1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.

1 Melhor é o pobre que anda na sua integridade do que o perverso de lábios e tolo.2 Assim como não é bom ficar a alma sem conhecimento, peca aquele que se apressa com seus pés.3 A estultícia do homem perverterá o seu caminho, e o seu coração se irará contra o Senhor.4 As riquezas granjeiam muitos amigos, mas ao pobre, o seu próprio amigo o deixa.5 A falsa testemunha não ficará impune e o que respira mentiras não escapará.6 Muitos se deixam acomodar pelos favores do príncipe, e cada um é amigo daquele que dá presentes.7 Todos os irmãos do pobre o odeiam; quanto mais se afastarão dele os seus amigos! Corre após eles com palavras, que não servem de nada.8 O que adquire entendimento ama a sua alma; o que cultiva a inteligência achará o bem.9 A falsa testemunha não ficará impune; e o que profere mentiras perecerá.10 Ao tolo não é certo gozar de deleites; quanto menos ao servo dominar sobre os príncipes!11 A prudência do homem faz reter a sua ira, e é glória sua o passar por cima da transgressão.12 Como o rugido do leão jovem é a indignação do rei, mas como o orvalho sobre a relva é a sua benevolência.13 O filho insensato é uma desgraça para o pai, e um gotejar contínuo as contendas da mulher.14 A casa e os bens são herança dos pais; porém do Senhor vem a esposa prudente.15 A preguiça faz cair em profundo sono, e a alma indolente padecerá fome.16 O que guardar o mandamento guardará a sua alma; porém o que desprezar os seus caminhos morrerá.17 Ao Senhor empresta o que se compadece do pobre, ele lhe pagará o seu benefício.18 Castiga o teu filho enquanto há esperança, mas não deixes que o teu ânimo se exalte até o matar.19 O homem de grande indignação deve sofrer o dano; porque se tu o livrares ainda terás de tornar a fazê-lo.20 Ouve o conselho, e recebe a correção, para que no fim sejas sábio.21 Muitos propósitos há no coração do homem, porém o conselho do Senhor permanecerá.22 O que o homem mais deseja é o que lhe faz bem; porém é melhor ser pobre do que mentiroso.23 O temor do Senhor encaminha para a vida; aquele que o tem ficará satisfeito, e não o visitará mal nenhum.24 O preguiçoso esconde a sua mão ao seio; e não tem disposição nem de torná-la à sua boca.25 Açoita o escarnecedor, e o simples tomará aviso; repreende ao entendido, e aprenderá conhecimento.26 O que aflige o seu pai, ou manda embora sua mãe, é filho que traz vergonha e desonra.27 Filho meu, ouvindo a instrução, cessa de te desviares das palavras do conhecimento.28 A testemunha ímpia escarnece do juízo, e a boca dos perversos devora a iniquidade.29 Preparados estão os juízos para os escarnecedores, e os açoites para as costas dos tolos.