1 耶稣又用比喻对他们说： "有一个人栽种了一个葡萄园， 四面围上篱笆， 挖了一个压酒池， 盖了一座瞭望台， 然后租给佃户， 就远行去了。
2 到了时候， 园主派了一个仆人到佃户那里， 向佃户收取葡萄园一部分的果子。
3 佃户抓住他， 打了他， 放他空手回去。
4 园主再派另外一个仆人到他们那里， 他们打伤了他的头， 并且侮辱他。
5 园主又派另一个去， 他们就把他杀了。后来又派去许多仆人， 有的给他们打了， 有的给他们杀了。
6 还有一个， 就是园主的爱子， 最后园主派他到那里去， 说： ‘他们必尊敬我的儿子。’
7 那些佃户却彼此说： ‘这是继承产业的； 来， 我们杀了他， 产业就是我们的了。’
8 于是抓住他， 把他杀了， 扔在葡萄园外。
9 这样， 葡萄园的主人要怎么办呢？他要来除掉那些佃户， 把葡萄园租给别人。
10 你们没有念过这段圣经吗： ‘建筑工人所弃的石头， 成了房角的主要石头；
11 这是主所作的， 在我们眼中看为希奇。’"
12 他们知道他这比喻是针对他们说的， 就想要捉拿他， 但因为害怕群众， 只好离开他走了。
13 后来， 他们派了几个法利赛人和希律党的人到耶稣那里去， 要找他的把柄来陷害他。
14 他们来到了， 就对他说： "老师， 我们知道你为人诚实， 不顾忌任何人， 因为你不徇情面， 只照着真理把 神的道教导人。请问纳税给凯撒可以不可以？我们该纳不该纳呢？"
15 耶稣看出他们的假意， 就对他们说： "你们为什么试探我呢？拿一个银币来给我， 让我看看。"
16 他们就拿来了。耶稣问他们： "这是谁的像， 谁的名号？"他们回答他： "凯撒的。"
17 耶稣说： "凯撒的应当归给凯撒， 神的应当归给 神。"他们就对他十分惊奇。
18 撒都该人向来认为没有复活的事， 他们来到耶稣那里， 问他：
19 "老师， 摩西曾写给我们说： ‘如果一个人死了， 留下妻子， 没有儿女， 他的弟弟就应当娶他的妻子， 为哥哥立后。’
20 从前有兄弟七人， 头一个娶了妻子， 死了， 没有留下孩子；
21 第二个娶了她， 也没有留下孩子， 就死了； 第三个也是这样。
22 那七个人都没有留下孩子， 最后那女人也死了。
23 到了复活的时候， 他们都要复活， 她是哪一个的妻子呢？因为七个人都娶过她。"
24 耶稣对他们说： "你们错了， 不正是因为你们不明白圣经， 也不晓得 神的能力吗？
25 因为人从死里复活以后， 也不娶， 也不嫁， 而是像天上的天使一样。
26 关于死人复活的事， 摩西的经卷中荆棘篇上， 神怎样对他说： ‘我是亚伯拉罕的 神， 以撒的 神， 雅各的 神’， 你们没有念过吗？
27 他不是死人的 神， 而是活人的 神。你们是大错特错了！ "
28 有一个经学家， 听到他们的辩论， 觉得耶稣回答得好， 就来问他： "诫命中哪一条是第一重要的呢？"
29 耶稣回答： "第一重要的是： ‘以色列啊， 你要听！ 主我们的 神是独一的主。
30 你要全心、全性、全意、全力， 爱主你的 神。’
31 其次是： ‘要爱人如己。’再没有别的诫命比这两条更重要的了。"
32 那经学家对耶稣说： "老师， 是的， 你说的很对， 神是独一的， 除了他以外再没有别的 神。
33 我们要用全心、全意、全力去爱他， 并且要爱人如己， 这就比一切燔祭和各样祭物好得多了。"
34 耶稣见他回答得有智慧， 就对他说： "你距离 神的国不远了。"从此再也没有人敢问他了。
35 耶稣在殿里教训人， 说： "经学家怎么说基督是大卫的子孙呢？
36 大卫自己被圣灵感动却说： ‘主对我的主说： 你坐在我的右边， 等我把你的仇敌放在你的脚下（有些抄本作"等我使你的仇敌作你的脚凳"）。’
37 大卫自己既然称他为主， 他又怎么会是大卫的子孙呢？"群众都喜欢听他。
38 耶稣教导人的时候， 说： "你们要提防经学家， 他们喜欢穿长袍走来走去， 喜欢人在市中心向他们问安，
39 又喜欢会堂里的高位， 筵席上的首座。
40 他们吞没了寡妇的房产， 又假装作冗长的祷告。这些人必受更重的刑罚。"
41 耶稣面对银库坐着， 看着大家怎样把钱投入库中。许多有钱的人投入很多的钱。
42 后来， 有一个穷寡妇来投入了两个小钱， 就是一个铜钱。
43 耶稣把门徒叫过来， 对他们说： "我实在告诉你们， 这穷寡妇投入库里的， 比众人投的更多。
44 因为他们都是把自己剩余的投入， 这寡妇是自己不足， 却把她一切所有的， 就是全部养生的， 都投进去了。"
1 Tedy počal jim mluviti v podobenstvích: Vinici štípil jeden člověk, a opletl ji plotem, a vkopal pres, a ustavěl věži, a najal ji vinařům, i odšel na cestu.
