1 耶和华的手按在我身上； 耶和华借着他的灵领我出去， 把我放在平原上， 这平原布满了骸骨。
2 他带我在骸骨的四围经过； 我看见平原上面有很多骸骨， 都非常枯干。
3 他问我： "人子啊！ 这些骸骨能活过来吗？"我回答： "主耶和华啊！ 唯有你才知道。"
4 他又对我说： "你要向这些骸骨说预言， 对它们说： ‘枯干的骸骨啊！ 你们要听耶和华的话。
5 主耶和华对这些骸骨这样说： 看哪！ 我必使气息进入你们里面， 你们就活过来了。
6 我必使你们生筋长肉， 给你们包上皮， 又把气息放入你们里面， 你们必活过来； 你们就知道我是耶和华。’"
7 于是我遵命说预言； 我正在说预言的时候， 就听见有响声， 骨头与骨头互相结合起来， 格格作响。
8 我观看， 见骸骨生了筋， 长了肉， 又有皮包在上面， 只是它们里面还没有气息。
9 他对我说： "你要向气息说预言。人子啊！ 你要说预言。你要向气息说： ‘主耶和华这样说： 气息啊！ 你要从四方（"四方"原文作"四风"）而来， 吹在这些被杀的人身上， 使它们活过来。’"
10 于是我遵命说预言， 气息就进入骸骨里面， 骸骨就活过来， 并且站起， 成了一支极大的军队。
11 他对我说： "人子啊！ 这些骸骨就是以色列全家； 他们常说： ‘我们的骸骨枯干了， 我们的盼望消失了； 我们都灭亡了。’
12 因此， 你要说预言， 对他们说： ‘主耶和华这样说： 我的子民哪！ 我要打开你们的坟墓， 把你们从坟墓中领上来， 带你们回以色列地去。
13 我的子民哪！ 我打开你们的坟墓， 把你们从坟墓中领上来的时候， 你们就知道我是耶和华。
14 我要把我的灵放在你们里面， 你们就活过来； 我要把你们安顿在你们的土地上， 你们就知道我耶和华说了， 就必实行。这是主耶和华的宣告。’"
15 耶和华的话又临到我说：
16 "人子啊！ 你要拿一根木杖， 在上面写‘犹大和那些与他一起的以色列人’； 又拿另一根木杖， 在上面写‘以法莲的木杖， 就是约瑟和与他一起的以色列全家’。
17 你要把这两根木杖连接在一起， 使它们在你手里成为一根。
18 如果你本国的人民问你： ‘你不告诉我们这些木杖是什么意思吗？’
19 你就要回答他们： ‘主耶和华这样说： 看哪！ 我要拿约瑟和与他一起的以色列众支派的木杖， 就是在以法莲手里的， 跟犹大的木杖连接在一起， 使它们在我手里成为一根。’
20 你写上了字的那两根木杖， 要在他们眼前握在手里；
21 你要对他们说： ‘主耶和华这样说： 看哪！ 我要把以色列人从他们所到的列国中领出来， 又从四围聚集他们， 把他们领回故土。
22 我要使他们在那地上， 在以色列的众山上， 成为一国； 必有一王统治他们众人； 他们不再是两个国， 不再分为两个邦。
23 他们必不再因自己的偶像和可憎的像， 以及一切过犯， 而玷污自己； 我必拯救他们脱离一切背道的罪（"背道的罪"有古卷作"他们在其中犯罪的住处"）； 我必洁净他们， 他们就必作我的子民， 我必作他们的 神。
24 "‘我的仆人大卫必作他们的王； 他们众人只有一个牧者。他们必遵行我的典章， 谨守实行我的律例。
25 他们必住在我所赐给我仆人雅各的地上， 就是你们列祖所住的地。他们和他们的子孙， 以及子孙的子孙， 都必永远住在那里； 我的仆人大卫必永远作他们的领袖。
26 我要与他们立平安的约， 是一个永远的约； 我必坚立他们， 使他们人数增多， 又在他们中间设立我的圣所， 直到永远。
27 我的居所必在他们当中； 我要作他们的 神， 他们要作我的子民。
28 我的圣所必永远在他们中间， 列国就知道我是耶和华， 是我使以色列成圣的。’"
1 Byla nade mnou ruka Hospodinova, a vyvedl mne Hospodin v duchu, a postavil mne u prostřed údolí, kteréž bylo plné kostí.
