1 有法利赛人和几个经学家从耶路撒冷来， 聚集到耶稣那里。
2 他们看见他的门徒有人用不洁的手， 就是没有洗过的手吃饭，
3 （原来法利赛人和所有的犹太人都拘守古人的传统， 如果不认真洗手， 就不吃东西；
4 从街市回来， 不先洗手， 也不吃东西， 还有许多别的传统， 他们都沿袭拘守， 例如洗杯、洗罐、洗铜器等等。）
5 法利赛人和经学家问耶稣： "你的门徒为什么不遵行古人的传统， 用不洁的手吃饭呢？"
6 耶稣对他们说： "以赛亚指着你们这班伪君子所说的预言是对的， 经上记着： ‘这人民用嘴唇尊敬我， 心却远离我；
7 他们把人的规条当作道理去教导人， 所以拜我也是徒然。’
8 你们拘守着人的传统， 却离弃了 神的诫命。"
9 耶稣又对他们说： "你们为了坚守自己的传统， 而巧妙地把 神的诫命拒绝了。
10 因为摩西说： ‘当孝敬父母’， 又说： ‘咒骂父母的， 必被处死。’
11 你们倒说： ‘人对父母说， 我应该给你的供奉， 已经作了各耳板’（各耳板意思是奉给 神的供物），
12 你们就不让那人再为父母作什么。
13 这样， 你们借着所领受的传统， 把 神的话废弃了。你们还作了许多这一类的事。"
14 于是耶稣又把群众叫过来， 对他们说： "你们大家都要听我说， 也要明白：
15 从外面进去的， 不能使人污秽， 从里面出来的， 才能使人污秽。"
16 （有些抄本有第16节： "有耳可听的， 就应该听。"）
17 耶稣离开群众， 进了屋子， 门徒就来问他这比喻的意思。
18 他对他们说： "连你们也是这样不明白吗？难道不知道从外面进去的， 不能使人污秽吗？
19 因为不是进到他的心， 而是进到他的肚腹， 再排泄到外面去。"（他这样说是表示各样食物都是洁净的。）
20 接着他又说： "从人里面出来的， 才会使人污秽。
21 因为从里面， 就是从人的心里， 发出恶念、淫乱、偷盗、凶杀、
22 奸淫、贪心、邪恶、诡诈、放荡、嫉妒、毁谤、骄傲、愚妄；
23 这一切恶事， 是从人里面出来的， 都能使人污秽。"
24 耶稣从那里动身到推罗（有些抄本在此有"和西顿"）境内去。进了一所房子， 本来不想让人知道， 却隐藏不住。
25 有一个女人， 她的小女儿被污灵附着， 她听见了耶稣的事， 就来俯伏在他脚前。
26 这女人是外族人， 属于叙利亚的腓尼基族。她求耶稣把鬼从她女儿身上赶出去。
27 耶稣对她说： "应该先让儿女吃饱。拿儿女的饼去丢给小狗吃是不好的。"
28 那女人回答他： "主啊， 是的， 不过小狗在桌子底下， 也可以吃孩子们掉下来的碎渣。"
29 耶稣对她说： "就凭这句话， 你回去吧， 鬼已经从你女儿身上出去了。"
30 她回到家里， 看见小孩子躺在床上， 鬼已经出去了。
31 耶稣从推罗境内出去， 经过西顿， 回到低加波利地区的加利利海。
32 有人带着一个又聋又哑的人到他那里， 求耶稣按手在他身上。
33 耶稣把他从人群中带到一边， 用指头探他的耳朵， 吐唾沫抹他的舌头，
34 然后望着天， 长长地叹了一口气， 对他说： "以法大！ "意思是"开了吧"。
35 那人的耳朵就开了， 舌头也松了， 说话也准确了。
36 耶稣嘱咐他们不要告诉人。但他越是嘱咐， 他们却越发传扬。
37 众人非常惊讶说： "他所作的一切事都好极了； 他竟然使聋子听见， 又使哑巴说话。"
1 I sešli se k němu farizeové a někteří z zákoníků, kteříž byli přišli z Jeruzaléma.
2 A uzřevše některé z učedlníků jeho obecnýma rukama (to jest neumytýma) jísti chleby, reptali o to.
3 Nebo farizeové i všickni Židé nejedí, leč by ruce umyli, držíce ustanovení starších.
4 A z trhu přijdouce nejedí, leč se umyjí. A jiné mnohé věci jsou, kteréž přijali, aby zachovávali, jako umývání koflíků, žejdlíků a medenic i stolů.
