1 耶和华的话临到我说： （本节在《马索拉抄本》为21:6）
2 "人子啊！ 你要面向耶路撒冷， 向圣所发言， 说预言攻击以色列地，
3 你要对以色列地说： ‘耶和华这样说： 看哪！ 我要攻击你； 我要拔刀出鞘， 把义人和恶人都从你那里剪除。
4 我既然要把义人和恶人都从你那里剪除， 所以我的刀必要出鞘， 从南到北攻击所有的人；
5 所有的人就知道我耶和华已经拔刀出鞘， 刀必不再入鞘了。’
6 人子啊！ 至于你， 你要叹息， 在他们眼前弯着腰， 苦苦叹息。
7 他们如果问你： ‘你为什么叹息呢？’你就要回答： ‘是因为那将要来到的消息； 人人都必心慌意乱， 手都发软， 精神衰颓， 他们的膝都像水一般的柔弱。看哪！ 它要来到了。这事一定要成就。这是主耶和华的宣告。’"
8 耶和华的话临到我说：
9 "人子啊！ 你要预言， 说： ‘主耶和华这样说： 有一把刀， 有一把磨利了的刀， 是擦亮了的刀；
10 磨利， 是为要大行杀戮， 擦亮， 是为要闪烁发光！ 我们怎能快乐呢？我的儿子藐视管教的杖和一切劝告（"劝告"原文作"木头"）。
11 这刀已经交给人擦亮， 可以握在手中使用； 这刀已经磨利擦亮了， 可以交在行杀戮的人手中。’
12 人子啊！ 你要呼喊、哀号。因为这刀要临到我的子民， 以及以色列所有的领袖； 他们与我的子民都要交在刀下； 所以你要拍腿悲叹，
13 因为考验必要来到， 你为什么要藐视那管教的杖呢？这事必不得成功。这是主耶和华的宣告。
14 "人子啊！ 至于你， 你要拍手说预言， 要接二连三地使用这杀人的刀， 就是导致极大死伤的刀， 把它们围困，
15 好使他们心慌意乱， 多人跌倒， 我在他们所有的城门那里布下了杀戮（"杀戮"原文意思不详， 这译法参古译本）的人； 啊！ 这刀做得闪烁发光， 磨得尖利， 可以杀戮。
16 刀啊， 向右边斩吧！ 向左边刺吧！ 无论你面向哪一方， 就向哪一方杀戮吧！
17 我也要拍手， 并且要使我的烈怒止息； 这是我耶和华说的。"
18 耶和华的话又临到我说：
19 "人子啊！ 至于你， 你要定出两条路， 给巴比伦王的刀前来； 这两条路都从同一个地方出来； 你要在通往城去的路口上做一个路标。
20 你要定出一条路， 使刀临到亚扪的拉巴， 又要定出另一条路， 使刀临到犹大， 攻击坚固城耶路撒冷。
21 因为巴比伦王站在分叉路口， 在两条路口上占卜、摇签、求问神像， 察看动物的肝。
22 他右手中拿着耶路撒冷的签， 要在那里架起攻城锤， 下令屠杀， 扬声吶喊； 架起攻城锤， 攻打城门； 筑起土垒， 建造围城的高墙。
23 在那些曾经向巴比伦起誓效忠的犹大人看来， 这是虚假的占卜， 但巴比伦王要使他们想起自己的罪孽， 把他们掳去。
24 因此， 主耶和华这样说： ‘你们的过犯显露， 你们的罪在你们的一切行为上给人看见； 以致你们的罪孽被想起。你们既被想起， 就要被人用手掳去。
25 你这该死、邪恶的以色列王啊！ 你的日子到了， 最后惩罚的时刻到了。’
26 主耶和华这样说： ‘你当除去头巾， 脱下冠冕！ 现在情形不同了， 卑微的要升高， 位高的要降卑！
27 倾覆， 倾覆， 我要倾覆这国， 这国不再存在， 直等到那统治的人来到， 我就把国赐给他。’
28 "人子啊！ 你要说预言： 论到亚扪人和他们的侮辱， 主耶和华这样说： ‘你要说： 有一把刀， 有一把刀拔出来， 是为要杀戮； 擦亮， 是为要毁灭， 为要闪烁发光。
29 人为你所见的异象是虚假的， 为你所占的卜是虚谎的， 使你倒在该死的恶人的颈项上； 他们受惩罚的日子到了， 最后惩罚的时刻到了。
30 收刀入鞘吧！ 我必在你被造之地， 根源之处， 审判你。
31 我必把我的忿怒倒在你身上， 把我的怒火喷在你身上， 又把你交在那些惯于毁灭的野蛮人手中。
32 你必当作燃料被火焚烧； 你的血要流在你的国中； 你必不再被记念， 因为这是我耶和华说的。’"
1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
2 Synu člověčí, obrať tvář svou k Jeruzalému, a vypusť jako rosu proti místům svatým, a prorokuj proti zemi Izraelské.
3 A rci zemi Izraelské: Takto praví Hospodin: Aj, já jsem proti tobě, a vytáhnu meč svůj z pošvy jeho, a vypléním z tebe spravedlivého i bezbožného.
