1 以色列人起行， 在摩押平原安营， 就是在约旦河东边， 耶利哥的对面。

2 以色列人向亚摩利人所行的一切事， 西拨的儿子巴勒都看见了。

3 摩押人十分惧怕这民， 因为他们众多； 摩押人因以色列人的缘故， 十分恐慌。

4 摩押人对米甸的长老说： "现在这群人要吞并我们四周的一切， 好像牛吞吃田间的草一样。"那时西拨的儿子巴勒， 作摩押王；

5 他就派使者到比珥的儿子巴兰那里去， 就是到大河的毗夺， 亚扪人的地那里， 去叫巴兰来， 说： "你看， 有一个民族从埃及出来， 遮满了全地， 如今住在我的对面。

6 现在请你来， 替我咒诅这民， 因为他们比我强盛， 或者我能够击败他们， 把他们从这地赶出去； 因为我知道你给谁祝福， 谁就得福； 你咒诅谁， 谁就受咒诅。"

7 摩押的长老和米甸的长老， 手里带着礼金去了； 他们到了巴兰那里， 把巴勒的话告诉他。

8 巴兰对他们说： "今夜你们留在这里， 我必照着耶和华吩咐我的话答复你们。"于是， 摩押的领袖就与巴兰同住。

9 神来到巴兰那里， 说： "与你在一起的这些人是谁？"

10 巴兰对 神说： "是摩押王西拨的儿子巴勒派到我这里来的人， 他们说：

11 ‘你看， 从埃及出来的民族， 遮满了全地； 现在请你来， 替我咒诅他们， 或者我能够战胜他们， 把他们赶走。’"

12 神对巴兰说： "你不可与他们同去， 也不可咒诅那民， 因为他们是蒙福的。"

13 巴兰早晨起来， 对巴勒的领袖说： "你们回本地去吧， 因为耶和华不准我与你们同去。"

14 摩押的领袖起来， 回到巴勒那里， 说： "巴兰不肯与我们同来。"

15 于是， 巴勒又派比先前更多、更尊贵的领袖去，

16 他们来到巴兰那里， 对他说： "西拨的儿子巴勒这样说： ‘求你不要推辞不到我这里来，

17 因为我必使你大得尊荣； 你向我说什么， 我都照办； 只求你替我咒诅这民。’"

18 巴兰回答巴勒的臣仆说： "巴勒就算把他满屋的金银给我， 但我不论作大事小事， 也不能越过耶和华我 神的命令。

19 现在请你们今夜也住在这里， 等我得知耶和华还要向我说什么。"

20 当夜， 神来到巴兰那里， 对他说： "这些人既然来请你， 你就起程与他们同去， 但是你只要遵行我吩咐你的事。"

21 巴兰早晨起来， 备上驴， 与摩押的领袖一同去了。

22 神因为巴兰去就发怒； 耶和华的使者站在路上敌挡他。那时他骑着驴， 有两个仆人同行。

23 驴看见了耶和华的使者站在路上， 手里拿着拔出来的刀， 就转离正路， 走入田中去； 巴兰就打驴， 要叫它转回路上。

24 耶和华的使者站在葡萄园间的窄路上， 两边都有围墙。

25 驴看见了耶和华的使者， 就紧挤在墙上， 把巴兰的脚挤伤了， 巴兰又打驴。

26 耶和华的使者又往前行， 站在狭窄之处， 左右都没有转身的地方。

27 驴看见了耶和华的使者， 就卧在巴兰身下； 巴兰大怒， 就用自己的杖打驴。

28 耶和华开了驴的口， 驴就对巴兰说： "我向你作了什么， 你竟打我这三次呢？"

29 巴兰对驴说： "因为你作弄我。但愿我手中有刀， 现在就把你杀死。"

30 驴对巴兰说： "我不是你从起初一直所骑的驴吗？我以前曾向你这样行过吗？"巴兰说： "没有。"

