害怕。耶稣又把十二门徒带到一边， 把自己将要遭遇的事告诉他们，

33 说： "我们现在上耶路撒冷去， 人子要被交给祭司长和经学家， 他们要定他的罪， 并且把他交给外族人。

34 他们要凌辱他， 向他吐唾沫， 鞭打他， 杀害他， 三天以后， 他要复活。"

35 西庇太的儿子雅各、约翰， 来到耶稣跟前， 对他说： "老师， 我们无论向你求什么， 愿你为我们作成。"

36 耶稣说： "要我为你们作什么？"

37 他们说： "在你的荣耀里， 让我们一个坐在你的右边， 一个坐在你的左边。"

38 耶稣说： "你们不知道你们求的是什么。我喝的杯， 你们能喝吗？我受的洗， 你们能受吗？"

39 他们说： "能。"耶稣说： "我喝的杯， 你们固然要喝； 我受的洗， 你们也要受。

40 只是坐在我的左右， 不是我可以赐的， 而是 神预备赐给谁， 就赐给谁。"

41 其他十个门徒听见了， 就向雅各、约翰生气。

42 耶稣把他们叫过来， 对他们说： "你们知道各国都有被尊为元首的统治他们， 也有官长管辖他们。

43 但你们中间却不要这样； 谁想在你们中间为大的， 就要作你们的仆役，

44 谁想在你们中间为首的， 就要作大家的奴仆。

45 因为人子来， 不是要受人服事， 而是要服事人， 并且要舍命， 作许多人的赎价。"

46 他们进了耶利哥。耶稣、门徒和一大群人从耶利哥出来的时候， 有一个瞎眼的人， 是底买的儿子， 名叫巴底买， 坐在路旁讨饭。

47 他听见是拿撒勒人耶稣， 就喊叫， 说： "大卫的子孙耶稣啊， 可怜我吧！ "

48 许多人斥责他， 叫他不要出声； 他却更加放声喊叫： "大卫的子孙啊， 可怜我吧！ "

49 耶稣就站住， 说： "把他叫过来。"他们就叫那瞎眼的人， 对他说： "放心吧， 起来， 他叫你了。"

50 他就丢下衣服， 跳起来， 走到耶稣那里。

51 耶稣对他说： "你要我为你作什么呢？"瞎眼的人对他说： "拉波尼， 我要能看见。"

52 耶稣说： "去吧， 你的信使你痊愈了。"他立刻看见了， 就在路上跟随耶稣。

1 A vstav odtud, přišel do končin Judských skrze krajinu za Jordánem ležící. I sešli se k němu zase zástupové, a jakž obyčej měl, opět je učil.

2 Tedy přistoupivše farizeové, otázali se ho: Sluší-li muži ženu propustiti? pokoušejíce ho.

3 On pak odpovídaje, řekl jim: Co vám přikázal Mojžíš?

4 Kteřížto řekli: Mojžíš dopustil lístek zapuzení napsati a propustiti.

5 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Pro tvrdost srdce vašeho napsal vám Mojžíš to přikázání.

6 Ale od počátku stvoření muže a ženu učinil je Bůh.

7 Protoť opustí člověk otce svého i matku, a přídržeti se bude ženy své.

8 I budou dva jedno tělo. A tak již nejsou dva, ale jedno tělo.

9 Protož což Bůh spojil, člověk nerozlučuj.

10 A v domu opět učedlníci jeho otázali se ho o též věci.

11 I dí jim: Kdož by koli propustil manželku svou a jinou pojal, cizoloží a hřeší proti ní.

12 A jestliže by žena propustila muže svého a za jiného se vdala, cizoloží.

13 Tedy přinášeli k němu dítky, aby se jich dotýkal. Ale učedlníci přimlouvali těm, kteříž je nesli.

14 To viděv Ježíš, nelibě to nesl, a řekl jim: Nechtež dítek jíti ke mně a nebraňtež jim, nebo takovýchť jest království Boží.

15 Amen pravím vám: Kdož by koli nepřijal království Božího jako dítě, nikoliť do něho nevejde.

16 A bera je na lokty své a vzkládaje na ně ruce, požehnání jim dával.

17 Potom když vyšel na cestu, přiběhl jeden, a poklekna před ním, otázal se ho, řka: Mistře dobrý, co učiním, abych života věčného dědičně došel?

18 I řekl mu Ježíš: Co mne nazýváš dobrým? Žádný není dobrý, než sám toliko Bůh.

19 Přikázání umíš: Nezcizoložíš, nezabiješ, neukradneš, nevydáš falešného svědectví, neoklamáš, cti otce svého i matku.

20 A on odpověděv, řekl jemu: Mistře, toho všeho jsem ostříhal od své mladosti.

21 Tedy Ježíš pohleděv na něj, zamiloval ho, a řekl mu: Jednohoť se nedostává. Jdi, a cožkoli máš, prodej, a dej chudým, a budeš míti poklad v nebi; a pojď, následuj mne, vezma kříž svůj.

