1 耶稣离开那里， 来到自己的家乡， 他的门徒跟着他。

2 到了安息日， 他开始在会堂里教导人； 很多人听见了， 都惊奇地说： "这个人从哪里得来这一切呢？所赐给他的是怎么样的智慧， 竟然借着他的手行出这样的神迹？

3 这不是那木匠吗？不是马利亚的儿子， 雅各、约西、犹大、西门的哥哥吗？他的妹妹们不也在我们这里吗？"他们就厌弃耶稣。

4 耶稣对他们说： "先知除了在自己的本乡、本族、本家之外， 没有不受人尊敬的。"

5 耶稣不能在那里行什么神迹， 只给几个病人按手， 医好了他们。

6 对于那些人的不信， 他感到诧异。耶稣到周围的乡村去继续教导人。

7 他把十二门徒叫来， 差遣他们两个两个地出去， 赐给他们胜过污灵的权柄；

8 吩咐他们说： "除了手杖以外， 路上什么都不要带， 不要带干粮， 不要带口袋， 腰袋里也不要带钱，

9 只穿一双鞋， 不要穿两件衣服。"

10 又对他们说： "你们无论到哪里， 进了一家就住在那家， 直到离开那个地方。

11 什么地方不接待你们， 不听你们， 你们离开那地方的时候， 就要把脚上的灰尘跺下去， 作为反对他们的见证。"

12 门徒就出去传道， 叫人悔改，

13 赶出许多鬼， 用油抹了许多病人， 医好他们。

14 当时耶稣的名声传扬出去， 希律王也听到了。有人说： "施洗的约翰从死人中复活了， 所以他身上有行神迹的能力。"

15 又有人说： "他是以利亚。"还有人说： "他是先知， 像古时先知中的一位。"

16 希律听见就说： "是约翰， 我砍了他的头， 他又活了！ "

17 原来希律曾亲自派人去捉拿约翰， 把他捆锁在监里。他这样作， 是为了他弟弟的妻子希罗底的缘故， 因为他娶了希罗底为妻，

18 而约翰曾对希律说： "你占有你兄弟的妻子是不合理的。"

19 于是希罗底怀恨在心， 想要杀他， 只是不能。

20 因为希律惧怕约翰， 知道他是公义圣洁的人， 就保护他。希律听了约翰的话， 就非常困扰， 却仍然喜欢听他。

21 有一天， 机会来了。在希律生日的那一天， 他为大臣、千夫长和加利利的要人摆设了筵席。

22 希罗底的女儿进来跳舞， 使希律和在座的宾客都很开心。王就对女孩子说： "你无论想要什么， 只管向我求， 我一定给你！ "

23 并且对她再三起誓： "你无论向我求什么， 就是我国的一半， 我也一定给你！ "

24 于是她出去问母亲： "我该求什么呢？"希罗底告诉她： "施洗的约翰的头！ "

25 她急忙到王面前， 向王要求说： "愿王立刻把施洗的约翰的头放在盘子上给我！ "

26 希律王非常忧愁， 但是因为他的誓言和在座的宾客， 就不愿拒绝她。

27 希律王立刻差遣一个侍卫， 吩咐把约翰的头拿来。侍卫就去了， 在监里斩了约翰的头，

28 把头放在盘子上， 拿来交给那女孩子， 女孩子又交给她的母亲。

29 约翰的门徒听见了， 就来把他的尸体领去， 安放在坟墓里。

30 使徒们回来聚集在耶稣跟前， 把他们所作和所教导的一切都报告给他听。

31 耶稣对他们说： "来， 你们自己到旷野去休息一下。"因为来往的人多， 他们甚至没有时间吃饭。

32 他们就悄悄地上了船， 到旷野去了。

33 群众看见他们走了， 有许多人认出了他们， 就从各城出来， 跑到那里， 比他们先赶到。

34 耶稣一下船， 看见一大群人， 就怜悯他们， 因为他们好像羊没有牧人一样， 就开始教导他们许多事。

35 天晚了， 门徒前来对他说： "这里是旷野的地方， 天已经很晚了，

36 请叫他们散开， 好让他们往周围的田舍村庄去， 自己买点东西吃。"

37 耶稣回答他们： "你们给他们吃吧！ "门徒说： "要我们去买两百银币的饼给他们吃吗？"

38 耶稣说： "去看看你们有多少饼！ "他们知道了， 就说： "五个饼， 还有两条鱼。"

