1 Následovníci moji buďte, jako i já Kristův.2 Chválímť pak vás, bratří, že všecky věci mé v paměti máte, a jakž jsem vydal vám ustanovení, tak je zachováváte.3 Chciť pak, abyste věděli, že všelikého muže hlava jest Kristus, a hlava ženy muž, hlava pak Kristova Bůh.4 Každý muž, modle se aneb prorokuje s přikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou.5 Každá pak žena, modleci se anebo prorokujici s nepřikrytou hlavou, ohyžďuje hlavu svou; nebo jednostejná věc jest, jako by se oholila.6 Nebo nezavíjí-liť žena hlavy své, nechažť se také ostříhá. Pakli jest mrzká věc ženě oholiti se neb ostříhati, nechažť se zavíjí.7 Mužť nemá zavíjeti hlavy své, obraz a sláva Boží jsa, ale žena sláva mužova jest.8 Nebo není muž z ženy, ale žena z muže.9 Není zajisté muž stvořen pro ženu, ale žena pro muže.10 Protož máť žena míti obestření na hlavě pro anděly.11 Avšak ani muž bez ženy, ani žena bez muže, v Pánu.12 Nebo jakož žena jest z muže, tak i muž skrze ženu, všecky pak věci z Boha.13 Vy sami mezi sebou suďte, sluší-li se ženě s nepřikrytou hlavou modliti Bohu.14 Zdaliž vás i samo přirození neučí, žeť jest ohyzda muži míti dlouhé vlasy?15 Ale ženě míti dlouhé vlasy poctivé jest; nebo vlasové k zastírání dány jsou jí.16 Jestliže pak komu se vidí neustupným býti, myť takového obyčeje nemáme, ani církev Boží.17 Toto pak předkládaje, nechválím toho, že ne k lepšímu, ale k horšímu se scházíte.18 Nejprve zajisté, když se scházíte do shromáždění, slyším, že jsou roztržky mezi vámi, a poněkud tomu věřím.19 Neboť musejí i kacířstva mezi vámi býti, aby právě zbožní zjeveni byli mezi vámi.20 A tak když se scházíte vespolek, jižť to není večeři Páně jísti,21 Poněvadž jeden každý nejprv večeři svou přijímá v jedení, a tu někdo lační, a jiný se přepil.22 A což pak domů nemáte k jedení a ku pití? Čili církev Boží tupíte, a zahanbujete ty, kteříž nemají hojnosti pokrmů? Což vám dím? Chváliti budu vás? V tom jistě nechválím.23 Já zajisté přijal jsem ode Pána, což i vydal jsem vám, že Pán Ježíš v tu noc, v kterouž zrazen jest, vzal chléb,24 A díky činiv, lámal a řekl: Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž se za vás láme. To čiňte na mou památku.25 Takž i kalich, když povečeřel, řka: Tento kalich jest ta nová smlouva v mé krvi. To čiňte, kolikrátkoli píti budete, na mou památku.26 Nebo kolikrátž byste koli jedli chléb tento a z kalicha toho pili, smrt Páně zvěstujte, dokavadž nepřijde.27 A protož kdokoli jedl by chléb tento a pil z kalicha Páně nehodně, vinen bude tělem a krví Páně.28 Zkusiž tedy sám sebe člověk, a tak chléb ten jez, a z toho kalicha pí.29 Nebo kdož jí a pije nehodně, odsouzení sobě jí a pije, nerozsuzuje těla Páně.30 Protož mezi vámi jsou mnozí mdlí a nemocní, a spí mnozí,31 Ješto kdybychom se sami rozsuzovali, nebyli bychom souzeni.32 Ale když býváme souzeni, ode Pána býváme poučováni, abychom s světem nebyli odsouzeni.33 A tak, bratří moji, když se scházíte k jedení, jedni na druhé čekávejte.34 Pakli kdo lační, doma jez, abyste se nescházeli k odsouzení. Jiné pak věci, když přijdu, zřídím.
