1 A pohleděv, uzřel lidi bohaté, kteříž metali dary své do pokladnice.
2 Uzřel pak i jednu vdovu chudičkou, ana uvrhla dva šarty.
3 I řekl: Vpravdě pravím vám, že vdova tato chudá více uvrhla nežli všickni jiní.
4 Nebo všickni tito z toho, což jim zbývalo, dali dary Bohu, tato pak z své chudoby všecku živnost svou, kterouž měla, uvrhla.
5 A když někteří pravili o chrámu, kterak by kamením pěkným i jinými okrasami ozdoben byl, řekl:
6 Načež se to díváte? Přijdouť dnové, v nichžto nebude zůstaven kámen na kameni, kterýž by nebyl zbořen.
7 I otázali se ho, řkouce: Mistře, kdy to bude? A které znamení, když se to bude míti státi?
8 On pak řekl: Vizte, abyste nebyli svedeni. Nebo mnozí přijdou ve jménu mém, řkouce: Že já jsem Kristus, a čas se blíží. Protož nepostupujte po nich.
9 Když pak uslyšíte o válkách a různicech, nestrachujte se; neboť musí to prve býti, ale ne ihned konec.
10 Tehdy pravil jim: Povstaneť národ proti národu, a království proti království.
11 A země třesení veliká budou po místech, a hladové, a morové, hrůzy i zázrakové s nebe velicí.
12 Ale před tím přede vším vztáhnou ruce své na vás, a protiviti se vám budou, vydávajíce vás do škol a žalářů, vodíce k králům a k vladařům pro jméno mé.
13 A toť se vám díti bude na svědectví.
14 Protož složtež to v srdcích vašich, abyste se nestarali, kterak byste odpovídati měli.
15 Jáť zajisté dám vám ústa a moudrost, kteréžto nebudou moci odolati, ani proti vám ostáti všickni protivníci vaši.
16 Budete pak zrazováni i od rodičů a od bratrů, od příbuzných i od přátel, a zmordují některé z vás.
17 A budete v nenávisti všechněm pro jméno mé.
18 Ale vlas s hlavy vaší nezahyne.
19 V trpělivosti vaší vládněte dušemi vašimi.
20 Když pak uzříte obležený od vojska Jeruzalém, tedy vězte, žeť se přiblížilo zkažení jeho.
21 A tehdy ti, kdož jsou v Judstvu, utíkejte k horám, a kdo uprostřed něho, vyjděte, a kteří v končinách, nevcházejte do něho.
22 Neboť budou dnové pomsty, aby se naplnilo všecko, což psáno jest.
23 Ale běda těhotným a těm, kteréž kojí v těch dnech. Neboť bude dav veliký v této zemi, a hněv Boží nad lidem tímto.
24 I padati budou ostrostí meče, a zjímaní vedeni budou mezi všecky národy, a Jeruzalém tlačen bude od pohanů, dokudž se nenaplní časové pohanů.
25 A budouť znamení na slunci a na měsíci i na hvězdách, a na zemi soužení národů, nevědoucích se kam díti, když zvuk vydá moře a vlnobití,
26 Takže zmrtvějí lidé pro strach a pro očekávání těch věcí, kteréž přijdou na všecken svět. Nebo moci nebeské pohybovati se budou.
27 A tehdyť uzří Syna člověka, an se béře v oblace s mocí a slavou velikou.
28 A když se toto počne díti, pohleďtež a pozdvihnětež hlav vašich,protože se přibližuje vykoupení vaše.
29 I pověděl jim podobenství: Patřte na fíkový strom i na všecka stromoví.
30 Když se již pučí, vidouce to, sami to znáte, že blízko jest léto.
31 Takž i vy, když uzříte, ano se tyto věci dějí, věztež, že blízko jest království Boží.
32 Amen pravím vám, že nepomine věk tento, ažť se toto všecko stane.
33 Nebe a země pominou, ale slova má nepominou.
34 Pilně se pak varujte, aby snad nebyla obtížena srdce vaše obžerstvím a opilstvím a pečováním o tento život, a vnáhle přikvačil by vás ten den.
35 Nebo jako osidlo přijde na všecky, jenž přebývají na tváři vší země.
36 Protož bděte všelikého času, modléce se, abyste hodni byli ujíti všech těch věcí, kteréž se budou díti, a postaviti se před Synem člověka.
