1 Mein Sohn, wenn du meine Reden annimmst und meine Gebote bei dir verwahrst,
2 so daß du dein Ohr auf Weisheit merken läßt, dein Herz neigst zum Verständnis;
3 ja, wenn du dem Verstande rufst, deine Stimme erhebst zum Verständnis;
4 wenn du ihn suchst wie Silber, und wie nach verborgenen Schätzen ihm nachspürst:
5 dann wirst du die Furcht Jehovas verstehen und die Erkenntnis Gottes finden.
6 Denn Jehova gibt Weisheit; aus seinem Munde kommen Erkenntnis und Verständnis.
7 Er bewahrt klugen Rat {O. Heil; eig. das, was fördert, frommt} auf für die Aufrichtigen, er ist ein Schild denen, die in Vollkommenheit {O. Lauterkeit} wandeln;
8 indem er die Pfade des Rechts behütet und den Weg seiner Frommen bewahrt.
9 Dann wirst du Gerechtigkeit verstehen und Recht und Geradheit, jede Bahn {Eig. Geleise, Spur; so auch später} des Guten.
10 Denn Weisheit wird in dein Herz kommen, und Erkenntnis wird deiner Seele lieblich sein;
11 Besonnenheit wird über dich wachen, Verständnis dich behüten:
12 um dich zu erretten von dem bösen Wege, von dem Manne, der Verkehrtes redet;
13 die da verlassen die Pfade der Geradheit, um auf den Wegen der Finsternis zu wandeln;
14 die sich freuen, Böses zu tun, über boshafte Verkehrtheit frohlocken;
15 deren Pfade krumm sind, und die abbiegen in ihren Bahnen:
16 um dich zu erretten von dem fremden Weibe, {d.h. dem Eheweibe eines anderen} von der Fremden, {Eig. Ausländerin} die ihre Worte glättet;
17 welche den Vertrauten ihrer Jugend verläßt und den Bund ihres Gottes vergißt.
18 Denn zum Tode sinkt ihr Haus hinab, und ihre Bahnen zu den Schatten; {S. die Anm. zu Ps. 88,10}
19 alle, die zu ihr eingehen, kehren nicht wieder und erreichen nicht die Pfade des Lebens:
20 Damit du wandelst auf dem Wege der Guten und die Pfade der Gerechten einhältst.
21 Denn die Aufrichtigen werden das Land bewohnen, und die Vollkommenen darin übrigbleiben;
22 aber die Gesetzlosen werden aus dem Lande ausgerottet, und die Treulosen daraus weggerissen werden.
1 Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;
2 Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;
3 Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;
4 Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:
5 Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;
6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.
9 Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,
10 Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.
11 Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,
12 Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,
13 Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,
14 Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,
15 Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;
16 Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,
17 Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;
18 K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;
19 Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;
20 Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.
21 Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;
22 Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.