1 耶利哥的城门因以色列人的缘故， 就紧紧地关闭， 没有人出入。
2 耶和华对约书亚说： "看， 我已经把耶利哥和耶利哥的王， 以及英勇的战士， 都交在你的手中了。
3 你们所有能作战的男丁要围绕这城， 一天围绕一次， 六天都要这样行；
4 并派七个祭司拿着七个羊角， 走在约柜的前面； 到第七天， 你们要绕城七次， 祭司也要吹角。
5 当羊角吹起长号， 你们听见角声的时候， 全体人民要大声呼喊， 那时城墙就必塌陷； 你们各人要向前直冲。"
6 于是嫩的儿子约书亚把祭司召了来， 对他们说： "你们要抬起约柜； 并派七个祭司拿着七个羊角， 走在耶和华约柜的前面。"
7 他又对人民说： "你们前去绕城吧， 拿武器的人要走在耶和华约柜的前面。"
8 约书亚吩咐人民以后， 七个祭司拿着七个羊角， 走在耶和华的前面， 并且吹角， 耶和华的约柜在他们后面跟着走。
9 拿武器的人走在吹角的祭司前面， 在约柜后面也有防卫的队伍跟着走， 祭司一面走， 一面吹角。
10 约书亚吩咐人民说： "你们不可呼喊， 不可让人听见你们的声音， 连一句话也不可出口， 等到我吩咐你们‘呼喊’的那天， 你们才可以呼喊。"
11 这样， 耶和华的约柜绕城而行， 围绕了一次， 众人就回到营中， 在营里住宿。
12 约书亚清早起来， 祭司又抬起耶和华的约柜。
13 拿着七个羊角的七位祭司， 走在耶和华的约柜前面； 一面走， 一面吹角； 拿武器的人走在他们前面， 在耶和华的约柜后面也有防卫的队伍跟着走； 祭司一面走， 一面吹角。
14 第二日， 众人又绕城一次， 然后回到营里去； 六日他们都是这样行。
15 到了第七日， 清早黎明的时候， 他们起来， 以同样的方式绕城七次； 只有这一日， 他们绕城七次。
16 到了第七次， 祭司吹角的时候， 约书亚就对人民说： "你们呼喊吧， 因为耶和华已经把这城赐给你们了。
17 这城要完全毁灭， 城和城中的一切都归耶和华； 只有妓女喇合， 和所有与她在家中的都可以存活， 因为她收藏了我们派去的使者。
18 不过你们要谨慎， 不可取那当毁灭的物， 恐怕你们贪心， 取了那当毁灭的物， 就使以色列营成为当毁灭的， 使以色列营遭遇灾祸。
19 可是， 所有的金银和铜铁的器皿， 都要归耶和华为圣， 存入耶和华的库房中。"
20 于是人民呼喊， 祭司也吹角。人民听见角声的时候， 就大声呼喊， 城墙就塌陷了； 于是， 人民冲入城中， 人人向前， 把城攻取。
21 他们把城中的一切， 无论男女老幼、牛羊和驴， 都用刀杀尽。
22 约书亚对窥探那地的两个人说： "你们进那妓女的家里去， 照着你们向她所起的誓， 把那女人和她所有的一切， 都从家里带出来。"
23 那两个年轻密探就进去， 把喇合和她的父母、兄弟、她所有的一切， 以及她所有的亲属， 都领出来， 安置在以色列的营外。
24 众人把城和城中的一切都用火烧了； 只有金银和铜铁的器皿都放入耶和华圣所的库房里。
25 约书亚却放过妓女喇合和她的父家， 以及她所有的一切； 她住在以色列中， 直到今日， 因为她收藏了约书亚派去窥探耶利哥的使者。
26 那时， 约书亚要人民起誓， 说： "起来重建这耶利哥城的， 那人在耶和华面前是可咒可诅的； 他立地基的时候必丧长子； 他安城门的时候必失幼子。"
27 耶和华与约书亚同在； 约书亚的名声传遍全地。
1 Jericho pak velmi pilně zavříno bylo pro strach synů Izraelských, a žádný nevycházel ven, ani tam nevcházel.
2 I řekl Hospodin k Jozue: Aj, dal jsem v ruku tvou Jericho, a krále jeho s silnými muži jeho.
3 Protož obcházeti budete město všickni muži bojovní, okolo města chodíce, jednou za den; tak učiníš po šest dní.
4 Kněží pak sedm ať nesou sedm trub z rohů beraních před truhlou; dne pak sedmého obejdete město sedmkrát, a kněží troubiti budou v trouby.
