1 I stalo se v těch dnech, vyšlo jest vyrčení od císaře Augusta, aby byl popsán všecken svět.

2 (To popsání nejprve stalo se, když vladařem Syrským byl Cyrenius.)

3 I šli všickni, aby zapsáni byli, jeden každý do svého města.

4 Vstoupil pak i Jozef od Galilee z města Nazarétu do Judstva, do města Davidova, kteréž slove Betlém, (protože byl z domu a z čeledi Davidovy,)

5 Aby zapsán byl s Marijí, zasnoubenou sobě manželkou, těhotnou.

6 I stalo se, když tam byli, naplnili se dnové Marie, aby porodila.

7 I porodila Syna svého prvorozeného, a plénkami ho obvinula, a položila jej v jeslech, neb neměli jinde místa v hospodě.

8 A pastýři byli v krajině té, ponocujíce a stráž noční držíce nad svým stádem.

9 A aj, anděl Páně postavil se podle nich, a sláva Páně osvítila je. I báli se bázní velikou.

10 Tedy řekl jim anděl: Nebojtež se; nebo aj, zvěstuji vám radost velikou, kteráž bude všemu lidu.

11 Nebo narodil se vám dnes Spasitel, jenž jest Kristus Pán, v městě Davidově.

12 A toto vám bude za znamení: Naleznete nemluvňátko plénkami obvinuté, a ležící v jeslech.

13 A hned s andělem zjevilo se množství rytířstva nebeského, chválících Boha a řkoucích:

14 Sláva na výsostech Bohu, a na zemi pokoj, lidem dobrá vůle.

15 I stalo se, jakž odešli od nich andělé do nebe, že ti lidé, totiž pastýři, řekli vespolek: Pojďme až do Betléma a vizme tu věc, jenž se stala, o níž Pán oznámil nám.

16 I přišli, chvátajíce, a nalezli Mariji a Jozefa, a nemluvňátko ležící v jeslech.

17 A viděvše, rozhlašovali to, což jim povědíno bylo o tom dítěti.

18 I divili se všickni, kteříž slyšeli o tom, což bylo mluveno od pastýřů k nim.

19 Ale Maria zachovávala všecka slova tato, skládajici je v srdci svém.

20 I navrátili se pastýři, velebíce a chválíce Boha ze všeho, což slyšeli a viděli, tak jakž bylo povědíno jim.

21 A když se naplnilo dní osm, aby obřezáno bylo dítě, nazváno jest jméno jeho Ježíš, kterýmž bylo nazváno od anděla, prve než se v životě počalo.

22 A když se naplnili dnové očišťování Marie podle Zákona Mojžíšova, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili přede Pánem,

23 (Jakož psáno jest v Zákoně Páně, že každý pacholík, otvíraje život, svatý Pánu slouti bude,)

24 A aby dali obět, jakož povědíno jest v Zákoně Páně, dvě hrdličky anebo dvé holoubátek.

25 A aj, člověk jeden byl v Jeruzalémě, jemuž jméno Simeon. A člověk ten byl spravedlivý a nábožný, očekávající potěšení Izraelského, a Duch svatý byl v něm.

26 A bylo jemu zjeveno od Ducha svatého, že neuzří smrti, až by prve uzřel Krista Páně.

27 Ten přišel, ponuknut jsa od Ducha Páně, do chrámu. A když uvodili dítě Ježíše rodičové, aby učinili podle obyčeje Zákona za něj,

28 Tedy on vzal jej na lokty své, i chválil Boha a řekl:

29 Nyní propouštíš služebníka svého, Pane, podle slova svého v pokoji.

30 Neboť jsou viděly oči mé spasení tvé,

31 Kteréž jsi připravil před obličejem všech lidí,

32 Světlo k zjevení národům a slávu lidu tvého Izraelského.

33 Otec pak a matka jeho divili se těm věcem, kteréž praveny byly o něm.

34 I požehnal jim Simeon, a řekl k Mariji, matce jeho: Aj, položen jest tento ku pádu a ku povstání mnohým v Izraeli, a na znamení, kterémužto bude odpíráno,

35 (A tvou vlastní duši pronikne meč,) aby zjevena byla z mnohých srdcí myšlení.

