1 Ja tema tuli Jeeriko linna ja läks sealt läbi.
2 Ja vaata, seal oli mees, Sakkeus nimi, ja see oli tölnerite ülem ja oli rikas.
3 Ja ta püüdis näha saada Jeesust, kes Ta on, aga ei saanud rahva pärast, sest ta oli väikese kasvuga.
4 Ja ta jooksis ettepoole ja ronis metsviigipuu otsa, et Teda näha; sest Jeesus pidi sealtkaudu minema.
5 Kui nüüd Jeesus sinna paika j
6 Ja ta tuli usinasti maha ja v
7 Seda nähes nurisesid k
8 Aga Sakkeus astus Issanda ette ning ütles: „Vaata, Issand, poole oma varandusest ma annan vaestele; ja kui ma kellelegi olen ülekohut teinud, annan ma neljakordselt tagasi!"
9 Siis Jeesus ütles temale: „Täna on sellele kojale
10 sest Inimese Poeg on tulnud otsima ja päästma, mis on kadunud!"
11 Aga kui nad seda kuulsid, ütles Ta sinna juure veel tähendamiss
12 Sellepärast Ta ütles: „Ūks suursugune inimene läks teele kaugele maale, et omandada kuningriik ja tulla tagasi.
13 Aga ta kutsus oma kümme sulast ja andis neile kümme naela raha ning ütles neile: Kaubelge seni, kuni ma tagasi tulen.
14 Aga tema kodanikud vihkasid teda ja läkitasid käskjalad temale järele ja lasksid ütelda: Me ei taha, et ta on kuningaks meie üle!
15 Ja sündis, kui tema tuli tagasi ja oli omandanud selle riigi, et ta käskis kutsuda enese juure need sulased, kelledele ta raha oli annud, et teada saada, missugust kasu igaüks kaubeldes oli saavutanud.
16 Siis tuli sinna esimene ja ütles: Isand, sinu nael raha on tootnud kümme naela!
17 Tema ütles talle: See on hea, sa hea sulane! Et sa k
18 Ja teine tuli ja ütles: Isand, sinu nael on tootnud viis naela!
19 Aga ta ütles sellelegi: Ja sina valitse viie linna üle!
20 Veelgi tuli teine ja ütles: Isand, vaata, siin on su nael, mida ma olen hoidnud higirätikus;
21 sest ma kartsin sind, et sa oled vali inimene; sa v
22
23 miks sa siis ei annud mu raha panka? Küll ma tulles oleksin selle tagasi n
24 Ja ta ütles juuresseisjaile: V
25 Ja nad ütlesid talle: Isand, temal on kümme naela!
26 Ma ütlen teile: Kellel on, sellele antakse, aga kellel ei ole, sellelt v
27 Aga need mu vaenlased, kes ei tahtnud mind kuningaks, tooge tänna ja tapke nad ära minu ees!"
28 Ja kui ta seda oli rääkinud, läks ta edasi Jeruusalema poole.
29 Ja sündis, kui Ta Betfage ja Betaania ligi j
30 ning ütles: „Minge vastasolevasse alevisse, ja kui te sinna j
31 Ja kui keegi teilt küsib: Miks te ta lahti päästate? siis ütelge nii: Issandal on teda tarvis!"
32 Aga need, kes olid läkitatud, läksid ja leidsid k
33
34 Nemad vastasid: „Issandal on teda tarvis!"
35 Ja nad t
36 Kui Ta nüüd edasi liikus, laotasid nad oma riided tee peale.
37 Aga kui Ta lähenes
38 ning ütlesid: „Kiidetud olgu Kuningas, Kes tuleb Issanda nimel, rahu taevas ja au k
39 Ja m
40 Ta vastas ning ütles: „Ma ütlen teile, kui need vait jääksid, hakkaksid kivid kisendama!"
41 Ja kui ta ligi j
42 ning ütles: „Kui sina teaksid sellel päeval, mis sinu rahule tarvis läheb! Ent nüüd see on pandud varjule sinu silmade eest.
43 Sest päevad tulevad sinu peale, mil su vaenlased teevad sinu ümber valli ja piiravad sind ja vaevavad sind k
44 Ja l
45 Ja Ta läks pühakotta ja hakkas välja ajama neid, kes seal müüsid ja ostsid,
46 ning ütles neile: „Kirjutatud on: Minu koda on palvekoda, aga teie olete ta teinud röövliauguks!"
47 Ja Ta oli iga päev
48 kuid ei leidnud, mis teha. Sest k
1 A všed Ježíš, bral se přes Jericho.
2 A aj, muž, jménem Zacheus, a ten byl hejtman nad celnými, a byl bohatý.
3 I žádostiv byl viděti Ježíše, kdo by byl; a nemohl pro zástup, nebo postavy malé byl.
4 A předběh napřed, vstoupil na strom planého fíku, aby jej viděl; neb tudy měl jíti.
5 A když přišel k tomu místu, pohleděv zhůru Ježíš, uzřel jej, i řekl jemu: Zachee, spěšně sstup dolů, nebo dnes v domu tvém musím zůstati.