37 I býval ve dne v chrámě, uče, ale v noci vycházeje, přebýval na hoře, kteráž slove Olivetská.
38 A všecken lid na úsvitě přicházel k němu do chrámu, aby ho poslouchal.
1 Levantando os olhos, viu Jesus os ricos que lançavam as suas ofertas no gazofilácio.
2 Viu também uma pobre viúva lançar ali dois leptos,
3 e disse: Em verdade vos digo que esta pobre viúva deu mais do que todos;
4 porque todos estes deram do que lhes sobrava, ela, porém, da sua pobreza deu tudo o que tinha para o seu sustento.
5 Falando algumas pessoas a respeito do templo, como estava ornado de belas pedras e de donativos, disse:
6 Quanto ao que vedes, dias virão, em que não ficará pedra sobre pedra, que não seja derribada.
7 Perguntaram-lhe: Mestre, quando, pois, sucederá isto? e que sinal haverá, quando estiver para se cumprir?
8 Respondeu ele: Vede que não sejais enganados; porque muitos virão em meu nome, dizendo: Sou eu; e também: O tempo está próximo; não os sigais.
9 Quando ouvirdes falar de guerras e tumultos, não vos assusteis; pois é necessário que primeiro aconteçam estas coisas, mas não é ainda o fim.
10 Então lhes disse: Levantar-se-á nação contra nação, e reino contra reino;
11 haverá grandes terremotos, pestes e fomes em diversos lugares, e haverá terrores e grandes sinais do céu.
12 Mas antes de tudo isto vos hão de prender e perseguir, entregando-vos às sinagogas e aos cárceres, levando-vos à presença de reis e governadores por causa do meu nome;
13 isto se tornará em testemunho a vosso favor.
14 Determinai, pois, em vossos corações não premeditar como haveis de fazer a vossa defesa;
15 porque eu vos darei uma boca e uma sabedoria, a que todos os vossos adversários não poderão resistir nem contradizer.
16 Sereis entregues até por vossos pais, irmãos, parentes e amigos, e alguns de vós serão mortos;
17 e sereis odiados de todos por causa do meu nome.
18 Mas de modo algum se perderá um cabelo da vossa cabeça;
19 pela vossa perseverança ganhareis as vossas almas.
20 Mas quando virdes os exércitos cercarem Jerusalém, então sabei que está próxima a sua desolação.
21 Os que nessa ocasião se acharem na Judéia, fujam para os montes; os que estiverem dentro da cidade, retirem-se; e os que estiverem no campo, não entrem na cidade;
22 porque estes são dias de vingança, para se cumprir tudo o que está escrito.
23 Ai das que estiverem grávidas e das que amamentarem naqueles dias! porque haverá grande aflição sobre a terra, e ira contra este povo.
24 Muitos cairão ao fio da espada e serão levados cativos para todas as nações, e Jerusalém será pisada pelos gentios, até se completarem os tempos deles.
25 Haverá sinais no sol, na lua e nas estrelas, e sobre a terra haverá angústia das nações em perplexidade pelo bramido do mar e das ondas,
26 desfalecendo os homens de medo e pela expectação das coisas que sobrevêem ao mundo; pois as potestades dos céus serão abaladas.
27 Então verão o Filho do homem vir numa nuvem com poder e grande glória.
28 Quando, porém, estas coisas começarem a acontecer, exultai e levantai as vossas cabeças; porque a vossa redenção se aproxima.
29 Propôs-lhes uma parábola: Vede a figueira e todas as árvores:
30 quando começarem a brotar, sabeis por vós mesmos, ao vê-las, que o verão está próximo;
31 assim também vós, quando virdes acontecerem estas coisas, sabei que está próximo o reino de Deus.
32 Em verdade vos digo que não passará esta geração, sem que tudo se cumpra.
33 Passará o céu e a terra, mas não passarão as minhas palavras.
34 Guardai-vos, para não suceder que os vossos corações fiquem pesados com o excesso no comer e no beber e com os cuidados desta vida, e que aquele dia venha sobre vós de repente como um laço;
35 pois há de vir a todos os que estão sobre a face da terra.
36 Vigiai, porém, em todo o tempo, orando para que possais escapar de todas estas coisas que hão de acontecer, e para que possais manter-vos na presença do Filho do homem.
37 Jesus ensinava todos os dias no templo; e saindo todas as noites, pousava no monte chamado Olival.
38 E todo o povo ia de madrugada ao templo ter com ele para o ouvir.