36 Byla také Anna prorokyně, dcera Fanuelova z pokolení Aser. Ta se byla zstarala ve dnech mnohých, a živa byla s mužem svým sedm let od panenství svého.

37 A ta vdova byla, mající let okolo osmdesáti a čtyř, kteráž nevycházela z chrámu, posty a modlitbami sloužeci Bohu dnem i nocí.

38 A ta v touž hodinu přišedši, chválila Pána, a mluvila o něm všechněm, kteříž čekali vykoupení v Jeruzalémě.

39 Oni pak, jakž vykonali všecko podle Zákona Páně, vrátili se do Galilee, do města svého Nazaréta.

40 Dítě pak rostlo a posilovalo se v duchu, plné moudrosti, a milost Boží byla v něm.

41 I chodívali rodičové jeho každého roku do Jeruzaléma na den slavný velikonoční.

42 A když byl ve dvanácti letech, a oni vstupovali do Jeruzaléma, podle obyčeje toho dne svátečního,

43 A když vykonali dni, a již se navracovali, zůstalo dítě Ježíš v Jeruzalémě, a nevěděli o tom Jozef a matka jeho.

44 Domnívajíce se pak o něm, že by byl v zástupu, ušli den cesty. I hledali ho mezi příbuznými a známými.

45 A nenalezše jeho, navrátili se do Jeruzaléma, hledajíce ho.

46 I stalo se po třech dnech, že nalezli jej v chrámě, an sedí mezi doktory, poslouchaje jich a otazuje se jich.

47 A děsili se všickni, kteříž jej slyšeli, nad rozumností a odpovědmi jeho.

48 A uzřevše ho, ulekli se. I řekla matka jeho k němu: Synu, proč jsi nám tak učinil? Aj, otec tvůj a já s bolestí hledali jsme tebe.

49 I řekl k nim: Co jest, že jste mne hledali? Zdaliž jste nevěděli, že v těch věcech, kteréž jsou Otce mého, musím já býti?

50 Ale oni nesrozuměli těm slovům, kteráž k nim mluvil.

51 I šel s nimi, a přišel do Nazarétu, a byl poddán jim. Matka pak jeho zachovávala všecka slova ta v srdci svém.

52 A Ježíš prospíval moudrostí, a věkem, a milostí, u Boha i u lidí.

1 Naqueles dias foi expedido um decreto de César Augusto, para que todo o mundo fosse recenseado.

2 Este foi o primeiro recenseamento que se fez no tempo em que Quirino era governador da Síria.

3 Todos iam alistar-se, cada um à sua própria cidade.

4 José também subiu da Galiléia, da cidade de Nazaré, à Judéia, à cidade de Davi, chamada Belém, por ser ele da casa e família de Davi,

5 para se alistar, acompanhado de Maria, sua esposa, que estava grávida.

6 Estando eles ali, completaram-se os dias de dar ela à luz;

7 teve seu filho primogênito, e o enfaixou e o deitou em uma manjedoura, porque não havia lugar para eles na hospedaria.

8 Naquela região havia pastores que viviam nos campos e guardavam o seu rebanho durante as vigílias da noite.

9 Um anjo do Senhor apareceu-lhes, e a glória do Senhor brilhou ao redor deles; e encheram-se de grande temor.

10 Disse-lhes o anjo: Não temais; pois eu vos trago uma boa nova de grande gozo que o será para todo o povo:

11 é que hoje vos nasceu na cidade de Davi um Salvador, que é Cristo Senhor.

12 Eis para vós o sinal: encontrareis uma criança envolta em faixas e deitada numa manjedoura.

13 De repente apareceu com o anjo uma multidão da milícia celestial, louvando a Deus e dizendo:

14 Glória a Deus nas maiores alturas, E paz na terra entre os homens a quem ele quer bem.

15 Quando os anjos se haviam retirado deles para o céu, diziam os pastores uns aos outros: Vamos já até Belém, e vejamos o que aconteceu, o que o Senhor nos deu a conhecer.

