1 Und Jehova antwortete Hiob und sprach:

2 Will der Tadler rechten mit dem Allmächtigen? Der da Gott zurechtweist, antworte darauf!

3 Und Hiob antwortete Jehova und sprach:

4 Siehe, zu gering bin ich, was soll ich dir erwidern? Ich lege meine Hand auf meinen Mund.

5 Einmal habe ich geredet, und ich will nicht mehr antworten, {O. anheben} und zweimal, und ich will es nicht mehr tun.

6 Und Jehova antwortete Hiob aus dem Sturme und sprach:

7 Gürte doch wie ein Mann deine Lenden; ich will dich fragen, und du belehre mich!

8 Willst du gar mein Recht zunichte machen, mich verdammen, damit du gerecht seiest?

9 Oder hast du einen Arm wie Gott, {El} und kannst du donnern mit einer Stimme wie er?

10 Schmücke dich doch mit Erhabenheit und Hoheit, und kleide dich in Pracht und Majestät!

11 Gieße aus die Ausbrüche {O. Fluten, wie Kap. 21,30} deines Zornes, und sieh an alles Hoffärtige und erniedrige es!

12 Sieh an alles Hoffärtige, beuge es, und reiße nieder die Gesetzlosen auf ihrer Stelle!

13 Verbirg sie allesamt in den Staub, schließe ihre Angesichter in Verborgenheit ein!

14 Dann werde auch ich dich preisen, daß deine Rechte dir Hülfe schafft.

15 Sieh doch den Behemoth, {wohl das Nilpferd} den ich mit dir gemacht habe; er frißt Gras wie das Rind.

16 Sieh doch, seine Kraft ist in seinen Lenden, und seine Stärke in den Muskeln seines Bauches.

17 Er biegt seinen Schwanz gleich einer Ceder, die Sehnen seiner Schenkel sind verflochten.

18 Seine Knochen sind Röhren von Erz, seine Gebeine gleich Barren von Eisen.

19 Er ist der Erstling der Wege Gottes; {El} der ihn gemacht, hat ihm sein Schwert {d.h. wahrsch. die riesigen Schneidezähne des Nilpferdes} beschafft.

20 Denn die Berge tragen ihm Futter, und daselbst spielt alles Getier des Feldes.

21 Unter Lotosbüschen legt er sich nieder, im Versteck von Rohr und Sumpf;

22 Lotosbüsche bedecken ihn mit ihrem Schatten, {Eig. als sein Schatten} es umgeben ihn die Weiden des Baches.

23 Siehe, der Strom schwillt mächtig an, er flieht nicht ängstlich davon; er bleibt wohlgemut, wenn ein Jordan gegen sein Maul hervorbricht.

24 Fängt man ihn wohl vor seinen Augen, durchbohrt man ihm die Nase mit einem Fangseile? {Eig. mit einer Falle}

25 Ziehst du den Leviathan {wahrscheinlich das Krokodil} herbei mit der Angel, und senkst du seine Zunge in die Angelschnur?

26 Kannst du einen Binsenstrick durch seine Nase ziehen, und seinen Kinnbacken mit einem Ringe durchbohren?

27 Wird er viel Flehens an dich richten, oder dir sanfte Worte geben?

28 Wird er einen Bund mit dir machen, daß du ihn zum ewigen Knechte nehmest?

29 Wirst du mit ihm spielen wie mit einem Vogel, und ihn anbinden für deine Mädchen?

30 Werden die Fischergenossen ihn verhandeln, ihn verteilen unter Kaufleute?

31 Kannst du seine Haut mit Spießen füllen, und seinen Kopf mit Fischharpunen?

32 Lege deine Hand an ihn, - gedenke des Kampfes, tue es nicht wieder!

1 Ještě odpovídaje Hospodin z vichru Jobovi, i řekl:

2 Přepaš nyní jako muž bedra svá, a nač se tebe tázati budu, oznam mi.

3 Zdaliž pak i soud můj zrušiti chceš? Což mne odsoudíš, jen abys se sám ospravedlnil?

4 Čili máš rámě jako Bůh silný, a hlasem jako on hřímáš?

5 Ozdobiž se nyní vyvýšeností a důstojností, v slávu a okrasu oblec se.

6 Rozprostři prchlivost hněvu svého, a pohleď na všelikého pyšného, a sniž ho.

7 Pohleď, pravím, na všelikého pyšného, a sehni jej, anobrž setři bezbožné na místě jejich.

8 Skrej je v prachu spolu, tvář jejich zavěž v skrytě.

9 A tak i já budu tě oslavovati, že tě zachovává pravice tvá.

10 Aj, hle slon, jejž jsem jako i tebe učinil, trávu jí jako vůl.

11 Aj, hle moc jeho v bedrách jeho, a síla jeho v pupku břicha jeho.

12 Jak chce, ohání ocasem svým, ačkoli jest jako cedr; žily lůna jeho jako ratolesti jsou spletené.

13 Kosti jeho jako trouby měděné, hnátové jeho jako sochor železný.

14 Onť jest přední z účinků Boha silného, učinitel jeho sám na něj doložiti může meč svůj.

15 Hory zajisté přinášejí mu pastvu, a všecka zvěř polní hrá tam.

16 V stínu léhá, v soukromí mezi třtím a bahnem.

17 Dříví stín dávající stínem svým jej přikrývá, a vrbí potoční obkličuje jej.

18 Aj, zadržuje řeku tak, že nemůže pospíchati; tuší sobě, že požře Jordán v ústa svá.

19 Zdaž kdo před očima jeho polapí jej, aneb provazy protáhne chřípě jeho?

20 Vytáhneš-liž velryba udicí, aneb provazem pohříženým až k jazyku jeho?

21 Zdali dáš kroužek na chřípě jeho, aneb hákem probodneš čelist jeho?

22 Zdaž se obrátí k tobě s prosbami, aneb mluviti bude tobě lahodně?

23 Učiní-liž smlouvu s tebou? Přijmeš-liž jej za služebníka věčného?

24 Zdaž budeš s ním hráti jako s ptáčkem, aneb přivážeš jej dětem svým? [ (Job 40:25) Přistrojí-liž sobě hody z něho společníci, a rozdělí-liž jej mezi kupce? ] [ (Job 40:26) Zdaž naplníš háky kůži jeho, a vidlicemi rybářskými hlavu jeho? ] [ (Job 40:27) Vztáhni jen na něj ruku svou, a neučiníš zmínky o boji. ] [ (Job 40:28) Aj, naděje o polapení jeho mylná jest. Zdaž i k spatření jeho člověk nebývá poražen? ]