1 V ten den zpívána bude píseň tato v zemi Judské: Město máme pevné, sám Bůh spasením obdařil zdi a valy jeho.
2 Otevřete brány, ať vejde národ spravedlivý, ostříhající všeliké pravdy.
3 Člověka spoléhajícího na tě ostříháš v pokoji; v pokoji, nebo v tebe doufá.
4 Doufejtež v Hospodina až na věky; nebo v Hospodinu, v Hospodinu jest skála věčná.
5 Ale obyvatele vysokých míst snižuje, města vyvýšeného ponižuje, ponižuje ho až k zemi, sráží je až do prachu.
6 Pošlapává je noha, nohy chudého, krokové nuzných.
7 Cesta spravedlivého jest upřímá; stezku spravedlivého vyrovnáváš.
8 Také na cestě soudů tvých, Hospodine, očekáváme na tě; ke jménu tvému a k rozpomínání se na tě patří žádost duše.
9 Duše má touží po tobě v noci, nýbrž i duchem svým ve mně ráno tě hledám. Nebo když soudové tvoji dějí se na zemi, obyvatelé okršlku zemského učí se spravedlnosti.
10 Když se milost činí bezbožnému, neučí se spravedlnosti; v zemi pravosti neprávě činí, a nehledí na důstojnost Hospodinovu.
11 Hospodine, ačkoli vyvýšena jest ruka tvá, však toho nevidí. Uzříť a zahanbeni budou, závidíce lidu tvému; nadto i ohněm ty nepřátely své sehltíš.
12 Nám, Hospodine, způsobíš pokoj; nebo i všecko, cožkoli se dálo při nás, dělal jsi pro dobré naše.
13 Hospodine, Bože náš, panovaliť jsou nad námi páni jiní než ty, (my však toliko v tebe doufajíce, rozpomínali jsme se na jméno tvé).
14 Ale již zemřevše, neoživouť, mrtví jsouc, nevstanouť, proto že jsi je navštívil, a vyplénil, i zahladil všecku památku jejich.
15 Rozmnožil jsi národ, ó Hospodine, rozmnožil jsi národ, a oslaven jsi, ač jsi jej byl vzdálil do všech končin země.
16 Hospodine, v úzkosti hledali tebe, vylévali prosby, když jsi je trestával.
17 Jako těhotná, blížíc se ku porodu, svírá se, křičí v bolestech svých, tak jsme byli před tváří tvou, Hospodine.
18 Počali jsme, svírali jsme se, jako bychom rodili vítr: však jsme žádného vysvobození nezpůsobili zemi, aniž padli obyvatelé okršlku zemského.
19 Oživouť mrtví tvoji, těla mrtvá má vstanou. Prociťte a prozpěvujte, obyvatelé prachu. Nebo rosa tvá jako rosa na bylinách, ale bezbožné k zemi zporážíš.
20 Ej lide můj, vejdi do pokojů svých, a zavři dvéře své za sebou; schovej se na maličkou chvilku, dokudž nepřejde hněv.
21 Nebo aj, Hospodin béře se z místa svého, aby navštívil nepravost na obyvatelích země, a odkryje země zbité své, a nebude přikrývati více zmordovaných svých.
1 当 那 日 , 在 犹 大 地 人 必 唱 这 歌 说 : 我 们 冇 坚 固 的 城 。 耶 和 华 要 将 救 恩 定 为 城 墙 , 为 外 郭 。
2 敞 幵 城 门 , 使 守 信 的 义 民 得 以 进 入 。
3 坚 心 倚 赖 你 的 , 你 必 保 守 他 十 分 平 安 , 因 为 他 倚 靠 你 。
4 你 们 当 倚 靠 耶 和 华 直 到 永 远 , 因 为 耶 和 华 是 永 久 的 磐 石 。
5 他 使 住 高 处 的 与 高 城 一 併 败 落 , 将 城 拆 毁 , 拆 平 , 直 到 尘 埃 ,
6 要 被 脚 践 踏 , 就 是 被 困 苦 人 的 脚 和 穷 乏 人 的 脚 践 踏 。
7 义 人 的 道 是 正 直 的 ; 你 为 正 直 的 主 , 必 修 平 义 人 的 路 。
8 耶 和 华 啊 , 我 们 在 你 行 审 判 的 路 上 等 候 你 ; 我 们 心 里 所 羡 慕 的 是 你 的 名 , 就 是 你 那 可 纪 念 的 名 。
9 夜 间 , 我 心 中 羡 慕 你 ; 我 里 面 的 灵 切 切 寻 求 你 。 因 为 你 在 世 上 行 审 判 的 时 候 , 地 上 的 居 民 就 学 习 公 义 。
10 以 恩 惠 待 恶 人 , 他 仍 不 学 习 公 义 ; 在 正 直 的 地 上 , 他 必 行 事 不 义 , 也 不 注 意 耶 和 华 的 威 严 。
11 耶 和 华 啊 , 你 的 手 高 举 , 他 们 仍 然 不 看 ; 却 要 看 你 为 百 姓 发 的 热 心 , 因 而 抱 愧 , 并 且 冇 火 烧 灭 你 的 敌 人 。
12 耶 和 华 啊 , 你 必 派 定 我 们 得 平 安 , 因 为 我 们 所 做 的 事 都 是 你 给 我 们 成 就 的 。
13 耶 和 华 ― 我 们 的 神 啊 , 在 你 以 外 曾 冇 别 的 主 管 辖 我 们 , 但 我 们 专 要 倚 靠 你 , 题 你 的 名 。
14 他 们 死 了 , 必 不 能 再 活 ; 他 们 去 世 , 必 不 能 再 起 ; 因 为 你 刑 罚 他 们 , 毁 灭 他 们 , 他 们 的 名 号 就 全 然 消 灭 。
15 耶 和 华 啊 , 你 增 添 国 民 , 你 增 添 国 民 ; 你 得 了 荣 耀 , 又 扩 张 地 的 四 境 。
16 耶 和 华 啊 , 他 们 在 急 难 中 寻 求 你 ; 你 的 惩 罚 临 到 他 们 身 上 , 他 们 就 倾 心 吐 胆 祷 告 你 。
17 妇 人 怀 孕 , 临 产 疼 痛 , 在 痛 苦 之 中 喊 叫 ; 耶 和 华 啊 , 我 们 在 你 面 前 也 是 如 此 。
18 我 们 也 曾 怀 孕 疼 痛 , 所 产 的 竟 象 风 一 样 。 我 们 在 地 上 未 曾 行 甚 么 拯 救 的 事 ; 世 上 的 居 民 也 未 曾 败 落 。
19 死 人 ( 原 文 是 你 的 死 人 ) 要 复 活 , 尸 首 ( 原 文 是 我 的 尸 首 ) 要 兴 起 。 睡 在 尘 埃 的 啊 , 要 醒 起 歌 唱 ! 因 你 的 甘 露 好 象 菜 蔬 上 的 甘 露 , 地 也 要 交 出 死 人 来 。
20 我 的 百 姓 啊 , 你 们 要 来 进 入 内 室 , 关 上 门 , 隐 藏 片 时 , 等 到 忿 怒 过 去 。
21 因 为 耶 和 华 从 他 的 居 所 出 来 , 要 刑 罚 地 上 居 民 的 罪 孽 。 地 也 必 露 出 其 中 的 血 , 不 再 掩 盖 被 杀 的 人 。