1 Jaké i tato jsou přísloví Šalomounova, kteráž shromáždili muži Ezechiáše, krále Judského:2 Sláva Boží jest skrývati věc, ale sláva králů zpytovati věc.3 Vysokosti nebes, a hlubokosti země, a srdce králů není žádného vystižení.4 Jako když bys odjal trůsku od stříbra, ukáže se slevači nádoba čistá:5 Tak když odejmeš bezbožného od oblíčeje králova, tedy utvrzen bude v spravedlnosti trůn jeho.6 Nestavěj se za znamenitého před králem, a na místě velikých nestůj.7 Nebo lépe jest, aťby řečeno bylo: Vstup sem, nežli abys snížen byl před knížetem; což vídávají oči tvé.8 Nevcházej v svár kvapně, tak abys naposledy něčeho se nedopustil, kdyby tě zahanbil bližní tvůj.9 Srovnej při svou s bližním svým, a tajné věci jiného nevyjevuj,10 Aťby lehkosti neučinil ten, kdož by to slyšel, až by i zlá pověst tvá nemohla jíti nazpět.11 Jablka zlatá s řezbami stříbrnými jest slovo propověděné případně.12 Náušnice zlatá a ozdoba z ryzího zlata jest trestatel moudrý u toho, jenž poslouchá.13 Jako studenost sněžná v čas žně, tak jest posel věrný těm, kteříž jej posílají; nebo duši pánů svých očerstvuje.14 Jako oblakové a vítr bez deště, tak člověk, kterýž se chlubí darem lživým.15 Snášelivostí nakloněn bývá vývoda, a jazyk měkký láme kosti.16 Nalezneš-li med, jez, pokudž by dosti bylo tobě, abys snad nasycen jsa jím, nevyvrátil ho.17 Zdržuj nohu svou od domu bližního svého, aby syt jsa tebe, neměl tě v nenávisti.18 Kladivo a meč a střela ostrá jest každý, kdož mluví falešné svědectví proti bližnímu svému.19 Zub vylomený a noha vytknutá jest doufání v převráceném v den úzkosti.20 Jako ten, kdož svláčí oděv v čas zimy, a ocet lije k sanitru, tak kdož zpívá písničky srdci smutnému.21 Jestliže by lačněl ten, jenž tě nenávidí, nakrm jej chlebem, a žíznil-li by, napoj jej vodou.22 Nebo uhlí řeřavé shromáždíš na hlavu jeho, a Hospodin odplatí tobě.23 Vítr půlnoční zplozuje déšť, a tvář hněvivá jazyk tajně utrhající.24 Lépe jest bydliti v koutě na střeše,nežli s ženou svárlivou v domě společném.25 Voda studená duši ustalé jest novina dobrá z země daleké.26 Studnice nohami zakalená a pramen zkažený jest spravedlivý z místa svého před bezbožným vystrčený.27 Jísti mnoho medu není dobře; tak zpytování slávy jejich není slavné.28 Město rozbořené beze zdi jest muž, kterýž nemá moci nad duchem svým.

1 Também estes são provérbios de Salomão, os quais transcreveram os homens de Ezequias, rei de Judá.2 A glória de Deus está nas coisas encobertas; mas a honra dos reis, está em descobri-las.3 Os céus, pela altura, e a terra, pela profundidade, assim o coração dos reis é insondável.4 Tira da prata as escórias, e sairá vaso para o fundidor;5 Tira o ímpio da presença do rei, e o seu trono se firmará na justiça.6 Não te glories na presença do rei, nem te ponhas no lugar dos grandes;7 Porque melhor é que te digam: Sobe aqui; do que seres humilhado diante do príncipe que os teus olhos já viram.8 Não te precipites em litigar, para que depois, ao fim, fiques sem ação, quando teu próximo te puser em apuros.9 Pleiteia a tua causa com o teu próximo, e não reveles o segredo a outro,10 Para que não te desonre o que o ouvir, e a tua infâmia não se aparte de ti.11 Como maçãs de ouro em salvas de prata, assim é a palavra dita a seu tempo.12 Como pendentes de ouro e gargantilhas de ouro fino, assim é o sábio repreensor para o ouvido atento.13 Como o frio da neve no tempo da sega, assim é o mensageiro fiel para com os que o enviam; porque refresca a alma dos seus senhores.14 Como nuvens e ventos que não trazem chuva, assim é o homem que se gaba falsamente de dádivas.15 Pela longanimidade se persuade o príncipe, e a língua branda amolece até os ossos.16 Achaste mel? Come só o que te basta; para que porventura não te fartes dele, e o venhas a vomitar.17 Não ponhas muito os pés na casa do teu próximo; para que se não enfade de ti, e passe a te odiar.18 Martelo, espada e flecha aguda é o homem que profere falso testemunho contra o seu próximo.19 Como dente quebrado, e pé desconjuntado, é a confiança no desleal, no tempo da angústia.20 O que canta canções para o coração aflito é como aquele que despe a roupa num dia de frio, ou como o vinagre sobre salitre.21 Se o teu inimigo tiver fome, dá-lhe pão para comer; e se tiver sede, dá-lhe água para beber;22 Porque assim lhe amontoarás brasas sobre a cabeça; e o Senhor to retribuirá.23 O vento norte afugenta a chuva, e a face irada, a língua fingida.24 Melhor é morar só num canto de telhado do que com a mulher briguenta numa casa ampla.25 Como água fresca para a alma cansada, tais são as boas novas vindas da terra distante.26 Como fonte turvada, e manancial poluído, assim é o justo que cede diante do ímpio.27 Comer mel demais não é bom; assim, a busca da própria glória não é glória.28 Como a cidade derrubada, sem muro, assim é o homem que não pode conter o seu espírito.