22 On pak zarmoutiv se pro to slovo, odšel, truchliv jsa; nebo měl mnohá zboží.

23 A pohleděv vůkol Ježíš, dí učedlníkům svým: Aj jak nesnadně ti, jenž statky mají, vejdou do království Božího.

24 Tedy učedlníci užasli se nad řečmi jeho. Ježíš pak zase odpověděv, dí jim: Synáčkové, kterak nesnadné jest doufajícím v statek do království Božího vjíti.

25 Snáze jest velbloudu skrze jehelní ucho projíti, nežli bohatému vjíti do království Božího.

26 Oni pak více se děsili, řkouce mezi sebou: I kdož může spasen býti?

27 A pohleděv na ně Ježíš, dí: U lidíť jest nemožné, ale ne u Boha; nebo u Boha všecko možné jest.

28 I počal Petr mluviti k němu: Aj, my opustili jsme všecko a šli jsme za tebou.

29 Odpověděv pak Ježíš, řekl: Amen pravím vám, žádného není, ješto by opustil dům, neb bratří, nebo sestry, neb otce, nebo matku, nebo manželku, nebo syny, nebo rolí pro mne a pro evangelium,

30 Aby nevzal stokrát tolik nyní v času tomto domů a bratrů a sestr a matek a synů a rolí s protivenstvím, a v budoucím věku život věčný.

31 Mnozíť zajisté byvše první, budou poslední, a poslední první.

32 Byli pak na cestě, jdouce do Jeruzaléma, a Ježíš šel napřed. I byli předěšeni, a jdouce za ním, báli se. Tedy pojav Ježíš opět dvanácte, počal jim praviti, co se jemu má státi,

33 Řka: Aj, vstupujeme do Jeruzaléma, a Syn člověka vydán bude předním kněžím a zákoníkům, i odsoudí jej na smrt, a vydadí jej pohanům.

34 Kteřížto posmívati se budou jemu, a ubičují ho, a uplijí a zabijí jej, ale třetího dne z mrtvých vstane.

35 Tedy přistoupili k němu Jakub a Jan, synové Zebedeovi, řkouce: Mistře, chceme, zač bychom koli prosili tebe, abys učinil nám.

36 On pak řekl jim: Co chcete, abych vám učinil?

37 I řekli jemu: Dej nám, abychom jeden na pravici tvé a druhý na levici tvé seděli v slávě tvé.

38 Ježíš pak řekl jim: Nevíte, zač prosíte. Můžete-li píti kalich, kterýž já piji, a křtíti se křtem, kterýmž já se křtím?

39 A oni řekli jemu: Můžeme. A Ježíš řekl jim: Kalich zajisté, kterýž já piji, píti budete, a křtem, kterýmž já se křtím, křtěni budete,

40 Ale seděti na pravici mé, nebo na levici mé, neníť má věc dáti vám, ale dánoť bude, kterýmž připraveno jest.

41 A uslyšavše to jiných deset, počali se hněvati na Jakuba a na Jana.

42 Ale Ježíš povolav jich, řekl jim: Víte, že ti, kteříž sobě zalibují vládnouti nad národy, panujíť nad nimi; a kteříž velicí u nich jsou, moc provozují nad nimi.

43 Ne takť bude mezi vámi. Ale kdožkoli chtěl by mezi vámi býti veliký, budiž váš služebník.

44 A kdožkoli z vás chtěl by býti přední, budiž služebník všech.

45 Nebo i Syn člověka nepřišel, aby mu sloužili, ale aby on sloužil, a aby dal duši svou na vykoupení za mnohé.

46 Tedy přišli do Jericho, a když vycházel on z Jericha, i učedlníci jeho a zástup mnohý, Timeův syn, Bartimeus slepý, seděl podle cesty, žebře.

47 A když uslyšel, že by to byl Ježíš Nazaretský, počal volati a říci: Ježíši, synu Davidův, smiluj se nade mnou.

48 I přimlouvali mu mnozí, aby mlčel. Ale on mnohem více volal: Synu Davidův, smiluj se nade mnou.

49 Tedy zastaviv se Ježíš, kázal ho zavolati. I zavolali toho slepého, řkouce jemu: Dobré mysli buď, vstaň, volá tě.

50 On pak povrh plášť svůj, a zchopiv se, šel k Ježíšovi.

51 I odpověděv Ježíš, dí jemu: Co chceš, ať učiním? A slepý řekl jemu: Mistře, ať vidím.

52 Tedy Ježíš řekl mu: Jdi, víra tvá tě uzdravila. A on hned prohlédl, a šel cestou za Ježíšem.