1 他们走近耶路撒冷， 到了伯法其和伯大尼， 来到橄榄山那里， 耶稣派了两个门徒，
2 对他们说： "你们往对面的村子里去， 一进去， 就会看见一头小驴拴在那里， 是没有人骑过的， 把它解开牵来。
3 如果有人问你们： ‘为什么这样作？’你们就说： ‘主需要它， 并且很快会送还到这里来。’"
4 门徒去了， 就发现一头小驴， 拴在门外的街上， 就把它解开。
5 站在那里的人有的问他们说： "你们为什么解它？"
6 门徒照着耶稣所说的话回答他们， 那些人就让他们牵走了。
7 门徒把小驴牵到耶稣那里， 把自己的衣服搭在上面， 耶稣就骑了上去。
8 许多人把衣服铺在路上， 还有人从田野里砍了些树枝也铺在路上。
9 前行后随的人都喊着说： "‘和散那’， 奉主名来的是应当称颂的！
10 那将要来临的， 我们祖先大卫的国是应当称颂的！ 高天之上当唱‘和散那’！ "
11 耶稣到了耶路撒冷， 进入圣殿， 察看了一切， 因为时候已经不早， 就和十二门徒出城往伯大尼去。
12 第二天他们从伯大尼出来， 耶稣饿了。
13 他远远看见一棵长满了叶子的无花果树， 就走过去， 看看是否可以在树上找到什么。到了树下， 除了叶子什么也找不着， 因为这不是收无花果的时候。
14 耶稣对树说： "永远再没有人吃你的果子了！ "他的门徒也听见了。
15 他们来到耶路撒冷。耶稣进了圣殿， 就把殿里作买卖的人赶走， 又推倒找换银钱的人的桌子， 和卖鸽子的人的凳子；
16 不许人拿着器皿穿过圣殿。
17 他又教训众人说： "经上不是写着‘我的殿要称为万国祷告的殿’吗？你们竟把它弄成贼窝了。"
18 祭司长和经学家听见了， 就想办法怎样除掉耶稣， 却又怕他， 因为群众都希奇他的教训。
19 到了晚上， 他们就到城外去。
20 早晨， 他们经过的时候， 看见那棵无花果树连根都枯萎了。
21 彼得想起来就对耶稣说： "拉比， 请看， 你所咒诅的无花果树， 已经枯萎了。"
22 耶稣回答他们： "你们对 神要有信心（"你们对 神要有信心"有些抄本作"如果你们对 神有信心"）。
23 我实在告诉你们， 无论什么人对这座山说‘移开， 投到海里’， 只要他心里不怀疑， 相信他所说的一定能够成就， 就必给他成就。
24 所以我告诉你们， 凡是你们祷告祈求的， 只要相信能够得到， 就必得到。
25 你们站着祷告的时候， 如果有谁得罪了你们， 就该饶恕他， 好使你们的天父也饶恕你们的过犯。"
26 （有些抄本有第26节： "如果你们不饶恕人， 你们的天父也必不饶恕你们的过犯。"）
27 他们又来到耶路撒冷。耶稣在殿里行走的时候， 祭司长、经学家和长老来到他跟前，
28 问他： "你凭什么权柄作这些事？谁给你权柄作这些事？"
29 耶稣对他们说： "我要问你们一句话， 你们回答了我， 我就告诉你们我凭什么权柄作这些事。
30 约翰的洗礼是从天上来的， 还是从人来的呢？你们回答我吧。"
31 他们就彼此议论： "如果我们说‘是从天上来的’， 他就会说‘那你们为什么不信他呢？’
32 如果我们说‘是从人来的’......"他们害怕群众， 因为众人都认为约翰的确是先知。
33 于是他们回答耶稣： "我们不知道。"耶稣对他们说： "我也不告诉你们我凭什么权柄作这些事。"
1 A když se přiblížili k Jeruzalému a Betfagi i Betany při hoře Olivetské, poslal dva z učedlníků svých,
2 A řekl jim: Jděte do hrádku, kterýž proti vám jest, a hned vejdouce tam, naleznete oslátko přivázané, na kterémž ještě nižádný z lidí neseděl. Odvížíce, přiveďte ke mně.
