1 有几个以色列的长老来见我， 在我面前坐下。

2 耶和华的话就临到我说：

3 "人子啊！ 这些人已经把他们的偶像接到心里去， 把那陷他们在罪孽中的绊脚石放在自己面前， 我怎能让他们向我求问呢？

4 因此， 你要告诉他们， 对他们说： ‘主耶和华这样说： 以色列家的人中， 凡把他的偶像接到心里去， 把那陷自己在罪孽中的绊脚石放在自己面前， 却又来见先知的， 我耶和华必按他拜众多偶像的罪报应他，

5 好夺回以色列家的心。他们众人因自己的偶像， 与我疏远。’

6 "因此， 你要对以色列家说： ‘主耶和华这样说： 回转吧！ 转离你们的偶像！ 转脸离弃你们一切可憎之物吧！

7 因为以色列家的人中， 或是在以色列寄居的外族人中， 凡与我疏远， 把他们的偶像接到心里去， 把那陷自己在罪孽中的绊脚石放在自己面前， 却又来见先知， 要为自己求问我的， 我耶和华必亲自报应他；

8 我必向那人变脸， 使他成为别人的鉴戒和讥笑的对象； 我要把他从我子民中剪除； 你们就知道我是耶和华。

9 如果有先知被欺骗说一句话， 是我耶和华任那先知受欺骗的； 我必伸手攻击他， 把他从我子民以色列中除灭。

10 他们必担当自己的罪孽； 求问的人的罪孽怎样， 先知的罪孽也必怎样。

11 这样， 以色列家必不再走迷路离开我， 也不再因他们的一切过犯玷污自己； 他们要作我的子民， 我要作他们的 神。这是主耶和华的宣告。’"

12 耶和华的话又临到我说：

13 "人子啊！ 如果一国行了不忠的事得罪我， 我就必伸手攻击那国， 断绝那地的粮食， 使饥荒临到那地， 使人和牲畜都从那地剪除，

14 即使有挪亚、但以理和约伯这三个人， 他们也只能因自己的义救自己的性命。这是主耶和华的宣告。

15 如果我使猛兽经过那地， 蹂躏那地， 使它荒凉， 以致因为这些兽的缘故， 没有人敢经过；

16 即使有这三个人在其中， 我指着我的永生起誓， 他们只能救自己， 连儿女也不能救， 那地却仍然荒凉。这是主耶和华的宣告。

17 如果我使刀剑临到那地， 说： ‘愿刀剑经过那地， 好让我把人和牲畜从那地剪除。’

18 即使有这三个人在其中， 我指着我的永生起誓， 他们只能救自己， 连儿女也不能救。

19 如果我使瘟疫流行那地， 借着流血的事把我的烈怒倾倒在那地上， 使人和牲畜都从那地剪除；

20 即使当中有挪亚、但以理和约伯， 我指着我的永生起誓， 他们只能因自己的义救自己的性命， 连儿女也不能救。这是主耶和华的宣告。"

21 主耶和华这样说： "我打发刀剑、饥荒、猛兽和瘟疫这四样可怕的刑罚临到耶路撒冷， 要把人和牲畜从那里剪除的时候， 那情况岂不更严重吗？

22 其中将有剩下逃脱的人， 连同儿女被带出来， 他们来到你们那里， 你们看见他们的所行所为， 就会因我降给耶路撒冷的一切灾祸， 得了安慰。

23 你们看见了他们的所行所为， 就必得安慰， 因为你们知道我在耶路撒冷所行的一切， 并不是无缘无故的。这是耶和华的宣告。"

1 Potom přišedše ke mně muži z starších Izraelských, seděli přede mnou.

2 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

3 Synu člověčí, muži tito složili ukydané bohy své v srdci svém, a nepravost, kteráž jim k urážce jest, položili před tváři své. Zdaliž se upřímě radí se mnou?

