1 O těch pak věcech, kteréž modlám obětovány bývají, víme, že všickni známost máme. A známost nadýmá, ale láska vzdělává.

2 Zdá-li se pak komu, že něco umí, ještě nic nepoznal, tak jakž by měl znáti.

3 Ale jestliže kdo miluje Boha, tenť jest vyučen od něho.

4 A protož o pokrmích, kteříž se modlám obětují, toto dím: Víme, že modla na světě nic není a že není jiného žádného Boha nežli jeden.

5 Nebo ačkoli jsou někteří, ješto slovou bohové, i na nebi i na zemi, (jakož jsou mnozí bohové a páni mnozí,)

6 Ale my máme jediného Boha Otce, z něhož všecko, a my v něm, a jednoho Pána Ježíše Krista, skrze něhož všecko, i my skrze něho.

7 Ale ne ve všechť jest to umění. Nebo někteří se zlým svědomím pro modlu až dosavad jako modlám obětované jedí, a svědomí jejich, jsuci mdlé, poskvrňuje se.

8 Nečiníť pak nás pokrm vzácných Bohu. Nebo budeme-li jísti, nic tím lepší nebudeme, a nebudeme-li jísti, nic horší nebudeme.

9 Ale vizte, ať by snad ta vaše moc nebyla k urážce mdlým.

10 Nebo uzří-li kdo tebe, majícího známost, a ty sedíš při pokrmu modlám obětovaném, zdaliž svědomí toho, kterýž jest mdlý, nebude přivedeno k tomu, aby také jedl modlám obětované?

11 I zahyneť bratr mdlý, (pro tvé to vědění), za kteréhož Kristus umřel.

12 A tak hřešíce proti bratřím, a urážejíce svědomí jejich mdlé, proti Kristu hřešíte.

13 A protož jestližeť pohoršuje pokrm bližního mého, nebudu jísti masa na věky, abych nezhoršil bratra svého.

1 Quanto às coisas sacrificadas aos ídolos, sabemos que todos temos ciência. A ciência incha, mas a caridade edifica;

2 se alguém pensa que conhece alguma coisa, não a conhece ainda como convém conhecer;

3 mas se alguém ama a Deus, esse é conhecido por ele.

4 Quanto, pois, ao comer das viandas sacrificadas aos ídolos, sabemos que um ídolo nada é no mundo, e que não há outro Deus senão só um.

5 Pois ainda que há os que se chamam deuses, quer no céu quer na terra (como há muitos deuses e muitos senhores),

6 para nós, contudo, há um só Deus, o Pai, de quem são todas as coisas, e para quem nós existimos; e um só Senhor, Jesus Cristo, por quem são todas as coisas, e nós outros por ele.

7 Todavia nem em todos há esse conhecimento; mas alguns, acostumados até agora com o ídolo, comem como de viandas sacrificadas a um ídolo; e a consciência deles, sendo fraca, é contaminada.

8 A comida, porém, não nos recomendará a Deus: não somos piores, se não comermos.

9 Mas vede que essa liberdade vossa não venha de alguma forma a ser pedra de tropeço para os fracos.

10 Pois se alguém te vir a ti que tens ciência, sentado à mesa em templo de ídolo, não será a consciência do tal, sendo ele fraco, animada a comer das coisas sacrificadas aos ídolos?

11 Pois pela tua ciência perece aquele que é fraco, teu irmão por quem Cristo morreu.

12 Assim pecando vós contra os irmãos e ferindo a sua consciência quando é fraca, pecais contra Cristo.

13 Por isso se a comida serve de pedra de tropeço a meu irmão, jamais comerei carne, para que eu não sirva de pedra de tropeço a meu irmão.