5 A když zdlouha troubiti budou na roh beraní, jakž nejprvé uslyšíte hlas trouby, zkřikne všecken lid křikem velikým, i oboří se zed městská na místě svém, a vejde lid do města, jeden každý proti místu, kdež stál.
6 Tedy povolav Jozue, syn Nun, kněží, řekl jim: Vezměte truhlu smlouvy, a sedm kněží ať vezmou sedm trub beraních před truhlou Hospodinovou.
7 Řekl také lidu: Jděte a obejděte město, a zbrojní ať jdou před truhlou Hospodinovou.
8 A když to oznámil Jozue lidu, sedm kněží, nesouce sedm trub beraních, šli před truhlou Hospodinovou, a troubili v trouby; truhla také smlouvy Hospodinovy brala se za nimi.
9 Zbrojní pak šli před kněžími, kteříž troubili na trouby, a ostatní šli za truhlou, jdouce a v trouby troubíce.
10 (Lidu pak byl přikázal Jozue, řka: Nebudete křičeti, ani slyšán bude hlas váš, ani vyjde slovo z úst vašich až do dne toho, v němž řeknu vám: Křičte, i budete křičeti.)
11 Tedy obešla truhla Hospodinova město vůkol jednou, a navrátili se do stanů a zůstali v nich.
12 Opět povstal Jozue ráno a kněží nesli truhlu Hospodinovu.
13 Sedm pak kněží, nesouce sedm trub beraních, předcházeli truhlu Hospodinovu, jdouce, a troubili v trouby; a zbrojní šli před nimi, a ostatní šli za truhlou Hospodinovou, když kněží šli, v trouby troubíce.
14 I obešli město druhého dne opět, a navrátili se do stanů. Tak činili po šest dní.
15 V den pak sedmý vstali, jakž zasvitávalo, a obešli město týmž způsobem sedmkrát; toliko toho dne obešli město sedmkrát.
16 Stalo se pak, když po sedmé obcházeli, a kněží v trouby troubili, řekl Jozue lidu: Křičtež již, dalť jest Hospodin vám město.
17 A budiž to město proklaté, ono i všecky věci, kteréž v něm jsou, Hospodinu; toliko Raab nevěstka ať jest živa, ona i všickni, kteříž by s ní byli v domě, nebo skryla posly, kteréž jsme byli poslali.
18 Avšak vystříhejte se od proklatého, abyste i vy nebyli učiněni proklatí, berouce z proklatých věcí, a uvedli byste stany Izraelské v prokletí, a zkormoutili byste je.
19 Všecko pak stříbro a zlato, a nádoby měděné a železné, svaté bude Hospodinu; na poklad Hospodinu složeno bude.
20 Tedy křičel lid, když zatroubili v trouby. Nebo když slyšel lid hlas trub, křičeli i oni křikem velikým, i obořila se zed na místě svém. Tedy všel lid do města, jeden každý proti místu, kdež stál. I vzali je.
21 A pohubili ostrostí meče jako proklaté všecko, což bylo v městě, od muže až do ženy, od dítěte až do starce, a až do vola, dobytčete i osla.
22 Dvěma pak mužům, kteříž shlédli zemi, řekl Jozue: Vejděte do domu ženy nevěstky, a vyveďte ji odtud, i všecky věci, kteréž má, jakož jste jí přisáhli.
23 I všedše mládenci špehéři, vyvedli Raab a otce jejího, i matku její a bratří její i všecko, což měla, a všecku rodinu její vyvedli, a nechali jich vně za stany Izraelskými.
24 Město pak spálili ohněm, i všecko, což v něm bylo, stříbro však a zlato a nádoby měděné a železné složili na poklad v domě Hospodinově.
25 Raab také nevěstku, a dům otce jejího i všecko, což měla, živé zůstavil Jozue; a bydlila v lidu Izraelském až do tohoto dne, nebo skryla posly, kteréž poslal Jozue k shlédnutí Jericha.
26 Toho času vydal klatbu Jozue, řka: Zlořečený buď před Hospodinem muž ten, kterýž by povstal, aby stavěl město Jericho. V prvorozeném svém založí je, a v nejmenším postaví brány jeho.
27 Byl pak Hospodin s Jozue, a rozhlásila se pověst o něm po vší zemi.