4 Protož mluv jim a rci jim: Takto praví Panovník Hospodin: Kdo by koli z domu Izraelského složil ukydané bohy své v srdci svém, a nepravost, kteráž mu k urážce jest, položil před tvář svou, a přišel by k proroku: já Hospodin odpovídati budu tomu, kterýž přišel, o množství ukydaných bohů jeho,

5 Abych polapil dům Izraelský v srdci jejich, že se odvrátili ode mne k ukydaným bohům svým všickni napořád.

6 Protož rci domu Izraelskému: Takto praví Panovník Hospodin: Obraťte se a odvraťte od ukydaných bohů vašich, a ode všech ohavností vašich odvraťte tvář svou.

7 Nebo kdož by koli z domu Izraelského i z pohostinných, kteříž jsou pohostinu v Izraeli, odvrátil se od následování mne, a složil by ukydané bohy své v srdci svém, a nepravost, kteráž mu k urážce jest, položil by před tvář svou a přišel by k proroku, aby se mne tázal skrze něho: já Hospodin odpovím jemu o sobě,

8 A obrátím tvář svou hněvivou proti muži tomu, a dám jej za znamení a za přísloví, a vytnu jej z prostřed lidu svého, i zvíte, že já jsem Hospodin.

9 Prorok pak, dal-li by se přivábiti, aby mluvil slovo, já Hospodin přivábil jsem proroka toho. Než vztáhnuť ruku svou na něj, a vyhladím jej z prostřed lidu svého Izraelského.

10 A tak ponesou nepravost svou. Jakáž pokuta na toho, kdož by se tázal, takováž pokuta na proroka bude,

11 Aby nebloudili více dům Izraelský ode mne, a nepoškvrňovali se více žádnými převrácenostmi svými, aby byli lidem mým, a já abych byl jejich Bohem, praví Panovník Hospodin.

12 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

13 Synu člověčí, když by země zhřešila proti mně, dopouštějíc se přestoupení, tehdy vztáhl-li bych ruku svou na ni, a zlámal jí hůl chleba, a poslal bych na ni hlad, a vyhubil z ní lidi i hovada:

14 By pak byli u prostřed ní tito tři muži, Noé, Daniel a Job, oni v spravedlnosti své vysvobodili by sami sebe, praví Panovník Hospodin.

15 Pakli bych zvěř lítou uvedl na zemi, tak že by ji na sirobu přivedla, a byla by pustá, aniž by kdo přes ni jíti mohl pro zvěř:

16 Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že byť tři muži tito u prostřed ní byli, nikoli by nevysvobodili synů ani dcer. Oni by sami vysvobozeni byli, země pak byla by pustá.

17 Aneb meč uvedl-li bych na zemi tu, a řekl bych meči: Projdi skrz zemi tu, abych vyhubil z ní lidi i hovada:

18 Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že byť pak tři muži tito byli u prostřed ní, nikoli by nevysvobodili synů ani dcer, ale oni sami by vysvobozeni byli.

19 Aneb mor poslal-li bych na zemi tu, a vylil prchlivost svou na ni k zhoubě, aby vyhlazeni byli z ní lidé i hovada:

20 Živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že byť pak Noé, Daniel a Job u prostřed ní byli, nikoli by ani syna ani dcery nevysvobodili. Oni v spravedlnosti své vysvobodili by sami sebe.

21 Nýbrž takto praví Panovník Hospodin: Bych pak čtyři pokuty své zlé, meč a hlad, zvěř lítou a mor poslal na Jeruzalém, abych vyhubil z něho lidi i hovada,

22 A aj, pozůstali-li by v něm, kteříž by toho ušli, a vyvedeni byli, synové neb dcery: aj, i oni musejí jíti k vám, a uzříte cestu jejich a skutky jejich, i potěšíte se nad tím zlým, kteréž uvedu na Jeruzalém, nade vším, což uvedu na něj.

23 A tak potěší vás, když uzříte cestu jejich a skutky jejich. I zvíte, že jsem ne nadarmo učinil všecko to, což jsem učinil při něm, praví Panovník Hospodin.