1 Tornai-vos meus imitadores, como eu o sou de Cristo.2 Ora eu vos louvo, porque em tudo vos lembrais de mim, e guardais os ensinos conforme vo-los entreguei.3 Mas quero que vos saibais que Cristo é a cabeça de todo o homem, e o homem é a cabeça da mulher, e Deus é a cabeça de Cristo.4 Todo o homem quando ora, ou profetiza, tendo a cabeça coberta, desonra a sua cabeça.5 Toda a mulher, porém, quando ora, ou profetiza, não tendo a cabeça coberta, desonra a sua cabeça; pois é uma e a mesma coisa como se estivesse rapada.6 Portanto se a mulher não se cobre com véu, seja também tosquiada; mas se é vergonhoso à mulher o ser tosquiada ou rapada, cubra-se ela com véu.7 Pois o homem, na verdade, não deve ter a cabeça coberta, sendo ele a imagem e glória de Deus; a mulher, porém, é a glória do homem.8 Pois o homem não é formado da mulher, mas a mulher do homem;9 nem foi o homem criado por causa da mulher, mas a mulher por causa do homem.10 Por esta razão deve a mulher ter o sinal de autoridade sobre a cabeça por causa dos anjos.11 Não obstante nem a mulher é independente do homem, nem o homem é independente da mulher, no Senhor;12 pois assim como a mulher foi formada do homem, assim também é o homem nascido da mulher; mas todas as coisas vêm de Deus.13 Julgai lá vós mesmos; é conveniente que uma mulher ore a Deus, não trazendo véu?14 Não vos ensina a própria natureza que se o homem tiver cabelo comprido, é para ele uma desonra;15 mas se a mulher tiver o cabelo comprido, é para ela uma glória? Pois o cabelo lhe é dado em lugar de véu.16 Contudo se alguém quer ser discutidor, nós não temos tal costume, nem tampouco as igrejas de Deus.17 Mas ordenando-vos isto, não vos louvo, porque vos congregais não para melhor, e sim para pior.18 Pois antes de tudo, quando vos congregais na igreja, ouço dizer que existem divisões entre vós; e em parte o creio.19 Pois é necessário que haja facções entre vós, para que os aprovados entre vós se tornem manifestos.20 Quando vos reunis no mesmo lugar, não é possível comer a ceia do Senhor,21 porque cada um, no comer, toma de antemão sua própria ceia; um tem fome, e outro está embriagado.22 Porventura não tendes casas onde podeis comer e beber? ou menosprezais a igreja de Deus, e envergonhais aos que não têm? Que vos direi? louvar-vos-ei? Nisto não vos louvo.23 Pois eu recebi do Senhor, o que também vos entreguei, que o Senhor Jesus na noite em que foi traído, tomou pão24 e, havendo dado graças, o partiu e disse: Este é o meu corpo que é por vós; fazei isto em memória de mim.25 Do mesmo modo tomou o cálice, depois de haver ceado, dizendo: Este cálice é a nova aliança no meu sangue; fazei isto todas as vezes que o beberdes em memória de mim.26 Pois todas as vezes que comerdes deste pão e beberdes do cálice, anunciais a morte do Senhor, até que ele venha.27 De maneira que aquele que comer o pão ou beber o cálice do Senhor indignamente, será réu do corpo e do sangue do Senhor.28 Mas cada um prove-se a si mesmo, e assim coma do pão e beba do cálice;29 pois aquele que come e bebe, come e bebe para si juízo, se não discernir o corpo do Senhor.30 Por esta razão há entre vós muitos fracos e adoentados, e não poucos dormem.31 Se, porém, bem julgássemos a nós mesmos, não seríamos julgados;32 mas sendo julgados pelo Senhor, somos corrigidos, para não sermos condenados com o mundo.33 Por isso, meus irmãos, reunindo-vos para comer a ceia, esperai uns pelos outros.34 Se alguem tem fome, coma em casa, a fim de que a vossa reunião não seja para juízo. As demais coisas eu as ordenarei quando for.