1 耶和华的话又临到我说:

2 "人子啊, 你要审判吗?你要审判这流人血的城吗?你要使这城知道它一切可憎的事。

3 你要说: ‘主耶和华这样说: 这城中有流人血的事, 它制造偶像, 玷污自己, 以致它受审判的时候来到。

4 因你流了人的血, 你就有罪了; 因你做了偶像, 你就玷污了自己; 这样, 你使你受罚的日子临近, 遭报的年日来到, 我使你成为列国辱骂、列邦讥笑的对象。

5 你这混乱喧嚷、名被玷污的城啊! 那些离你近的和离你远的, 都必讥笑你。

6 看哪! 以色列的领袖们恃着自己的能力, 在你里面流人的血。

7 在你里面轻视父母的; 在你中间有压迫寄居的和欺负孤儿寡妇的。

8 你藐视了我的圣物, 亵渎了我的安息日。

9 在你里面有好谗谤的人, 他们要流人的血; 在你的山上吃祭肉; 又在你中间行淫乱的事。

10 在你里面有暴露父亲下体的; 有污辱在经期中不洁的妇人的。

11 在你里面, 这人与邻舍的妻子行可憎的事; 那人行淫乱, 玷污自己的儿媳; 还有人污辱自己的同胞姊妹。

12 在你里面有接受贿赂而流人血的; 你借钱给人, 收取利息, 并且多要; 你用欺压手段向你的邻舍榨取不义之财; 你更忘记了我。这是主耶和华的宣告。

13 "‘看哪! 因你所得的不义之财, 又因在你中间所流的血, 我就拍掌。

14 到了我惩治你的日子, 你的心还能受得住吗?你的手还有力吗?我耶和华说了, 就必实行。

15 我要把你分散在列国, 四散在万邦; 我要从你中间消除你的污秽。

16 你在列国眼前被玷污的时候, 你就知道我是耶和华。’"

17 耶和华的话临到我说:

18 "人子啊! 以色列家在我看来已成了渣滓; 他们都是炉中的铜、锡、铁和铅; 就是银的渣滓。

19 因此, 主耶和华这样说: ‘你们既然都成了渣滓, 所以, 我要把你们集合在耶路撒冷城中。

20 人怎样把银、铜、铁、铅、锡, 集合在炉中, 吹火使它们熔化, 我也照样在我的怒气、我的烈怒中, 把你们集合起来, 放在城中, 使你们熔化。

21 我必集合你们, 把我烈怒的火吹在你们身上, 你们就必在城中熔化。

22 银子怎样在炉中熔化, 你们也必照样在城中熔化; 你们就知道我耶和华把我的烈怒倒在你身上。’"

23 耶和华的话临到我说:

24 "人子啊! 你要对这地说: ‘在忿怒的日子, 你是没有雨水("没有雨水"这译法根据古译本, 原文作"未得洁净"), 没有甘霖之地’。

25 其中的先知叛逆, 像吼叫的狮子撕碎猎物; 他们把人吞吃, 抢夺财物和珍宝, 使其中寡妇的数目增多。

26 这地的祭司违反我的律法, 亵渎我的圣物; 他们不分别圣俗, 也不教导人分辨什么是洁净的和不洁净的, 又掩目不理我的安息日, 以致我在他们中间被亵渎。

27 其中的官长好像撕碎猎物的豺狼, 流人的血, 灭人的命, 为要得不义之财。

28 这地的先知用灰泥给他们粉刷墙壁, 为他们见虚假的异象, 行骗人的占卜, 说: ‘主耶和华这样说’, 其实当时耶和华并没有说话。

29 这地的人民常常欺压人, 惯行抢掠, 亏待困苦穷乏的人, 毫无公理地去欺压寄居的人。

30 我在他们中间寻找一人重修墙垣, 在我面前为这地站在破口之处, 使我不毁灭这地, 我却找不到一个。

31 所以我把我的忿怒倒在他们身上, 用我烈怒之火消灭他们, 把他们所行的报应在他们的头上。这是主耶和华的宣告。"

1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

2 Ty pak synu člověčí, zastával-li bys, zastával-liž bys toho města vražedlného? Raději mu oznam všecky ohavnosti jeho,

3 A rci: Takto praví Panovník Hospodin: Přicházíť čas města toho, jenž prolévá krev u prostřed sebe, a dělá ukydané bohy proti sobě, aby se poškvrňovalo.