5 Potom otázali se ho farizeové a zákoníci: Proč učedlníci tvoji nezachovávají ustanovení starších, ale neumytýma rukama jedí chléb?
6 On pak odpověděv, řekl jim: Dobře o vás pokrytcích prorokoval Izaiáš, jakož psáno jest: Lid tento rty mne ctí, srdce pak jejich daleko jest ode mne.
7 Ale nadarmoť mne ctí, učíce učení, kterážto nejsou než ustanovení lidská.
8 Nebo opustivše přikázání Boží, držíte ustanovení lidská, totiž umývání žejdlíků a koflíků; a jiné mnohé věci těm podobné činíte.
9 I pravil jim: Čistě vy rušíte přikázání Boží, abyste ustanovení své zachovali.
10 Nebo Mojžíš pověděl: Cti otce svého i matku svou, a kdož by zlořečil otci nebo mateři, ať smrtí umře.
11 Ale vy pravíte: Řekl-li by člověk otci neb mateři: Korban, to jest, dar, kterýžkoli jest ode mne, toběť prospěje,
12 A nedopustíte mu nic více učiniti otci svému nebo mateři své,
13 Rušíce přikázání Boží ustanoveními vašimi, kteráž jste ustanovili. A mnohé těm podobné věci činíte.
14 I svolav všecken zástup, pravil jim: Slyšte mne všickni a rozumějte.
15 Nic není z zevnitřku vcházejícího do člověka, což by jej poskvrniti mohlo; ale to, což pochází z něho, toť jest, což poskvrňuje člověka.
16 Má-li kdo uši k slyšení, slyš.
17 A když všel do domu od zástupu, tázali se ho učedlníci jeho o tom podobenství.
18 I řekl jim: Tak jste i vy nerozumní? Což nerozumíte, že všecko, což z zevnitřku do člověka vchází, nemůže ho poskvrniti?
19 Nebo nevchází v srdce jeho, ale v břicho, a potom ven vychází, čistěci všeliké pokrmy.
20 Ale pravil, že to, což pochází z člověka, to poskvrňuje člověka.
21 Nebo z vnitřku z srdce lidského zlá myšlení pocházejí, cizoložstva, smilstva, vraždy,
22 Krádeže, lakomství, nešlechetnosti, lest, nestydatost, oko zlé, rouhání, pýcha, bláznovství.
23 Všecky tyto zlé věci pocházejí z vnitřku a poskvrňují člověka.
24 A vstav odtud, odšel do končin Týru a Sidonu, a všed do domu, nechtěl, aby kdo o něm věděl, ale nemohl se tajiti.
25 Nebo uslyševši o něm žena, jejížto dcerka měla ducha nečistého, přišla a padla k nohám jeho.
26 (Byla pak ta žena pohanka, Syrofenitská rodem.) I prosila ho, aby ďábelství vyvrhl z její dcery.
27 Ale Ježíš řekl jí: Nechať se prve nasytí synové; nebť není slušné vzíti chléb synů a vrci štěňatům.
28 A ona odpověděla a řekla mu: Ovšem, Pane, nebo štěňátka jedí pod stolem drobty synů.
29 I řekl jí: Pro tu řeč jdi, vyšloť jest ďábelství z tvé dcery.
30 I odšedši do domu svého, nalezla děvečku, ana leží na loži, a ďábelství z ní vyšlo.
31 Tedy odšed zase z končin Tyrských a Sidonských, přišel k moři Galilejskému, prostředkem krajin Desíti měst.
32 I přivedli jemu hluchého a němého, a prosili ho, aby na něj ruku vzložil.
33 A pojav jej soukromí ven z zástupu, vložil prsty své v uši jeho, a plinuv, dotekl se jazyka jeho.
34 A vzezřev k nebi, vzdechl, a řekl jemu: Effeta, to jest, otevři se.
35 A hned otevříny jsou uši jeho, a rozvázán jest svazek jazyka jeho, i mluvil právě.
36 I přikázal jim, aby žádnému nepravili. Ale jakžkoli on jim přikazoval, předce oni mnohem více ohlašovali.
37 A převelmi se divili, řkouce: Dobře všecky věci učinil. I hluchým rozkázal slyšeti, i němým mluviti.