1 弟兄们， 我对懂得律法的人说， 你们不晓得律法管辖人， 是在他活着的期间吗？
2 一个已婚的妇人， 在丈夫活着的时候， 她是受律法约束归属丈夫； 丈夫若死了， 她就脱离丈夫在律法上的约束。
3 所以， 当丈夫还活着的时候， 如果她归属别的男人， 就称为淫妇； 丈夫若死了， 她就脱离了律法的约束， 如果她归属别的男人， 也不是淫妇。
4 这样， 我的弟兄们， 你们借着基督的身体， 对律法来说也已经死了， 使你们归属另一位， 就是那从死人中复活的， 为的是要我们结果子给 神。
5 我们从前属肉体的时候， 罪恶的情欲借着律法在我们的肢体里发动， 就结出死亡的果子。
6 但现在， 我们既然向那捆绑我们的律法死了， 就脱离了律法的约束， 好让我们用心灵的新样子， 而不用仪文的旧方式来服事主。
7 这样， 我们可以说什么呢？难道律法是罪吗？绝对不是。不过， 如果不是借着律法， 我就不知道什么是罪； 如果不是律法说"不可贪心"， 我就不知道什么是贪心。
8 但罪趁着机会， 借着诫命在我里面发动各样的贪心， 因为没有律法， 罪是死的。
9 在没有律法的时候， 我是活的； 但诫命一来， 罪就活了，
10 我就死了， 那本来使人活的诫命， 反而使我死了；
11 因为罪借着诫命把握着机会来欺骗我， 并且杀了我。
12 这样， 律法是圣洁的， 诫命也是圣洁、公义和良善的。
13 既是这样， 那良善的反而使我死吗？绝对不是！ 但罪借着那良善的使我死， 就显出真是罪， 为了要使罪借着诫命变成更加邪恶。
14 我们知道律法是属灵的， 我却是属肉体的， 已经卖给罪了。
15 因为我所作的， 我不明白； 我所愿意的， 我没有去作， 我所恨恶的， 我倒去作。
16 如果我所不愿意的， 我倒去作， 我就不得不承认律法是好的。
17 既是这样， 那就不是我作的， 而是住在我里面的罪作的。
18 我知道在我里面， 就是在我肉体之中， 没有良善， 因为立志行善由得我， 行出来却由不得我。
19 所以我愿意行的善， 我没有去行； 我不愿意作的恶， 我倒去作了。
20 我若作自己不愿意作的事， 那就不是我作的， 而是住在我里面的罪作的。
21 因此， 我发现了一个律， 就是我想向善的时候， 恶就在我里面出现。
22 按着我里面的人来说， 我是喜欢 神的律，
23 但我发觉肢体中另有一个律， 和我心中的律争战， 把我掳去附从肢体中的罪律。
24 我这个人真是苦啊！ 谁能救我脱离这使我死亡的身体呢？
25 感谢 神， 借着我们的主耶稣基督就能脱离了。可见， 一方面我自己心里服事 神的律， 另一方面我的肉体却服事罪的律。
1 Zdaliž nevíte, bratří, (nebo povědomým Zákona mluvím) že Zákon panuje nad člověkem, dokudž živ jest člověk?
2 Nebo žena, kteráž za mužem jest, živému muži přivázána jest zákonem; pakli by umřel muž její, rozvázána jest od zákona muže.
3 A protož dokudž jest živ muž její, slouti bude cizoložnice, bude-li s jiným mužem; pakliť by muž její umřel, jižť jest svobodna od zákona toho, takže již nebude cizoložnice, bude-li s jiným mužem.
4 Takž, bratří moji, i vy umrtveni jste Zákonu skrze tělo Kristovo, abyste byli jiného, totiž toho, kterýž z mrtvých vstal, abychom ovoce nesli Bohu.
5 Nebo když jsme byli v těle, žádosti hříchů příčinou Zákona vzbuzené moc svou provodily v údech našich k nesení ovoce ne Bohu, ale smrti.
6 Nyní pak osvobozeni jsme od Zákona, když umřel ten, v němž jsme držáni byli, tak abychom již sloužili v novotě ducha, a ne v vetchosti litery.
7 Což tedy díme? Že Zákon jest hříchem? Nikoli; nýbrž hříchu jsem nepoznal, než skrze Zákon. Nebo i o žádosti byl bych nevěděl, aby hříchem byla, by byl Zákon neřekl: Nepožádáš.
8 Ale příčinu vzav hřích skrze přikázaní, zplodil ve mně všelikou žádost. Bez Zákona zajisté hřích mrtev jest.
9 Jáť pak byl jsem živ někdy bez Zákona, ale když přišlo přikázání, hřích ožil,
10 a já umřel. I shledáno jest, že to přikázání, kteréž mělo mi býti k životu, že jest mi k smrti.
11 Nebo hřích, vzav příčinu skrze to přikázání, podvedl mne, a skrze ně i zabil.
12 A tak Zákon zajisté svatý, a přikázání svaté i spravedlivé a dobré jest.
13 Tedy to dobré učiněno jest mi smrt? Nikoli, ale hřích, kterýž aby se okázal býti hříchem, skrze to dobré zplodil mi smrt, aby tak byl příliš velmi hřešící hřích skrze přikázání.
14 Víme zajisté, že Zákon jest duchovní, ale já jsem tělesný, prodaný hříchu.
15 Nebo toho, což činím, neoblibuji; nebo ne, což chci, to činím, ale, což v nenávisti mám, to činím.
16 Jestližeť pak, což nechci, to činím, tedy povoluji Zákonu, že jest dobrý.
17 A tak již ne já to činím, ale ten, kterýž přebývá ve mně, hřích.
18 Vímť zajisté, že nepřebývá ve mně, (to jest v těle mém), dobré. Nebo chtění hotové mám, ale vykonati dobrého, tohoť nenalézám.
19 Nebo nečiním toho dobrého, což chci, ale činím to zlé, čehož nechci.
20 A poněvadž pak, čehož já nechci, to činím, tedyť již ne já činím to, ale ten, kterýž přebývá ve mně, hřích.
21 Nalézám tedy takový při sobě zákon, když chci činiti dobré, že se mne přídrží zlé.
22 Nebo zvláštní libost mám v Zákoně Božím podle vnitřního člověka;
23 Ale vidím jiný zákon v údech svých, odporující zákonu mysli mé a jímající mne, tak abych byl vězeň zákona hřícha, kterýž jest v údech mých.
24 Bídný já člověk! Kdo mne vysvobodí z toho těla smrti?
25 Ale děkujiť Bohu skrze Jezukrista Pána našeho. A takžť já sloužím myslí Zákonu Božímu, ale tělem zákonu hřícha.