4 Ty krví svou, kterouž jsi prolilo, zavinivší, a ukydanými bohy svými, jichž jsi nadělalo, sebe poškvrnivší, to jsi způsobilo, že se přiblížili dnové tvoji, a přišlo jsi k letům svým. Protož vydám tě v pohanění národům, a ku posměchu všechněm zemím.

5 Blízké i daleké od tebe budou se tobě posmívati, ó zlopověstné a různic plné.

6 Aj, knížata Izraelská jeden každý vší silou na to se vydali, aby krev v tobě prolévali.

7 Otce i matku zlehčují v tobě, pohostinnému činí nátisk u prostřed tebe, sirotka a vdovu utiskují v tobě.

8 Svatými věcmi mými zhrdáš, a sobot mých poškvrňuješ.

9 Utrhači jsou v tobě, aby prolévali krev, a na horách jídají v tobě; nešlechetnost páší u prostřed tebe.

10 Nahotu otce syn odkrývá v tobě, a nečisté v oddělení ponižují v tobě.

11 Jiný pak s ženou bližního svého páše ohavnost, a jiný s nevěstou svou poškvrňuje se nešlechetností, a jiný sestry své, dcery otce svého, ponižuje v tobě.

12 Dar berou v tobě, aby krev prolili; lichvu a úrok béřeš, a zisku hledáš s útiskem bližního svého, na mne se pak zapomínáš, dí Panovník Hospodin.

13 Protož aj, já tleskl jsem rukama svýma nad ziskem tvým, jehož dobýváš, i nad tou krví, kteráž byla u prostřed tebe.

14 Zdali ostojí srdce tvé? Zdaž odolají ruce tvé dnům, v nichž já budu zacházeti s tebou? Já Hospodin mluvil jsem i učiním.

15 Nebo rozptýlím tě mezi pohany, a rozženu tě po krajinách, a do konce vyprázdním nečistotu tvou z tebe.

16 A zavrženo jsuc před očima pohanů, poznáš, že já jsem Hospodin.

17 Potom stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

18 Synu člověčí, obrátili se mi dům Izraelský v trůsku, všickni napořád jsou měď, cín, železo a olovo u prostřed peci, trůsky stříbra jsou.

19 Pročež takto praví Panovník Hospodin: Proto že jste vy všickni obrátili se v trůsky, protož aj, já shromáždím vás do Jeruzaléma.

20 Jakž se shromažďuje stříbro a měď, železo, olovo i cín do prostřed peci, k rozdmýchání ohně vůkol něho a k rozpouštění: tak shromáždím v hněvě a v prchlivosti své, a slože, rozpouštěti vás budu.

21 Sberu vás, pravím, a rozdmýchám okolo vás oheň prchlivosti své, i rozpustíte se u prostřed města.

22 Jakž se stříbro rozpouští v peci, tak se rozpustíte u prostřed něho, i zvíte, že já Hospodin vylil jsem prchlivost svou na vás.

23 Ještě stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

24 Synu člověčí, rci: Ty země jsi nečistá, nebudeš deštěm svlažena v den rozhněvání.

25 Spiknutí proroků jejích u prostřed ní, jsou podobni lvu řvoucímu, uchvacujícímu loupež, duše žerou, bohatství a věci drahé berou, a činí mnoho vdov u prostřed ní.

26 Kněží její natahují zákona mého, a svaté věci mé poškvrňují, mezi svatým a poškvrněným rozdílu nečiní, a mezi nečistým a čistým nerozeznávají. Nadto od sobot mých skrývají oči své, tak že zlehčován bývám mezi nimi.

27 Knížata její u prostřed ní jsou jako vlci uchvacující loupež, vylévajíce krev, hubíce duše, aby sháněli mrzký zisk.

28 Proroci pak jejich obmítají jim vápnem ničemným, předpovídají marné věci, a hádají jim lež, říkajíce: Takto praví Panovník Hospodin, ješto Hospodin nemluvil.

29 Lid této země činí nátisk, a cizí věci mocí béře, chudému a nuznému ubližují, a pohostinného utiskují nespravedlivě.

30 Hledaje pak někoho z nich, kterýž by udělal hradbu, a postavil se v mezeře před tváří mou za tuto zemi, abych jí nezkazil, žádného nenacházím.

31 Protož vyleji na ně rozhněvání své, ohněm prchlivosti své konec jim učiním, cestu jejich jim na hlavu obrátím, praví Panovník Hospodin.