2 A v čas užitků poslal k vinařům služebníka, aby od vinařů vzal ovoce z vinice.
3 Oni pak javše jej, zmrskali ho a odeslali prázdného.
4 I poslal k nim zase jiného služebníka. I toho též kamenovavše, ranili v hlavu a odeslali zohaveného.
5 I poslal opět jiného. I toho zabili, a mnoho jiných, z nichž některé zmrskali a jiné zmordovali.
6 Ještě pak maje jediného syna nejmilejšího, i toho poslal k nim naposledy, řka: Ostýchati se budou syna mého.
7 Ale vinaři řekli jedni k druhým: Tentoť jest dědic; pojďte, zabijme jej, a budeť naše dědictví.
8 Tedy javše jej, zabili ho a vyvrhli ven z vinice.
9 Což tedy učiní pán vinice? Přijde, a zatratí vinaře ty, a dá vinici jiným.
10 Zdaliž jste písma toho nečtli? Kámen, kterýž zavrhli dělníci, ten učiněn jest hlavou úhlovou.
11 Ode Pána stalo se toto, a jest divné před očima našima.
12 I hledali ho jíti, ale báli se zástupu; nebo poznali, že podobenství to proti nim pověděl. A nechavše ho, odešli pryč.
13 Potom poslali k němu některé z farizeů a herodiánů, aby jej polapili v řeči.
14 Kteřížto přišedše, řekli jemu: Mistře, víme, že jsi pravdomluvný, a nedbáš na žádného; nebo nepatříš na osobu lidskou, ale v pravdě cestě Boží učíš. Sluší-li daň dávati císaři, čili nic? Dáme-liž, čili nedáme?
15 On pak znaje pokrytství jejich, řekl jim: Co mne pokoušíte? Přineste mi peníz, ať pohledím.
16 A oni podali mu. Tedy řekl jim: Čí jest tento obraz a nápis? A oni řekli mu: Císařův.
17 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Dávejtež tedy, což jest císařova, císaři, a což jest Božího, Bohu. I podivili se tomu.
18 Potom přišli k němu saduceové, kteříž praví, že není z mrtvých vstání. I otázali se ho, řkouce:
19 Mistře, Mojžíš nám napsal: Kdyby čí bratr umřel, a ostavil po sobě manželku, a synů by neměl, aby bratr jeho pojal manželku jeho a vzbudil símě bratru svému.
20 I bylo sedm bratrů. A první pojav ženu, umřel, neostaviv semene.
21 A druhý pojav ji, také umřel, a aniž ten ostavil semene. A třetí tolikéž.
22 A tak ji pojalo všech sedm, a nezůstavili po sobě semene. Nejposléze pak po všech umřela i žena.
23 Protož při vzkříšení, když z mrtvých vstanou, čí z těch bude manželka? Neb jich sedm mělo ji za manželku.
24 A odpovídaje Ježíš, řekl jim: Zdaliž ne proto bloudíte, že neznáte Písem ani moci Boží?
25 Nebo když vstanou z mrtvých, nebudou se ženiti ani vdávati, ale budou jako andělé nebeští.
26 O mrtvých pak, že mají vstáti, zdaliž jste nečtli v knihách Mojžíšových, kterak ve kři promluvil k němu Bůh, řka: Já jsem Bůh Abrahamův a Bůh Izákův a Bůh Jákobův?
27 Neníť Bůh mrtvých, ale Bůh živých. Protož vy velmi bloudíte.
28 Tedy přistoupil k němu jeden z zákoníků, slyšev je hádající se, a vida, že jim dobře odpověděl, otázal se ho, které by bylo přikázání první ze všech.
29 A Ježíš odpověděl jemu, že první ze všech přikázání jest: Slyš, Izraeli, Pán Bůh náš Pán jeden jest.
30 Protož milovati budeš Pána Boha svého ze všeho srdce svého, a ze vší duše své, a ze vší mysli své, i ze všech mocí svých. To jest první přikázání.
31 Druhé pak jest podobné tomu: Milovati budeš bližního svého jako sebe samého. Většího přikázání jiného nad tato není.
32 I řekl jemu ten zákoník: Mistře, dobře jsi vpravdě pověděl. Nebo jeden jest Bůh, a není jiného kromě něho;
33 A milovati ho ze všeho srdce, a ze vší mysli, a ze vší duše, i ze všech mocí, a milovati bližního jako sebe samého, toť jest větší nade všecky zápalné i vítězné oběti.
34 A viděv Ježíš, že by moudře odpověděl, dí jemu: Nejsi daleko od království Božího. A žádný více neodvážil se ho o nic tázati.
35 I odpovídaje Ježíš, řekl, uče v chrámě: Kterak praví zákoníci, že Kristus jest syn Davidův?
36 Nebo David praví v Duchu svatém: Řekl Pán Pánu mému: Seď na pravici mé, ažť i položím nepřátely tvé podnože noh tvých.
37 Poněvadž sám David nazývá jej Pánem, kterakž syn jeho jest? A mnohý zástup rád ho poslouchal.
38 I mluvil jim v učení svém: Varujte se zákoníků, kteříž rádi v krásném rouše chodí, a chtějí pozdravováni býti na trhu,
39 A na předních stolicích seděti v školách, a přední místa míti na večeřech,
40 Kteřížto zžírají domy vdovské pod zámyslem dlouhých modliteb. Tiť vezmou soud těžší.
41 A posadiv se Ježíš proti pokladnici, díval se, kterak zástup metal peníze do pokladnice. A mnozí bohatí metali mnoho.
42 A přišedši jedna chudá vdova, i vrhla dva šarty, jenž jest čtvrtá částka peníze tehdejšího.
43 I svolav učedlníky své, dí jim: Amen pravím vám, že tato chudá vdova více uvrhla, než tito všickni, kteříž metali do pokladnice.
44 Nebo všickni z toho, což jim zbývalo, metali, ale tato z své chudoby, všecko, což měla, uvrhla, všecku živnost svou.