16 Foram a toda a pressa e acharam Maria e José, e a criança deitada na manjedoura;

17 e vendo isto, divulgaram o que se lhes havia dito a respeito deste menino.

18 Todos os que o souberam, se admiraram das coisas que lhes referiam os pastores;

19 Maria, porém, guardava todas estas palavras, meditando-as no seu coração.

20 Os pastores voltaram, glorificando e louvando a Deus por tudo quanto tinham ouvido e visto, como lhes fora anunciado.

21 Completados os oito dias para ser circuncidado o menino, deram-lhe o nome de JESUS, como fora chamado pelo anjo antes de ser concebido no ventre de sua mãe.

22 Quando se completaram os dias da purificação segundo a lei de Moisés, levaram-no a Jerusalém para o apresentar ao Senhor

23 (como está escrito na Lei do Senhor: Todo o primogênito será consagrado ao Senhor),

24 e para oferecer um sacrifício segundo o que está dito na Lei do Senhor: Um par de rolas, ou dois pombinhos.

25 Havia em Jerusalém um homem chamado Simeão, homem este justo e piedoso, que esperava a consolação de Israel, e o Espírito Santo estava sobre ele;

26 e lhe havia sido revelado pelo Espírito Santo que não morreria antes de ver o Cristo do Senhor.

27 Movido pelo Espírito foi ao templo; quando os pais trouxeram o menino Jesus para fazer por este o que a Lei ordenava,

28 Simeão tomou-o nos seus braços e louvou a Deus, dizendo:

29 Agora tu, Senhor, despedes em paz o teu servo Segundo a tua palavra;

30 Porque os meus olhos já viram a tua salvação,

31 A qual preparaste ante a face de todos os povos:

32 Luz para revelação aos gentios, E glória do teu povo de Israel.

33 Seu pai e sua mãe maravilharam-se do que dele se dizia.

34 Simeão os abençoou, e disse a Maria, mãe do menino: Este é posto para queda e para levantamento de muitos em Israel, e para sinal de contradição

35 (também uma espada traspassará a tua própria alma), para que os pensamentos de muitos corações sejam revelados.

36 Havia também uma profetisa, de nome Ana, filha de Fanuel, da tribo de Aser (era ela de idade avançada, tendo vivido com seu marido sete anos desde a sua virgindade,

37 e viúva de oitenta e quatro anos), que não deixava o templo, mas adorava noite e dia em jejuns e orações.

38 Esta, chegando na mesma hora, deu graças a Deus e falou a respeito do menino a todos os que esperavam a redenção de Jerusalém.

39 Quando se tinham cumprido todas as ordenanças segundo a Lei do Senhor, voltaram para a Galiléia, para a sua cidade de Nazaré.

40 O menino crescia e fortificava-se, enchendo-se de sabedoria; e a graça de Deus estava sobre ele.

41 Seus pais iam anualmente a Jerusalém pela festa da páscoa.

42 Quando o menino tinha doze anos, subiram eles conforme o costume da festa;

43 findos os dias da festa, ao regressarem, ficou o menino Jesus em Jerusalém, sem que seus pais o soubessem.

44 Mas estes, julgando que ele estivesse entre os companheiros de viagem, andaram caminho de um dia, procurando-o entre os parentes e conhecidos;

45 e não o achando, voltaram a Jerusalém em procura dele.

46 Três dias depois o acharam no templo, sentado no meio dos doutores, ouvindo-os e interrogando-os;

47 todos os que o ouviam, muito se admiravam da sua inteligência e das suas respostas.

48 Logo que seus pais o viram, ficaram surpreendidos; sua mãe perguntou-lhe: Filho, por que procedeste assim conosco? teu pai e eu te procuramos aflitos.

49 Ele lhes respondeu: Por que me procuráveis? não sabíeis que eu devia estar na casa de meu Pai?

50 Eles, porém, não compreenderam as palavras que ele dizia.

51 Então desceu com eles e foi para Nazaré, e estava-lhes sujeito. Mas sua mãe guardava todas estas coisas no seu coração.

52 Jesus crescia em sabedoria, em estatura e em graça diante de Deus e dos homens.