2 I provedl mne skrze ně vůkol a vůkol, a aj, bylo jich velmi mnoho v tom údolí, a aj, byly velmi suché.
3 I řekl mi: Synu člověčí, mohly-li by ožiti kosti tyto? I řekl jsem: Panovníče Hospodine, ty víš.
4 V tom řekl mi: Prorokuj o těch kostech a rci jim: Kosti suché, slyšte slovo Hospodinovo.
5 Toto praví Panovník Hospodin kostem těmto: Aj, já uvedu do vás ducha, abyste ožily.
6 A dám na vás žily, a učiním, že zroste na vás maso, a otáhnu vás koží; dám, pravím, do vás ducha, abyste ožily, i zvíte, že já jsem Hospodin.
7 Tedy prorokoval jsem tak, jakž mi rozkázáno bylo. I stal se zvuk, když jsem já prorokoval, a aj, hřmot, když se přibližovaly kosti jedna k druhé.
8 I viděl jsem, a aj, žily a maso na nich se ukázalo, i koží potaženy byly po vrchu, ale ducha žádného nebylo v nich.
9 I řekl mi: Prorokuj k duchu, prorokuj, synu člověčí, a rci duchu: Takto praví Panovník Hospodin: Ode čtyř větrů přiď, duchu, a věj na tyto zmordované, ať oživou.
10 Tedy prorokoval jsem, jakž mi rozkázal. I všel do nich duch, a ožili, a postavili se na nohách svých, zástup velmi veliký.
11 I řekl mi: Synu člověčí, kosti tyto jsou všecken dům Izraelský. Aj, říkají: Uschly kosti naše, a zhynula čáka naše, jižť jest po nás.
12 Protož prorokuj a rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já otevru hroby vaše, a vyvedu vás z hrobů vašich, lide můj, a uvedu vás do země Izraelské.
13 I zvíte, že já jsem Hospodin, když otevru hroby vaše, a vyvedu vás z hrobů vašich, lide můj.
14 A dám Ducha svého do vás, abyste ožili, a osadím vás v zemi vaší, i zvíte, že já Hospodin mluvím i činím, dí Hospodin.
15 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
16 Ty pak synu člověčí, vezmi sobě dřevo jedno, a napiš na něm: Judovi, a synům Izraelským, tovaryšům jeho. Zatím vezma dřevo druhé, napiš na něm: Jozefovi dřevo Efraimovo, a všechněm synům Izraelským, tovaryšům jeho.
17 I spojž je sobě jedno k druhému v jedno dřevo, aby byla jako jedno v ruce tvé.
18 A když mluviti budou k tobě synové lidu tvého, řkouce: Což nám neoznámíš, co ty věci znamenají:
19 Mluv k nim: Takto praví panovník Hospodin: Aj, já vezmu dřevo Jozefovo, kteréž jest v ruce Efraimově, a pokolení Izraelských, tovaryšů jeho, a přiložím je s ním k dřevu Judovu, a učiním je dřevem jedním, i budou jedno v ruce mé.
20 A když budou ta dřeva, na kterýchž jsi psal, v ruce tvé před očima jejich,
21 Tedy mluv k nim: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já vezmu syny Izraelské z prostřed národů těch, kamž odešli, a shromáždě je odevšad, uvedu je do země jejich.
22 A učiním je, aby byli národem jedním v té zemi na horách Izraelských, a král jeden bude nad nimi nade všemi králem. A nebudou více dva národové, aniž se již více děliti budou na dvoje království.
23 Aniž se budou poškvrňovati více ukydanými bohy svými, a ohavnostmi svými, ani jakými přestoupeními svými, i vysvobodím je ze všech obydlí jejich, v nichž hřešili, a očistím je. I budou mým lidem, a já budu jejich Bohem.
24 A služebník můj David bude králem nad nimi, a pastýře jednoho všickni míti budou, aby v soudech mých chodili, a ustanovení mých ostříhali, i činili je.
25 I budou bydliti v té zemi, kterouž jsem byl dal služebníku svému Jákobovi, v níž bydlili otcové vaši. Budou, pravím, v ní bydliti oni i synové jejich, i synové synů jejich až na věky, a David služebník můj knížetem jejich bude na věky.
26 Nadto učiním s nimi smlouvu pokoje; smlouva věčná bude s nimi. A rozsadím je, i rozmnožím je, a postavím svatyni svou u prostřed nich na věky.
27 Bude i příbytek můj mezi nimi, a budu jejich Bohem, a oni budou lidem mým.
28 I zvědí národové, že jsem já Hospodin, jenž posvěcuji Izraele, když bude svatyně má u prostřed nich na věky.