39 耶稣吩咐他们叫大家分组坐在青草地上。

40 他们就一排一排地坐了下来， 有一百的， 有五十的。

41 耶稣拿起这五个饼、两条鱼， 望着天， 祝谢了； 然后把饼擘开， 递给门徒摆在群众面前， 又把两条鱼也分给群众。

42 大家都吃了， 并且吃饱了。

43 他们把剩下的零碎捡起来， 装满了十二个篮子，

44 吃饼的人， 男人就有五千。

45 事后耶稣立刻催门徒上船， 叫他们先渡到对岸的伯赛大去， 等他自己叫众人散开。

46 他离开了他们， 就上山去祷告。

47 到了晚上， 船在海中， 耶稣独自在岸上，

48 看见门徒辛辛苦苦地摇橹， 因为风不顺。天快亮的时候（"天快亮的时候"原文作"夜里四更天"）， 耶稣在海面上向他们走去， 想要赶过他们。

49 门徒看见他在海面上走， 以为是鬼怪， 就喊叫起来；

50 因为他们都看见了他， 非常恐惧。耶稣立刻对他们说： "放心吧！ 是我， 不要怕。"

51 于是上了船， 和他们在一起， 风就平静了。门徒心里十分惊奇，

52 因为他们还不明白分饼这件事的意义， 他们的心还是迟钝。

53 他们渡过了海， 就在革尼撒勒靠岸，

54 一下船， 众人立刻认出耶稣来，

55 就跑遍那一带地方， 把有病的人放在褥子上， 听见他在哪里， 就抬到哪里。

56 耶稣无论到什么地方， 或村庄， 或城市， 或乡野， 众人都把病人放在街上， 求耶稣准他们摸他衣服的繸子， 摸着的人就都好了。

1 I vyšel odtud a přišel do vlasti své, a šli za ním učedlníci jeho.

2 A když bylo v sobotu, počal učiti v škole, a mnozí slyšíce, divili se, řkouce: Odkud tento má tyto věci? A jaká jest to moudrost, kteráž jest jemu dána, že i takové moci dějí se skrze ruce jeho?

3 Zdaliž tento není tesař, syn Marie, bratr Jakubův a Jozesův a Judův a Šimonův? A zdaliž nejsou i sestry jeho zde u nás? I zhoršili se na něm.

4 I řekl jim Ježíš: Není prorok beze cti, jediné v vlasti své a v rodině své a v domu svém.

5 I nemohl tu znamení žádného učiniti, jediné málo nemocných, vzkládaje na ně ruce, uzdravil.

6 I podivil se jejich nevěře, a obcházel vůkol po městečkách, uče.

7 A svolav dvanácte, počal je posílati po dvou a dvou, a dal jim moc nad duchy nečistými.

8 A přikázal jim, aby ničehož nebrali na cestu, jediné toliko hůl, ani mošny, ani chleba, ani na pase peněz,

9 Ale jen obuté míti nohy v střevíce, a aby neobláčeli dvou sukní.

10 A pravil jim: Kdežkoli vešli byste do domu, tu ostaňte, dokudž nevyšli byste odtud.

11 A kdož by koli vás nepřijali, ani vás slyšeli, vyjdouce odtud, vyrazte prach z noh vašich na svědectví jim. Amen pravím vám: Lehčeji bude Sodomským a Gomorským v den soudný nežli městu tomu.

12 Tedy oni vyšedše, kázali, aby pokání činili.

13 A ďábelství mnohá vymítali, a mazali olejem mnohé nemocné, a uzdravovali je.

14 A uslyšev o tom Herodes král, (neb zjevné učiněno bylo jméno jeho,) i pravil, že Jan Křtitel vstal z mrtvých, a protož se dějí divové skrze něho.

15 Jiní pak pravili, že jest Eliáš; a jiní pravili, že jest prorok, aneb jako jeden z proroků.

16 To uslyšev Herodes, řekl: Kteréhož jsem já sťal, Jana, tenť jest. Ontě z mrtvých vstal.

17 Ten zajisté Herodes byl poslal a jal Jana a vsadil jej do žaláře pro Herodiadu manželku Filipa bratra svého, že ji byl za manželku pojal.

18 Nebo pravil Jan Herodesovi: Neslušíť tobě míti manželky bratra svého.

19 Herodias pak lest skládala proti němu, a chtěla jej o hrdlo připraviti, ale nemohla.

20 Nebo Herodes ostýchal se Jana, věda jej býti muže spravedlivého a svatého. I šetřil ho, a slýchaje jej, mnoho i činil, a rád ho poslouchal.