31 那时， 耶和华开了巴兰的眼睛， 他就看见耶和华的使者站在路上， 手里拿着拔出来的刀， 巴兰就低头俯伏在地。

32 耶和华的使者对他说： "你为什么这三次打你的驴呢？看哪， 是我来敌挡你， 因为你走的路在我面前邪僻。

33 驴看见了我， 就三次从我面前转开； 驴若是没有从我面前转开， 我早已把你杀了， 而留它活着。"

34 巴兰对耶和华的使者说： "我有罪了， 我不知道是你站在路上阻挡我； 现在你若是不喜欢我去， 我就回去。"

35 耶和华的使者对巴兰说： "你与这些人同去吧， 但是你只要说我吩咐你的话。"于是巴兰与巴勒的领袖一同去了。

36 巴勒听见巴兰来了， 就出去到摩押的京城迎接他； 这城是在亚嫩河旁， 在边界的尽头。

37 巴勒对巴兰说： "我不是急切地派人到你那里去请你吗？你为什么不到我这里来呢？难道我不能使你得尊荣吗？"

38 巴兰对巴勒说： "看哪， 我已经来到你这里， 现在我怎能说什么呢？ 神把什么话放在我口里， 我就说什么。"

39 巴兰与巴勒同行， 来到基列．胡琐。

40 巴勒宰了牛羊， 送给巴兰和与他在一起的领袖。

41 到了早晨， 巴勒带着巴兰上了巴力的高冈； 巴兰就从那里观看以色列民的边界。

1 I táhli synové Izraelští a položili se na polích Moábských, nedocházeje k Jordánu, naproti Jerichu.

2 A viděl Balák, syn Seforův, všecko, co učinil Izrael Amorejskému.

3 I bál se Moáb toho lidu velmi, proto že ho bylo mnoho, a svíral se pro přítomnost synů Izraelských.

4 Protož řekl Moáb k starším Madianským: Tudíž toto množství požere všecko, což jest vůkol nás, jako sžírá vůl trávu polní. Byl pak Balák, syn Seforův, toho času králem Moábským.

5 I poslal posly k Balámovi, synu Beorovu, do města Petor, kteréž jest při řece v zemi vlasti jeho, aby povolal ho, řka: Aj, lid vyšel z Egypta, aj, přikryl svrchek země, a usazuje se proti mně.

6 Protož nyní poď medle, zlořeč mně k vůli lidu tomuto,nebo silnější mne jest; snad svítězím nad ním, a porazím jej, aneb vyženu z země této. Vím zajisté, že komuž ty žehnáš, požehnaný bude, a komuž ty zlořečíš, bude zlořečený.

7 Tedy šli starší Moábští a starší Madianští, nesouce v rukou svých peníze za zlořečení; i přišli k Balámovi, a vypravovali mu slova Balákova.

8 On pak řekl jim: Pobuďte zde přes tuto noc, a dám vám odpověd, jakž mi mluviti bude Hospodin. I zůstala knížata Moábská s Balámem.

9 Přišel pak Bůh k Balámovi a řekl: Kdo jsou ti muži u tebe?

10 Odpověděl Balám Bohu: Balák, syn Seforův, král Moábský, poslal ke mně, řka:

11 Aj, lid ten, kterýž vyšel z Egypta, přikryl svrchek země; protož nyní poď, proklň mi jej, snad svítězím, bojuje s ním, a vyženu jej.

12 I řekl Bůh k Balámovi: Nechoď s nimi, aniž zlořeč lidu tomu, nebo požehnaný jest.

13 Tedy Balám vstav ráno, řekl knížatům Balákovým: Navraťte se do země své, nebo nechce mi dopustiti Hospodin, abych šel s vámi.

14 A vstavše knížata Moábská, přišli k Balákovi a řekli: Nechtěl Balám jíti s námi.

15 Tedy opět poslal Balák více knížat a znamenitějších, nežli první.

16 Kteříž přišedše k Balámovi, řekli jemu: Toto praví Balák, syn Seforův: Nezpěčuj se, prosím, přijíti ke mně.

17 Nebo velikou ctí tě ctíti chci, a což mi koli rozkážeš, učiním; protož přiď, prosím, proklň mi lid tento.

18 Odpovídaje pak Balám, řekl služebníkům Balákovým: Byť mi pak dal Balák plný dům svůj stříbra a zlata, nemohl bych přestoupiti slova Hospodina Boha svého, a učiniti proti němu malé neb veliké věci.

