1 Ascoltate questa parola che l’Eterno pronuncia contro di voi, o figli d’Israele, contro tutta la famiglia che io condussi fuori dal paese d’Egitto: 2 "Voi soli ho conosciuto fra tutte le famiglie della terra; perciò io vi punirò per tutte le vostre iniquità".
3 Due uomini camminano forse insieme se prima non si sono accordati? 4 Ruggisce forse il leone nella foresta se non ha una preda? Il leoncello fa forse udire la sua voce dalla tana se non ha preso nulla? 5 Cade forse l’uccello nella rete a terra se non gli è tesa una trappola? Scatta forse la tagliola dal suolo se non ha preso qualcosa? 6 Suona forse la tromba in una città senza che il popolo tremi? Piomba forse una sciagura sopra una città senza che l’Eterno ne sia l’autore? 7 Poiché il Signore, l’Eterno, non fa nulla senza rivelare il suo segreto ai suoi servi, i profeti. 8 Il leone ruggisce, chi non temerà? Il Signore, l’Eterno, parla, chi non profetizzerà?
9 Proclamate questo sui palazzi di Asdod e sui palazzi del paese d’Egitto; dite: "Radunatevi sui monti di Samaria, vedete che grandi disordini esistono in mezzo a essa e quali oppressioni hanno luogo al suo interno. 10 Essi non sanno fare ciò che è giusto", dice l’Eterno, "accumulano nei loro palazzi i frutti della violenza e della rapina". 11 Perciò, così parla il Signore, l’Eterno: "Ecco il nemico, tutto attorno al paese; egli abbatterà la tua forza e i tuoi palazzi saranno saccheggiati".
12 Così parla l’Eterno: "Come il pastore strappa dalle fauci del leone due zampe o un pezzo di orecchio, così scamperanno i figli d’Israele che in Samaria stanno ora seduti sull’angolo di un divano o su un letto di damasco".
13 "Ascoltate questo e attestatelo alla casa di Giacobbe!", dice il Signore, l’Eterno, l’Iddio degli eserciti: "Il giorno che io punirò Israele per le sue trasgressioni, punirò anche gli altari di Betel; i corni dell’altare saranno spezzati e cadranno a terra. 14 Abbatterò le case invernali e le case estive; le case di avorio saranno distrutte e i grandi palazzi scompariranno", dice l’Eterno.
1 Slyšte slovo to, kteréž mluví Hospodin proti vám, synové Izraelští, proti vší té rodině, kterouž jsem vyvedl z země Egyptské, řka: 2 Toliko vás samy poznal jsem ze všeliké rodiny země, protož trestati vás budu ze všech nepravostí vašich. 3 Zdaliž půjdou dva spolu, leč by se snesli? 4 Zdaliž zařve lev v lese, když by nebylo žádné loupeže? Vydá-liž lvíček hlas svůj z peleše své, kdyby lapiti neměl? 5 Padne-liž ptáče do osídla na zem, když by žádné léčky nebylo? Bude-liž zdviženo osídlo z země, když by nic neuvázlo? 6 Zdaliž když se troubí trubou v městě, lid s strachem se nezbíhá? Zdaž když se má státi v městě co zlého, Hospodin toho známa nečiní? 7 Nečiníť zajisté Panovník Hospodin ničeho, leč by zjevil tajemství své služebníkům svým prorokům. 8 Lev řve, kdož by se nebál? Panovník Hospodin velí, kdož by neprorokoval? 9 Rozhlaste po palácích v Azotu, a po palácích v zemi Egyptské, a rcete: Sbeřte se na hory Samaří, a vizte znepokojení veliká u prostřed něho a nátisk trpící v něm, 10 A že neumějí dělati upřímě, dí Hospodin. Poklady skládají z nátisku a loupeže na palácích svých. 11 Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, nepřítel, a to na zemi tuto vůkol, a tenť odejme od tebe sílu tvou, i budou rozchvátáni palácové tvoji. 12 Takto praví Hospodin: Jako když vytrhne pastýř z úst lva dva hnáty aneb kus ucha, tak vytrženi budou synové Izraelští, sedící v Samaří lhostejně na postelích, a na ložcích rozkošných. 13 Slyšte a osvědčte v domě Jákobově, dí Panovník Hospodin, Bůh zástupů, 14 Že v ten den, když Izraele trestati budu pro přestoupení jeho, navštívím také oltáře v Bethel, a odťati budou rohové oltáře, tak že spadnou na zem. 15 A udeřím domem zimním o dům letní, i zahynou domové z kostí slonových, a konec vezmou domové velicí, praví Hospodin.
Domínio Público. Esta tradução bíblica de domínio público é trazida a você por cortesia de eBible.org.