1 Sul mio letto, durante la notte, ho cercato colui che il mio cuore ama; l’ho cercato, ma non l’ho trovato. 2 Ora mi alzerò, e andrò attorno per la città, per le strade e per le piazze; cercherò colui che il mio cuore ama; l’ho cercato, ma non l’ho trovato. 3 Le guardie che vanno attorno per la città mi hanno incontrata; e ho chiesto loro: "Avete visto colui che il mio cuore ama?". 4 Da poco le avevo passate, quando trovai colui che il mio cuore ama; io l’ho preso, e non lo lascerò, finché non lo abbia condotto in casa di mia madre, nella camera di colei che mi ha concepito.

L’amata alle figlie di Gerusalemme:

5 Io vi scongiuro, o figlie di Gerusalemme, per le gazzelle, per le cerve dei campi, non svegliate, non svegliate l’amor mio, finché non lo desideri!

Le figlie di Gerusalemme:

6 Chi è colei che sale dal deserto, simile a colonne di fumo, profumata di mirra e d’incenso e di ogni aroma dei mercanti? 7 Ecco la lettiga di Salomone, intorno alla quale stanno sessanta prodi, fra i più prodi d’Israele. 8 Tutti maneggiano la spada, sono esperti nelle armi; ciascuno ha la sua spada al fianco, per gli spaventi notturni. 9 Il re Salomone si è fatto una lettiga di legno del Libano. 10 Ne ha fatto le colonne d’argento, la spalliera d’oro, il sedile di porpora; in mezzo c’è un ricamo, lavoro d’amore delle figlie di Gerusalemme.

L’amata alle figlie di Gerusalemme:

11 Uscite, figlie di Sion, ammirate il re Salomone con la corona di cui l’ha incoronato sua madre, il giorno delle sue nozze, il giorno della gioia del suo cuore.

1 Na ložci svém v noci hledala jsem toho, kteréhož miluje duše má. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho. 2 Již tedy vstanu, a zchodím město; po ryncích i po ulicech hledati budu toho, kteréhož miluje duše má. Hledala jsem ho, ale nenašla jsem ho. 3 Našli mne ponocní, kteříž chodí po městě. Viděli-liž jste toho, kteréhož miluje duše má? 4 A jakž jsem jich jen pominula, takž jsem našla toho, kteréhož miluje duše má. Chopila jsem ho, aniž ho pustím, až ho uvedu do domu matky své, a do pokojíka rodičky své. 5 Přísahou vás zavazuji, dcery Jeruzalémské, skrze srny a laně polní, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by sám nechtěl. 6 Která jest to, jenž vstupuje z pouště jako sloupové dymu, okouřena jsuc mirrou a kadidlem, dražším nad všelijaký prach apatekářský? 7 Aj, lože Šalomounovo, okolo něhož šedesáte udatných z nejsilnějších Izraelských, 8 Vše vládnoucích mečem, vycvičených v boji, z nichž jeden každý má svůj meč při boku svém z příčiny strachu nočního. 9 Schranu vystavěl sobě král Šalomoun z dříví Libánského, 10 Při níž udělal sloupy stříbrné, dno zlaté a ponebí šarlatové, vnitřek pak jeho postlaný milostí dcer Jeruzalémských. 11 Vyjděte a pohleďte, dcery Sionské, na krále Šalomouna v koruně, kterouž ho korunovala matka jeho v den oddávání jeho a v den veselí srdce jeho.