19 Nyní však zůstaňte, prosím, zde i vy také této noci, abych zvěděl, co dále mluviti bude Hospodin se mnou.

20 Přišed pak Bůh k Balámovi v noci, řekl jemu: Poněvadž proto, aby povolali tě, přišli muži tito, vstana, jdi s nimi, a však což přikáži tobě, to čiň.

21 Tedy Balám vstav ráno, osedlal oslici svou, a bral se s knížaty Moábskými.

22 Ale rozpálil se hněv Boží, proto že jel s nimi, a postavil se anděl Hospodinův na cestě, aby mu překazil; on pak seděl na oslici své, maje s sebou dva služebníky své.

23 A když uzřela oslice anděla Hospodinova, an stojí na cestě, a meč jeho vytržený v ruce jeho, uhnula se s cesty, a šla polem. I bil ji Balám, aby ji navedl zase na cestu.

24 A anděl Hospodinův stál na stezce u vinice mezi dvěma zídkami.

25 Viduci pak oslice anděla Hospodinova, přitiskla se ke zdi, přitřela také nohu Balámovi ke zdi; pročež opět bil ji.

26 Potom anděl Hospodinův šel dále, a stál v úzkém místě, kdež nebylo žádné cesty k uchýlení se na pravo neb na levo.

27 A viduci oslice anděla Hospodinova, padla pod Balámem; pročež rozhněval se velmi Balám, a bil oslici kyjem.

28 I otevřel Hospodin ústa oslice, a řekla Balámovi: Cožť jsem učinila, že již po třetí mne biješ?

29 Řekl Balám k oslici: To, že jsi mne v posměch uvedla. Ó bych měl meč v rukou, jistě bych tě již zabil.

30 Odpověděla oslice Balámovi: Zdaliž nejsem oslice tvá? Jezdíval jsi na mně, jak jsi mne dostal, až do dnes; zdaliž jsem kdy obyčej měla tak činiti tobě? Kterýž odpověděl: Nikdy.

31 V tom otevřel Hospodin oči Balámovy, i uzřel anděla Hospodinova, an stojí na cestě, maje meč dobytý v ruce své; a nakloniv hlavy, poklonu učinil na tvář svou.

32 I mluvil k němu anděl Hospodinův: Proč jsi bil oslici svou po třikrát? Aj, já vyšel jsem, abych se protivil tobě; nebo uchýlil jsi se s cesty přede mnou.

33 Když viděla mne oslice, vyhnula mi již po třikrát; a byť mi se byla nevyhnula, již bych byl také tebe zabil, a jí živé nechal.

34 Odpověděl Balám andělu Hospodinovu: Zhřešilť jsem, nebo jsem nevěděl, že ty stojíš proti mně na cestě; protož nyní, jestliže se nelíbí tobě, raději navrátím se domů.

35 Řekl anděl Hospodinův k Balámovi: Jdi s muži těmi, avšak slovo, kteréž mluviti budu tobě, to mluviti budeš. Tedy šel Balám s knížaty Balákovými.

36 Uslyšev pak Balák o příchodu Balámovu, vyšel proti němu do města Moábského, kteréž bylo při řece Arnon, jenž jest při konci pomezí.

37 I řekl Balák Balámovi: Zdaliž jsem víc než jednou neposílal pro tě? Pročež jsi tedy nepřišel ke mně? Proto-li, že bych tě náležitě uctiti nemohl?

38 Odpověděl Balám Balákovi: Aj, již jsem přišel k tobě; nyní pak zdaliž všelijak budu co moci mluviti? Slovo, kteréž vložil Bůh v ústa má, to mluviti budu.

39 I bral se Balám s Balákem, a přijeli do města Husot.

40 Kdežto nabiv Balák volů a ovec, poslal k Balámovi a k knížatům, kteříž s ním byli.

41 Nazejtří pak ráno, pojav Balák Baláma, uvedl ho na výsosti modly Bál, odkudž shlédl i nejdalší díl lidu Izraelského.