4 Proto, abych vyplénil z tebe spravedlivého i bezbožného, proto vyjde meč můj z pošvy své proti všelikému tělu, od poledne až na půlnoci.
5 I zvíť všeliké tělo, že jsem já Hospodin vytáhl meč svůj z pošvy jeho; nenavrátíť se zase více.
6 Ty pak synu člověčí, vzdychej, jako bys zlámaná měl bedra, a to s hořekováním vzdychej před očima jejich.
7 I stane se, žeť řeknou: Nad čím ty vzdycháš? Tedy řekneš: Nad pověstí, kteráž přichází, k níž rozplyne se každé srdce, a každé ruce klesnou, a všeliký duch skormoutí se, a každá kolena rozplynou se jako voda. Aj, přicházíť a děje se, praví Panovník Hospodin.
8 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
9 Synu člověčí, prorokuj a rci: Takto praví Hospodin: Rci: Meč, meč nabroušen, také i vyčištěn jest.
10 Aby zabíjel k zabití oddané, nabroušen jest; aby se blyštěl, vyčištěn jest. Radovati-liž se budeme, když prut syna mého pohrdá každým dřevem?
11 Dalť jej vyčistiti, aby v ruku vzat byl; jestiť nabroušený meč, jest i vyčištěný, aby dán byl do ruky mordujícího.
12 Křič a kvěl, synu člověčí, proto že ten bude proti lidu mému, tentýž proti všechněm knížatům Izraelským; uvrženi budou na meč s lidem mým, protož bí se v bedra.
13 Když jsem je trestával, co bylo? Nemám-liž metly hubící již přičiniti? dí Hospodin zástupů.
14 Ty tedy synu člověčí, prorokuj a tleskej rukama; nebo po druhé i po třetí přijde meč, meč mordujících, ten meč mordujících bez lítosti, pronikajících i do pokojů jejich.
15 Tak aby se rozplynulo srdce, a rozmnoženi byli úrazové, v každé bráně jejich postavím ostří meče. Ach, vyčištěnť jest, aby se blyštěl, zaostřen, aby zabíjel.
16 Shlukni se a pusť se na pravo i na levo, kamžkoli a načkoli se tobě nahodí.
17 I jáť také tleskati budu rukama svýma, a doložím prchlivost svou. Já Hospodin mluvil jsem.
18 V tom stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:
19 Ty pak synu člověčí, předlož sobě dvě cesty, kudy by jíti měl meč krále Babylonského. Z země jedné ať vycházejí obě dvě, a na rozcestí vybeř tu k městu, tu vybeř.
20 Ukaž cestu, kudy by jíti měl meč, k Rabbat-li synů Ammon, čili k Judstvu, na Jeruzalémské pevnosti,
21 Proto že stane král Babylonský na rozcestí, na počátku dvou cest, obíraje se s hádáním, vyčistí střely, doptávati se bude modl, hleděti bude do jater.
22 Po pravé ruce jeho hádání ukáže Jeruzalém, aby sšikoval hejtmany, kteříž by ponoukali k mordování, a pozdvihovali hlasu s prokřikováním, aby přistavili berany válečné proti branám, aby vysypán byl násyp, a vzdělání byli šancové.
23 I budou to míti za hádání marné před očima svýma ti, jenž se zavázali přísahami; a toť přivede na pamět nepravost, kterouž by popadeni byli.
24 Protož takto praví Panovník Hospodin: Proto že ku paměti přivodíte nepravost svou, a odkrývá se nevěra vaše, tak že jsou patrní hříchové vaši ve všech činech vašich, proto že na pamět přicházíte, rukou tou popadeni budete.
25 Ty pak nečistý bezbožníče, kníže Izraelské, jehož den přichází, a čas skonání nepravosti,
26 Takto praví Panovník Hospodin: Sejmi tu čepici, a svrz tu korunu, kteráž nikdy již taková nebude; toho, kterýž na snížení přišel, povyš, a vyvýšeného poniž.
27 Zmotanou, zmotanou, zmotanou učiním ji, (čehož prvé nebývalo), až přijde ten, jenž má právo, kteréž jsem jemu dal.
28 Ty pak synu člověčí, prorokuj a rci: Takto praví Panovník Hospodin o synech Ammon, i o pohanění jejich, rci, pravím: Meč, meč dobyt jest, k zabíjení vyčištěn jest, aby hubil všecko, a aby se blyštěl.
29 A ačkoli předpovídají tobě marné věci, a hádají tobě lež, aby tě přiložili k hrdlům zbitých bezbožníků, jejichž den přichází a čas skonání nepravosti:
30 Schovej meč do pošvy jeho. Na místě, na kterémž jsi zplozena, v zemi přebývání tvého, budu tě souditi.
31 A vyleji na tě rozhněvání své, ohněm prchlivosti své na tě dmýchati budu, a dám tě v ruku lidí vzteklých, řemeslníků všecko kazících.
32 Budeš ohni k sežrání, krev tvá bude u prostřed země, nebudeš připomínána; neboť jsem já Hospodin mluvil.