3 A řekl-liť by vám kdo: Co to činíte? rcete: Že ho Pán potřebuje. A hned je propustí sem.
4 I odešli, a nalezli oslátko přivázané vně u dveří na rozcestí. I odvázali je.
5 Tedy někteří z těch, kteříž tu stáli, řekli jim: Co činíte, odvazujíce oslátko?
6 Oni pak řekli jim, jakož byl přikázal Ježíš. I nechali jich.
7 Protož přivedli oslátko k Ježíšovi, a vložili na ně roucha svá. I vsedl na ně.
8 Mnozí pak stlali roucha svá na cestě, a jiní ratolesti sekali z stromů, a metali na cestu.
9 A kteříž napřed šli, i ti, kteříž za ním šli, volali, řkouce: Spas nás. Požehnaný, jenž se béře ve jménu Páně.
10 Požehnané, kteréž jest přišlo ve jménu Páně, království otce našeho Davida! Spas nás na výsostech.
11 I všel do Jeruzaléma Ježíš, i do chrámu. A spatřiv tu všecko, když již byla večerní hodina, vyšel do Betany se dvanácti.
12 A druhého dne, když vycházel z Betany, zlačněl.
13 A uzřev zdaleka fík, an má listí, šel, zda by co nalezl na něm. A když přišel k němu, nic nenalezl kromě listí; nebo nebyl čas fíků.
14 Tedy odpověděv Ježíš, řekl jemu: Již více na věky nižádný z tebe ovoce nejez. A slyšeli to učedlníci jeho.
15 I přišli do Jeruzaléma. A všed Ježíš do chrámu, počal vymítati ty, jenž prodávali a kupovali v chrámě, a stoly penězoměnců a stolice prodávajících holuby převracel.
16 A nedopustil, aby kdo jakou nádobu nesl skrze chrám.
17 I učil je, řka jim: Zdaliž není psáno, že dům můj dům modlitby slouti bude u všech národů? Vy pak učinili jste jej peleší lotrů.
18 Slyšeli pak to zákoníci i přední kněží, a hledali, kterak by jej zahubili; nebo se ho báli, protože všecken zástup divil se učení jeho.
19 A když byl večer, vyšel Ježíš z města.
20 A učedlníci ráno jdouce, uzřeli fík, an usechl hned z kořene.
21 Tedy zpomenuv Petr, řekl jemu: Mistře, aj fík, kterémuž jsi zlořečil, usechl.
22 I odpověděv Ježíš, řekl jim: Mějte víru Boží.
23 Nebo amen pravím vám, že kdož by koli řekl hoře této: Zdvihni se a vrz sebou do moře, a nepochyboval by v srdci svém, ale věřil by, že se stane, cožkoli dí, budeť jemu tak, což by koli řekl.
24 Protož pravím vám: Začež byste koli, modléce se, prosili, věřte, že vezmete, a staneť se vám.
25 A když se postavíte k modlení, odpouštějte, máte-li co proti komu, aby i Otec váš nebeský odpustil vám hříchy vaše.
26 Nebo jestliže vy neodpustíte, ani Otec váš, kterýž v nebesích jest, odpustí vám hříchů vašich.
27 I přišli zase do Jeruzaléma. A když on chodil v chrámě, přistoupili k němu přední kněží a zákoníci a starší.
28 I řekli jemu: Jakou mocí to činíš? A kdo jest tobě dal tu moc, abys tyto věci činil?
29 Tedy odpovídaje Ježíš, řekl jim: Otížiť se i já vás na jednu věc. Odpovězte mi, a povím vám, jakou mocí to činím.
30 Křest Janův s nebe-li byl, čili z lidí? Odpovězte mi.
31 I rozvažovali to sami mezi sebou, řkouce: Díme-li: S nebe, díť nám: Pročež jste tedy neuvěřili jemu?
32 Pakli díme: Z lidí, bojíme se lidu. Nebo všickni o Janovi smyslili, že jest právě byl prorok.
33 I odpověděvše, řekli Ježíšovi: Nevíme. A Ježíš odpovídaje, řekl jim: Aniž já vám povím, jakou mocí to činím.