1 Ja Ta ütles oma jüngritele: „V

2 Sellele oleks tulusam, et veskikivi pandaks temale kaela ja ta visataks merre, kui et ta pahandaks ühe neist pisukesist.

3 Pidage endid silmas! Kui su vend pattu teeb, siis noomi teda; ja kui ta kahetseb, anna talle andeks.

4 Ja kui ta seitse korda päevas eksib su vastu ja seitse korda päevas pöördub su poole ning ütleb: Ma kahetsen! siis anna temale andeks!"

5 Ja Apostlid ütlesid Issandale: „Kasvata meie usku!"

6 Aga Issand ütles: „Kui teil usku oleks sinepiivakese v

7 Aga kes teie seast, kellel sulane on kündmas v

8 Eks ta pigemini ütle temale: Valmista, mida ma

9 Kas ta seda sulast tänab, et see tegi, mida kästi?

10 N

11 Ja sündis, kui Ta oli teel Jeruusalemma, et Ta läks Samaaria ja Galilea vahelt läbi.

12 Ja kui Ta saabus ühte alevisse, tulid Temale vastu kümme pidalit

13 ja nad t

14 Neid nähes ütles ta neile: „Minge ja näidake endid preestritele!" Ja kui nad läksid, said nad puhtaks.

15 Aga üks nende seast, nähes enese terveks saanud olevat, läks tagasi ja andis Jumalale suure häälega au

16 ja heitis Tema jalge ette silmili maha ja tänas Teda. Ja see oli samaarlane.

17 Aga Jeesus kostis ning ütles: „Eks kümme ole saanud puhtaks? Ent kus on need üheksa?

18 Kas muid ei ole leitud, kes oleksid tulnud tagasi Jumalale au andma, kui aga see muulane?"

19 Ja Ta ütles temale: „T

20 Aga kui variserid Temalt küsisid, millal tuleb Jumala Riik, vastas Ta neile ning ütles: „Jumala riik ei tule tähelepanu äratades;

21 ei ütelda ka mitte: Vaata siin! v

22 Ja Ta ütles jüngritele: „Päevad tulevad, mil te himustate näha üht Inimese Poja päevist, ja te ei näe mitte!

23 Siis üteldakse teile: Vaata siin! v

24 Sest otsegu välk, mis sähvatab teisel pool taeva serval ja paistab teisele poole taeva servale, n

25 Kuid enne Ta peab palju kannatama ja sellesinase sugup

26 Ja n

27 nad s

28 Samuti ka, nagu oli Loti päevil: nad s

29 aga sel päeval, mil Lott väljus Soodomast, sadas tuld ja väävlit taevast ning hävitas nad k

30 Otse nii peab olema sel päeval, mil Inimese Poeg ilmub!

31 Kes sel päeval on katusel ja kelle riistad on toas, ärgu see tulgu maha neid v

32 M

33 Kes oma hinge püüab säästa, see kaotab selle, ja kes selle kaotab, see hoiab selle elus!

34 Ma ütlen teile, selsamal ööl on kaks ühes voodis: üks v

35 kaks naist jahvatavad üheskoos: üks v

36 kaks meest on väljal: üks v

37 Ja nad vastasid ning ütlesid Temale: „Kus, Issand?" Aga Ta ütles neile: „Kus on korjus, sinna kogunevad ka kotkad!"

1 Tedy řekl učedlníkům: Není možné, aby nepřišla pohoršení, ale běda tomu, skrze kohož přicházejí.

2 Lépe by mu bylo, aby žernov osličí vložen byl na hrdlo jeho, a uvržen byl do moře, nežli by pohoršil jednoho z těchto maličkých.

3 Šetřte se. Zhřešil-li by pak proti tobě bratr tvůj, potresci ho, a bude-liť toho želeti, odpusť mu.

