1 Zdaliž moudrost nevolá, a rozumnost nevydává hlasu svého?
2 Na vrchu vysokých míst, u cesty, na rozcestí stojí,
3 U bran, kudy se chodí do města, a kudy se chodí dveřmi, volá, řkuci:
4 Na vásť, ó muži, volám, a hlas můj jest k synům lidským.
5 Poučte se hloupí opatrnosti, a blázni srozumějte srdcem.
6 Poslouchejtež, nebo znamenité věci mluviti budu, a otevření rtů mých pouhou pravdu.
7 Jistě žeť pravdu zvěstují ústa má, a ohavností jest rtům mým bezbožnost.
8 Spravedlivé jsou všecky řeči úst mých, není v nich nic křivého ani převráceného.
9 Všecky pravé jsou rozumějícímu, a přímé těm, kteříž nalézají umění.
10 Přijmětež cvičení mé raději než stříbro, a umění raději než zlato nejvýbornější.
11 Nebo lepší jest moudrost než drahé kamení, tak že jakékoli věci žádostivé vrovnati se jí nemohou.
12 Já moudrost bydlím s opatrností, a umění pravé prozřetelnosti přítomné mám.
13 Bázeň Hospodinova jest v nenávisti míti zlé, pýchy a vysokomyslnosti, i cesty zlé a úst převrácených nenávidím.
14 Má jest rada i šťastný prospěch, jáť jsem rozumnost, a má jest síla.
15 Skrze mne králové kralují, a knížata ustanovují věci spravedlivé.
16 Skrze mne knížata panují, páni i všickni soudcové zemští.
17 Já milující mne miluji, a kteříž mne pilně hledají, nalézají mne.
18 Bohatství a sláva při mně jest, zboží trvánlivé i spravedlnost.
19 Lepší jest ovoce mé než nejlepší zlato, i než ryzí, a užitek můj než stříbro výborné.
20 Stezkou spravedlnosti vodím, prostředkem stezek soudu,
21 Abych těm, kteříž mne milují, přidědila zboží věčné, a poklady jejich naplnila.
22 Hospodin měl mne při počátku cesty své, před skutky svými, přede všemi časy.
23 Před věky ustanovena jsem, před počátkem, prvé než byla země.
24 Když ještě nebylo propasti, zplozena jsem, když ještě nebylo studnic oplývajících vodami.
25 Prvé než hory založeny byly, než byli pahrbkové, zplozena jsem;
26 Ještě byl neučinil země a rovin, ani začátku prachu okršlku zemského.
27 Když připravoval nebesa, byla jsem tu, když vyměřoval okrouhlost nad propastí;
28 Když upevňoval oblaky u výsosti, když utvrzoval studnice propasti;
29 Když ukládal moři cíl jeho, a vodám, aby nepřestupovaly rozkázaní jeho, když vyměřoval základy země:
30 Tehdáž byla jsem od něho pěstována, a byla jsem jeho potěšení na každý den, anobrž hrám před ním každého času;
31 Hrám i na okršlku země jeho, a rozkoše mé s syny lidskými.
32 A tak tedy, synové, poslechněte mne, nebo blahoslavení jsou ostříhající cest mých.
33 Poslouchejte cvičení, a nabuďte rozumu, a nerozpakujte se.
34 Blahoslavený člověk, kterýž mne slýchá, bdě u dveří mých na každý den, šetře veřejí dveří mých.
35 Nebo kdož mne nalézá, nalézá život, a dosahuje lásky od Hospodina.
36 Ale kdož hřeší proti mně, ukrutenství provodí nad duší svou; všickni, kteříž mne nenávidí, milují smrt.
1 Doth not wisdom call? And understanding give forth her voice?
2 At the head of high places by the way, Between the paths she hath stood,
3 At the side of the gates, at the mouth of the city, The entrance of the openings, she crieth aloud,
4 `Unto you, O men, I call, And my voice [is] unto the sons of men.
5 Understand, ye simple ones, prudence, And ye fools, understand the heart,
6 Hearken, for noble things I speak, And the opening of my lips [is] uprightness.
7 For truth doth my mouth utter, And an abomination to my lips [is] wickedness.
8 In righteousness [are] all the sayings of my mouth, Nothing in them is froward and perverse.
9 All of them [are] plain to the intelligent, And upright to those finding knowledge.
10 Receive my instruction, and not silver, And knowledge rather than choice gold.
11 For better [is] wisdom than rubies, Yea, all delights are not comparable with it.
12 I, wisdom, have dwelt with prudence, And a knowledge of devices I find out.
13 The fear of Jehovah [is] to hate evil; Pride, and arrogance, and an evil way, And a froward mouth, I have hated.
14 Mine [is] counsel and substance, I [am] understanding, I have might.
15 By me kings reign, and princes decree righteousness,
16 By me do chiefs rule, and nobles, All judges of the earth.
17 I love those loving me, And those seeking me earnestly do find me.
18 Wealth and honour [are] with me, Lasting substance and righteousness.
19 Better [is] my fruit than gold, even fine gold, And mine increase than choice silver.
20 In a path of righteousness I cause to walk, In midst of paths of judgment,
21 To cause my lovers to inherit substance, Yea, their treasures I fill.
22 Jehovah possessed me -- the beginning of His way, Before His works since then.
23 From the age I was anointed, from the first, From former states of the earth.
24 In there being no depths, I was brought forth, In there being no fountains heavy [with] waters,
25 Before mountains were sunk, Before heights, I was brought forth.
26 While He had not made the earth, and out-places, And the top of the dusts of the world.
27 In His preparing the heavens I [am] there, In His decreeing a circle on the face of the deep,
28 In His strengthening clouds above, In His making strong fountains of the deep,
29 In His setting for the sea its limit, And the waters transgress not His command, In His decreeing the foundations of earth,
30 Then I am near Him, a workman, And I am a delight -- day by day. Rejoicing before Him at all times,
31 Rejoicing in the habitable part of His earth, And my delights [are] with the sons of men.
32 And now, ye sons, hearken to me, Yea, happy are they who keep my ways.
33 Hear instruction, and be wise, and slight not.
34 O the happiness of the man hearkening to me, To watch at my doors day by day, To watch at the door-posts of my entrance.
35 For whoso is finding me, hath found life, And bringeth out good-will from Jehovah.
36 And whoso is missing me, is wronging his soul, All hating me have loved death!