6 I sstoupil rychle, a přijal jej radostně.
7 A viděvše to všickni, reptali, řkouce: K člověku hříšnému se obrátil.
8 Stoje pak Zacheus, řekl ku Pánu: Aj, polovici statku svého, Pane, dávám chudým, a oklamal-li jsem v čem koho, navracuji to čtvernásob.
9 I dí jemu Ježíš: Dnes spasení stalo se domu tomuto, protože i on jest syn Abrahamův.
10 Nebo přišel Syn člověka, aby hledal a spasil, což bylo zahynulo.
11 Toho když oni poslouchali, promluvil k nim dále podobenství, protože byl blízko od Jeruzaléma a že se oni domnívali, že by se hned mělo zjeviti království Boží.
12 I řekl: Člověk jeden rodu znamenitého odšel do daleké krajiny, aby přijal království a zase se navrátil.
13 I povolav desíti služebníků svých, dal jim deset hřiven, a řekl jim: Kupčtež, dokudž nepřijdu.
14 Měšťané pak jeho nenáviděli ho, a poslali poselství za ním, řkouce: Nechcemeť, aby tento kraloval nad námi.
15 I stalo se, když se navrátil, přijav království, rozkázal zavolati těch svých služebníků, kterýmž byl dal peníze, aby zvěděl, jak kdo mnoho získal.
16 I přišel první, řka: Pane, hřivna tvá deset hřiven získala.
17 I řekl jemu: To dobře, služebníče dobrý. Že jsi nad málem byl věrný, mějž moc nad desíti městy.
18 A druhý přišel, řka: Pane, hřivna tvá získala pět hřiven.
19 I tomu řekl: I ty budiž nad pěti městy.
20 A jiný přišel, řka: Pane, aj, teď hřivna tvá, kterouž jsem měl složenou v šátku.
21 Nebo jsem se bál tebe, ješto jsi člověk přísný; béřeš, čeho jsi nepoložil, a žneš, čeho jsi nerozsíval.
22 I řekl jemu: Z úst tvých soudím tebe, služebníče zlý. Věděl jsi, že jsem já člověk přísný, bera, což jsem nepoložil, a žna, čehož jsem nerozsíval.
23 I pročes tedy nedal peněz mých na stůl, a já přijda, byl bych je vzal i s požitky?
24 I řekl těm, kteříž tu stáli: Vezměte od něho hřivnu, a dejte tomu, kterýž má deset hřiven.
25 I řekli jemu: Pane, máť deset hřiven.
26 I dí jim: Jistě pravím vám, že každému, kdož má, bude dáno, ale od toho, kterýž nemá, i to, což má, bude odjato.
27 Ty pak nepřátely mé, kteříž nechtěli, abych nad nimi kraloval, přiveďte sem a zmordujte přede mnou.
28 To pověděv, šel předce, vstupuje k Jeruzalému.
29 I stalo se; když se přiblížil k Betfagi a k Betany, k hoře, kteráž slove Olivetská, poslal dva učedlníky své,
30 Řka: Jděte do městečka, kteréž proti vám jest. Do kteréhožto vejdouce, naleznete oslátko přivázané, na němžto nikdy žádný z lidí neseděl. Odvěžtež je, a přiveďte ke mně.
31 A optal-liť by se vás kdo, proč je odvazujete, tak jemu díte: Protože Pán ho potřebuje.
32 Tedy odšedše ti, kteříž byli posláni, nalezli tak, jakž jim byl pověděl.
33 A když odvazovali oslátko, řekli páni jeho k nim: Proč odvazujete oslátko?
34 A oni řekli: Pán ho potřebuje.
35 I přivedli je k Ježíšovi, a vloživše roucha svá na oslátko, vsadili na ně Ježíše.
36 A když on jel, stlali roucha svá na cestě.
37 Když se pak již přibližoval k místu tomu, kudyž scházejí s hory Olivetské, počalo všecko množství učedlníků radostně chváliti Boha hlasem velikým ze všech divů, kteréž byli viděli,
38 Řkouce: Požehnaný král, jenž se béře ve jménu Páně. Pokoj na nebi, a sláva na výsostech.
39 Ale někteří z farizeů, kteříž tu byli v zástupu, řekli k němu: Mistře, potresci učedlníků svých.
40 I odpověděv, řekl jim: Pravímť vám: Budou-li tito mlčeti, kameníť bude volati.
41 A když se přiblížil, uzřev město, plakal nad ním,
42 Řka: Ó kdybys poznalo i ty, a to aspoň v takový tento den tvůj, které by věci ku pokoji tobě byly; ale skrytoť jest to nyní od očí tvých.
43 Nebo přijdou na tě dnové, v nichž obklíčí tě nepřátelé tvoji valem, a oblehnou tebe, a ssouží tě se všech stran.
44 A s zemí srovnají tě, i syny tvé, kteříž v tobě jsou, a nenechajíť v tobě kamene na kameni, protože jsi nepoznalo času navštívení svého.
45 A všed do chrámu, počal vymítati prodavače a kupce z něho,
46 Řka jim: Psáno jest: Dům můj dům modlitby jest, vy jste jej pak učinili peleší lotrovskou.
47 I učil na každý den v chrámě. Přední pak kněží a zákoníci i přední v lidu hledali ho zahladiti.
48 A nenalezli, co by jemu učinili. Nebo všecken lid jej sobě liboval, poslouchaje ho.