4 A byť pak sedmkrát za den zhřešil proti tobě, a sedmkrát za den obrátil se k tobě, řka: Žel mi toho, odpusť mu.

5 I řekli apoštolé Pánu: Přispoř nám víry.

6 I dí Pán: Kdybyste měli víru jako zrno horčičné, řekli byste této moruši: Vykořeň se a přesaď se do moře, a uposlechla by vás.

7 Nebo kdo jest z vás, maje služebníka, ješto oře aneb pase dobytek, aby jemu, když by se s pole navrátil, hned řekl: Pojď a seď za stůl?

8 Ale zdali raději nedí jemu: Připrav, ať povečeřím, a opáše se, služ mi, až se najím a napím, a potom i ty jez a pij?

9 Zdali děkuje služebníku tomu, že učinil to, což mu rozkázal? Nezdá mi se.

10 Tak i vy, když učiníte všecko, což vám přikázáno, rcete: Služebníci neužiteční jsme. Což jsme povinni byli učiniti, učinili jsme.

11 I stalo se, když se bral do Jeruzaléma, že šel skrze Samaří a Galilei.

12 A když vcházel do jednoho městečka, potkalo se s ním deset mužů malomocných, kteřížto stáli zdaleka.

13 A pozdvihše hlasu, řekli: Ježíši přikazateli, smiluj se nad námi.

14 Kteréžto on uzřev, řekl jim: Jdouce, ukažte se kněžím. I stalo se, když šli, že očištěni jsou.

15 Jeden pak z nich uzřev, že jest uzdraven, navrátil se s velikým hlasem, velebě Boha.

16 A padl na tvář k nohám jeho, díky čině jemu. A ten byl Samaritán.

17 I odpověděv Ježíš, řekl: Zdaliž jich deset není očištěno? A kdež jest jich devět?

18 Nenalezli se k tomu, aby přijdouce, chválu Bohu vzdali, jediné cizozemec tento?

19 I řekl jemu: Vstana, jdi, víra tvá tě uzdravila.

20 Otázán pak jsa od zákoníků, kdy přijde království Boží, odpověděl jim a řekl: Nepřijdeť království Boží patrně.

21 Aniž řeknou: Aj, tuto, aneb aj, tamto. Nebo aj, království Boží jestiť mezi vámi.

22 I řekl učedlníkům: Přijdou dnové, že budete žádati viděti jeden den Syna člověka, a neuzříte.

23 A dějíť vám: Aj, zde, hle, tamto. Nechoďte, ani následujte.

24 Nebo jakožto blesk blýskající se z jedné krajiny, kteráž pod nebem jest, až do druhé, kteráž též pod nebem jest, svítí, tak bude i Syn člověka ve dni svém.

25 Ale nejprve musí mnoho trpěti, a potupen býti od národu tohoto.

26 A jakož se dálo za dnů Noé, tak bude i za dnů Syna člověka.

27 Jedli, pili, ženili se, vdávaly se až do toho dne, v kterémžto Noé všel do korábu; i přišla potopa, a zahladila všecky.

28 A též podobně, jako se stalo ve dnech Lotových: Jedli, pili, kupovali, prodávali, štěpovali, stavěli.

29 Ale dne toho, když vyšel Lot z Sodomy, pršel oheň s sirou s nebe, a zahladil všecky.

30 Takť nápodobně bude v ten den, když se Syn člověka zjeví.

31 V ten čas kdo by byl na střeše, a nádobí jeho v domu, nesstupuj, aby je pobral; a kdo na poli, též nevracuj se zase.

32 Pomněte na Lotovu ženu.

33 Nebo kdož by koli hledal život svůj zachovati, ztratíť jej; a kdož by jej koli ztratil, obživíť jej.

34 Pravímť vám: V tu noc budou dva na loži jednom; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.

35 Dvě budou mleti spolu; jedna bude vzata, a druhá opuštěna.

36 Dva budou na poli; jeden bude vzat, a druhý opuštěn.

37 I odpověděvše, řekli jemu: Kde, Pane? On pak řekl jim: Kdežť bude tělo, tamť se shromáždí i orlice.