21 A když přišel den příhodný, že Herodes, pamatuje den svého narození, učinil večeři knížatům svým a hejtmanům a předním mužům z Galilee,

22 A dcera té Herodiady tam vešla a tancovala, zalíbilo se Herodesovi i spoluhodovníkům, i řekl král děvečce: Pros mne, zač chceš, a dámť.

23 I přisáhl jí: Že začkoli prositi budeš, dám tobě, by pak bylo až do polovice království mého.

24 Ona pak vyšedši, řekla mateři své: Zač budu prositi? A ona řekla: Za hlavu Jana Křtitele.

25 A všedši hned s chvátáním k králi, prosila ho, řkuci: Chci, abys mi dal hned na míse hlavu Jana Křtitele.

26 Král pak zarmoutiv se velmi, pro přísahu a pro spoluhodovníky nechtěl jí oslyšeti.

27 I poslav hned kata, rozkázal přinésti hlavu Janovu.

28 A on odšed, sťal jej v žaláři, a přinesl hlavu jeho na míse, a dal ji děvečce, a děvečka dala mateři své.

29 To uslyšavše učedlníci jeho, přišli a vzali tělo jeho, a pochovali je v hrobě.

30 Tedy sšedše se apoštolé k Ježíšovi, zvěstovali jemu všecko, i to, co činili, i co učili.

31 I řekl jim: Pojďte vy sami obzvláštně na pusté místo, a odpočiňte maličko. Nebo bylo množství těch, kteříž přicházeli a odcházeli, takže jsou ani k jídlu chvíle neměli.

32 I plavili se až na pusté místo soukromí.

33 A vidouce je zástupové, že jdou pryč, poznali jej mnozí. I sběhli se tam ze všech měst pěšky, a předešli je, a shromáždili se k němu.

34 Tedy vyšed Ježíš, uzřel zástup mnohý, a slitovalo mu se jich, že byli jako ovce, nemající pastýře. I počal je učiti mnohým věcem.

35 A když se již prodlilo, přistoupivše k němu učedlníci jeho, řekli: Pustéť jest toto místo, a již se prodlilo,

36 Rozpusť je, ať jdouce do okolních vesnic a městeček, nakoupí sobě chleba; nebo nemají, co by jedli.

37 On pak odpověděv, řekl jim: Dejte vy jim jísti. I řkou jemu: Co tedy, jdouce koupíme za dvě stě grošů chleba, a dáme jim jísti?

38 I dí jim: Kolik chlebů máte? Jděte a zvězte. A když zvěděli, řekli: Pět, a dvě rybě.

39 I rozkázal jim, aby se kázali posaditi všechněm po houfích na zelené trávě.

40 I usadili se rozdílně, místy po stu a místy po padesáti.

41 A vzav těch pět chlebů a ty dvě rybě, popatřiv do nebe, dobrořečil, i lámal chleby, a dal učedlníkům svým, aby kladli před ně. A dvě rybě rozdělil též mezi všecky.

42 I jedli všickni, a nasyceni jsou.

43 Potom sebrali drobtů dvanácte košů plných, i z ryb.

44 A bylo těch, kteříž jedli ty chleby, okolo pět tisíců mužů.

45 A hned přinutil učedlníky své vstoupiti na lodí, aby jej předešli přes moře do Betsaidy, až by on rozpustil zástup.

46 A rozpustiv je, šel na horu, aby se modlil.

47 A když bylo večer, byla lodí uprostřed moře, a on sám na zemi.

48 A viděl je, a oni se s těžkostí plavili; (nebo byl vítr odporný jim.) A při čtvrtém bdění nočním přišel k nim, chodě po moři, a chtěl je pominouti.

49 Oni pak uzřevše jej, an chodí po moři, domnívali se, že by obluda byla, i zkřikli.

50 (Nebo jej všickni viděli, a zstrašili se.) A hned promluvil k nim a řekl jim: Doufejtež, jáť jsem, nebojte se.

51 I vstoupil k nim na lodí, a utišil se vítr; a oni náramně sami v sobě se děsili a divili.

52 Nebo nerozuměli byli, co se stalo při chlebích; bylo zajisté srdce jejich zhrublo.

53 A když se přeplavili, přišli do země Genezaretské, a tu lodí přistavili.

54 A když vyšli z lodí, hned jej poznali.

55 A běhajíce po vší krajině té, počali na ložcích k němu nositi nemocné, kdežkoli zvěděli o něm, že by byl.

56 A kamžkoli vcházel do městeček neb do měst nebo do vsí, na ulicech kladli neduživé, a prosili ho, aby se aspoň podolka roucha jeho dotkli. A kolikož jich koli se jeho dotkli, uzdraveni byli.