1 Nechciť pak, abyste nevěděli, bratří, že otcové naši všickni pod oblakem byli, a všickni moře přešli,

2 A všickni v Mojžíše pokřtěni jsou v oblace a v moři,

3 A všickni týž pokrm duchovní jedli,

4 A všickni týž nápoj duchovní pili. Pili zajisté z duchovní skály, kteráž za nimi šla; a ta skála byl Kristus.

5 Ale ne ve mnohých z nich zalíbilo se Bohu, nebo zhynuli na poušti.

6 Ty pak věci za příklad nám býti mají k tomu, abychom nebyli žádostivi zlého, jako i oni žádali.

7 Protož nebuďte modláři, jako někteří z nich, jakož psáno jest: Posadil se lid, aby jedl a pil, a vstali, aby hrali.

8 Aniž smilněme, jako někteří z nich smilnili, a padlo jich jeden den třimecítma tisíců.

9 Ani pokoušejme Krista, jako někteří z nich pokoušeli, a od hadů zhynuli.

10 Ani repcete, jako i někteří z nich reptali, a zhynuli od záhubce.

11 Toto pak všecko u figuře dálo se jim, a napsáno jest k napomenutí našemu, kteříž jsme již na konci světa.

12 A protož kdo se domnívá, že stojí, hlediž, aby nepadl.

13 Pokušení vás nezachvátilo, než lidské. Ale věrnýť jest Bůh, kterýž nedopustí vás pokoušeti nad vaši možnost, ale způsobíť s pokušením také i vysvobození, abyste mohli snésti.

14 Protož, moji milí bratří, utíkejtež modlářství.

15 Jakožto opatrným mluvím. Vy suďte, co pravím.

16 Kalich dobrořečení, kterémuž dobrořečíme, zdaliž není společnost krve Kristovy? A chléb, kterýž lámeme, zdaliž není společnost těla Kristova?

17 Nebo jeden chléb, jedno tělo mnozí jsme; všickni zajisté z jednoho chleba jíme.

18 Pohleďte na Izraele podle těla. Zdaliž ti, kteříž jedí oběti, nejsou účastníci oltáře?

19 Což pak tedy dím? Že modla jest něco? Anebo že modlám obětované něco jest? Nikoli.

20 Ale toto pravím, že, což obětují pohané, ďáblům obětují, a ne Bohu. Nechtělť bych pak, abyste vy byli účastníci ďáblů.

21 Nebo nemůžete kalicha Páně píti a kalicha ďáblů; nemůžete účastníci býti stolu Páně a stolu ďáblů.

22 Čili k hněvu popouzíme Pána? Zdali silnější jsme nežli on?

23 Všecko mi sluší, ale ne všecko jest užitečné; všecko mi sluší, ale ne všecko vzdělává.

24 Žádný nehledej svých věcí, ale jeden každý toho, což jest bližního.

25 Všecko, což se v masných krámích prodává, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.

26 Nebo Páněť jest země i plnost její.

27 Pozval-liť by vás pak kdo z nevěřících k stolu, a chcete jíti, vše, cožkoli bylo by vám předloženo, jezte, nic se nevyptávajíce pro svědomí.

28 Pakli by vám někdo řekl: Toto jest modlám obětované, nejezte pro toho, jenž oznámil, a pro svědomí. Páně zajisté jest země i plnost její.

29 Svědomí pak pravím ne tvé, ale toho druhého. Nebo proč by měla svoboda má potupena býti od cizího svědomí?

30 A poněvadž já s díků činěním požívám, proč mi se rouhají příčinou toho, z čehož já díky činím?

31 Protož buďto že jíte, nebo pijete, anebo cožkoli činíte, všecko k slávě Boží čiňte.

32 Bez úrazu buďte i Židům i Řekům i církvi Boží,

33 Jakož i já ve všem líbím se všechněm, nehledaje v tom svého užitku, ale mnohých, aby spaseni byli.

1 Não quero, irmãos, que ignoreis que nossos pais estiveram todos debaixo da nuvem e todos passaram pelo mar,

2 e todos em Moisés foram batizados na nuvem e no mar,

3 e comeram todos do mesmo manjar espiritual,

4 e beberam todos da mesma bebida espiritual, pois beberam duma rocha espiritual que os acompanhava, a qual rocha era Cristo.

5 Contudo da maior parte deles Deus não se agradou, e assim foram prostrados no deserto.

6 Ora estas coisas foram feitas em figura para nós, a fim de não cobiçarmos coisas más, assim como eles também cobiçaram.

7 Nem vos torneis idólatras, como alguns deles, conforme está escrito: O povo sentou-se a comer e a beber, e levantou-se a folgar.

8 Nem cometamos fornicação, como alguns deles cometeram, e caíram em um só dia vinte e três mil.

9 Nem tentemos o Senhor, como alguns deles o tentaram, e foram mortos pelas serpentes.

10 Nem murmureis, como alguns deles murmuraram, e pereceram pelo destruidor.

11 Ora estas coisas lhes aconteciam como figuras, e foram escritas para advertência de nós outros, a quem os fins dos séculos têm chegado.

12 Por isso aquele que pensa estar em pé, veja não caia.

13 Não vos tem sobrevindo tentação que não seja comum aos homens; mas Deus é fiel, o qual não permitirá que sejais tentados além das vossas forças, mas também com a tentação proverá o meio de saída para poderdes suportá-la.

14 Por isso, meus amados, fugi da idolatria.

15 Falo como a sensatos; julgai vós o que digo.

16 O cálice de bênção que abençoamos, não é a comunhão do sangue de Cristo? O pão que partimos, não é a comunhão do corpo de Cristo?

17 Pois nós, que somos muitos, somos um só pão, um só corpo; porque todos participamos do único pão.

18 Considerai a Israel segundo a carne; não são participantes do altar aqueles que comem dos sacrifícios?

19 Que afirmo, então? que o que é sacrificado aos ídolos é alguma coisa? ou que o ídolo é alguma coisa?

20 Pelo contrário afirmo que as coisas que eles sacrificam, as sacrificam a demônios, e não a Deus; e não quero que vós tenhais comunhão com os demônios.

21 Não podeis beber do cálice do Senhor e do cálice dos demônios; não podeis participar da mesa do Senhor e da mesa dos demônios.

22 Queremos, porventura, provocar a zelos o Senhor? acaso somos mais fortes do que ele?

23 Todas as coisas são lícitas, mas nem todas as coisas convêm; todas são lícitas, mas nem todas edificam.

24 Ninguém procure o seu proveito, mas o de outrem.

25 Comei de tudo o que se vende no mercado, nada perguntando por causa da vossa consciência;

26 pois do Senhor é a terra e a sua plenitude.

27 Se algum dos incrédulos vos convida, e quereis ir, comei de tudo o que vos põe diante, nada perguntando por causa da consciência.

28 Mas se alguém vos disser: Isto foi oferecido em sacrifício, não comais por causa daquele que vo-lo advertiu, e por causa da consciência;

29 consciência, digo, não a tua, mas a do outro. Pois a que fim é minha liberdade julgada pela consciência alheia?

30 Se eu participo com gratidão, por que sou vilipendiado por aquilo por que dou graças?

31 Portanto se comeis, ou bebeis, ou fazeis qualquer outra coisa, fazei tudo para glória de Deus.

32 Não vos torneis causa de tropeço nem para os judeus, nem para os gregos, nem para a igreja de Deus,

33 assim como eu também em tudo quero agradar a todos, não procurando o meu próprio proveito, mas o de todos, para que sejam salvos.