1 Slova proroctví Lemuele krále, kterýmž vyučovala jej matka jeho.2 Co dím, synu můj, co, synu života mého? Co, řku, dím, synu slibů mých?3 Nedávej ženám síly své, ani cest svých těm, kteréž k zahynutí přivodí krále.4 Ne králům, ó Lemueli, ne králům náleží píti víno, a ne pánům žádost nápoje opojného,5 Aby pije, nezapomněl na ustanovení, a nezměnil pře všech lidí ssoužených.6 Dejte nápoj opojný hynoucímu, a víno těm, kteříž jsou truchlivého ducha,7 Ať se napije, a zapomene na chudobu svou, a na trápení své nezpomíná více.8 Otevři ústa svá za němého, v při všech oddaných k smrti,9 Otevři, řku, ústa svá, suď spravedlivě, a veď při chudého a nuzného.10 Ženu statečnou kdo nalezne? Nebo daleko nad perly cena její.11 Dověřuje se jí srdce muže jejího; nebo tu kořistí nebude nedostatku.12 Dobře činí jemu a ne zle, po všecky dny života svého.13 Hledá pilně vlny a lnu, a dělá šťastně rukama svýma.14 Jest podobná lodi kupecké, zdaleka přiváží pokrm svůj.15 Kterážto velmi ráno vstávajíc, dává pokrm čeledi své, a podíl náležitý děvkám svým.16 Rozsuzuje pole, a ujímá je; z výdělku rukou svých štěpuje i vinici.17 Přepasuje silou bedra svá, a zsiluje ramena svá.18 Zakouší, jak jest užitečné zaměstknání její; ani v noci nehasne svíce její.19 Rukama svýma sahá k kuželi, a prsty svými drží vřeteno.20 Ruku svou otvírá chudému, a ruce své vztahuje k nuznému.21 Nebojí se za čeled svou v čas sněhu; nebo všecka čeled její obláčí se v roucho dvojnásobní.22 Koberce dělá sobě z kmentu, a z zlatohlavu jest oděv její.23 Patrný jest v branách manžel její, když sedá s staršími země.24 Plátno drahé dělá, a prodává; též i pasy prodává kupci.25 Síla a krása oděv její, nestará se o časy potomní.26 Ústa svá otvírá k moudrosti, a naučení dobrotivosti v jazyku jejím.27 Spatřuje obcování čeledi své, a chleba zahálky nejí.28 Povstanouce synové její, blahoslaví ji; manžel její také chválí ji,29 Říkaje: Mnohé ženy statečně sobě počínaly, ty pak převyšuješ je všecky.30 Oklamavatelná jest příjemnost a marná krása; žena, kteráž se bojí Hospodina, tať chválena bude.31 Dejtež takové z ovoce rukou jejích, a nechať ji chválí v branách skutkové její.
1 Palavras do rei Lemuel, a profecia que lhe ensinou a sua mãe.2 Como, filho meu? E como, filho do meu ventre? E como, filho dos meus votos?3 Não dês às mulheres a tua força, nem os teus caminhos ao que destrói os reis.4 Não é próprio dos reis, ó Lemuel, não é próprio dos reis beber vinho, nem dos príncipes o desejar bebida forte;5 Para que bebendo, se esqueçam da lei, e pervertam o direito de todos os aflitos.6 Dai bebida forte ao que está prestes a perecer, e o vinho aos amargurados de espírito.7 Que beba, e esqueça da sua pobreza, e da sua miséria não se lembre mais.8 Abre a tua boca a favor do mudo, pela causa de todos que são designados à destruição.9 Abre a tua boca; julga retamente; e faze justiça aos pobres e aos necessitados.10 Mulher virtuosa quem a achará? O seu valor muito excede ao de rubis.11 O coração do seu marido está nela confiado; assim ele não necessitará de despojo.12 Ela só lhe faz bem, e não mal, todos os dias da sua vida.13 Busca lã e linho, e trabalha de boa vontade com suas mãos.14 Como o navio mercante, ela traz de longe o seu pão.15 Levanta-se, mesmo à noite, para dar de comer aos da casa, e distribuir a tarefa das servas.16 Examina uma propriedade e adquire-a; planta uma vinha com o fruto de suas mãos.17 Cinge os seus lombos de força, e fortalece os seus braços.18 Vê que é boa a sua mercadoria; e a sua lâmpada não se apaga de noite.19 Estende as suas mãos ao fuso, e suas mãos pegam na roca.20 Abre a sua mão ao pobre, e estende as suas mãos ao necessitado.21 Não teme a neve na sua casa, porque toda a sua família está vestida de escarlata.22 Faz para si cobertas de tapeçaria; seu vestido é de seda e de púrpura.23 Seu marido é conhecido nas portas, e assenta-se entre os anciãos da terra.24 Faz panos de linho fino e vende-os, e entrega cintos aos mercadores.25 A força e a honra são seu vestido, e se alegrará com o dia futuro.26 Abre a sua boca com sabedoria, e a lei da beneficência está na sua língua.27 Está atenta ao andamento da casa, e não come o pão da preguiça.28 Levantam-se seus filhos e chamam-na bem-aventurada; seu marido também, e ele a louva.29 Muitas filhas têm procedido virtuosamente, mas tu és, de todas, a mais excelente!30 Enganosa é a beleza e vã a formosura, mas a mulher que teme ao Senhor, essa sim será louvada.31 Dai-lhe do fruto das suas mãos, e deixe o seu próprio trabalho louvá-la nas portas.
Almeida Corrigida Fiel | acf ©️ 1994, 1995, 2007, 2011 Sociedade Bíblica Trinitariana do Brasil (SBTB). Todos os direitos reservados. Texto bíblico utilizado com autorização. Saiba mais sobre a SBTB. A Missão da SBTB é: Uma cópia da Bíblia Fiel ®️ para cada pessoa. Ajude-nos a cumprir nossa Missão!