Le figlie di Gerusalemme:

1 Torna, torna, o Sulamita, torna, torna che ti ammiriamo.

L’amato alle figlie di Gerusalemme:

Perché ammirate la Sulamita come una danza a due schiere?

L’amato all’amata:

2 Come sono belli i tuoi piedi nei loro calzari, o figlia di principe! I contorni dei tuoi fianchi sono come monili, opera di mano d’artefice. 3 Il tuo seno è una tazza rotonda, dove non manca mai vino profumato. Il tuo corpo è un mucchio di grano, circondato di gigli. 4 I tuoi seni sembrano due gemelli di gazzella. 5 Il tuo collo è come una torre di avorio; i tuoi occhi sono come le piscine di Chesbon presso la porta di Bat-Rabbim. Il tuo naso è come la torre del Libano, che guarda verso Damasco. 6 Il tuo capo si eleva come il Carmelo, e la chioma del tuo capo sembra di porpora; un re è incatenato dalle tue trecce! 7 Quanto sei bella, quanto sei piacevole, o amore mio, in mezzo alle delizie! 8 La tua statura è simile alla palma e i tuoi seni a dei grappoli d’uva. 9 Ho detto: "Io salirò sulla palma, e mi appiglierò ai suoi rami". Siano i tuoi seni come grappoli di vite, il profumo del tuo fiato come quello delle mele, 10 e la tua bocca come un vino generoso che cola dolcemente per il mio amico e scivola fra le labbra di quelli che dormono.

L’amata all’amato:

11 Io sono del mio amico, e verso me va il suo desiderio. 12 Vieni, amico mio, usciamo ai campi, passiamo la notte nei villaggi! 13 Fin dal mattino andremo nelle vigne; vedremo se la vite ha sbocciato, se il suo fiore si apre, se i melograni fioriscono. Là ti darò le mie carezze. 14 Le mandragole mandano profumo e sulle nostre porte stanno frutti deliziosi di ogni specie, nuovi e vecchi, che ho serbati per te, amico mio.

1 Jak jsou krásné nohy tvé v střevících, dcero knížecí! Okolek bedr tvých jako zápony, dílo ruku výborného řemeslníka. 2 Pupek tvůj koflík okrouhlý, ne bez nápoje; břicho tvé jako stoh pšenice obrostlý kvítím. 3 Oba tvé prsy jako dvé telátek bliženců srních. 4 Hrdlo tvé jako věže z kostí slonových, oči tvé rybníci v Ezebon podlé brány Batrabbim, nos tvůj věže Libánská patřící k Damašku. 5 Hlava tvá na tobě jako Karmel, a vlasy hlavy tvé jako šarlat; i král přivázán by byl na pavlačích. 6 Jak jsi ty krásná, a jak utěšená, ó milosti přerozkošná! 7 Ta postava tvá podobna jest palmě, a prsy tvé hroznům. 8 Řekl jsem: Vstoupím na palmu, dosáhnu vrchů jejích. Nechažť tedy jsou prsy tvé jako hroznové vinného kmene, a vůně chřípí tvých jako jablek vonných. 9 Ústa tvá jako víno výborné, milá pro upřímnost, působící, aby i těch, jenž spí, rtové mluvili. 10 Já jsem milého svého, a ke mně jest žádost jeho. 11 Poď, milý můj, vyjděme na pole, přenocujme ve vsech. 12 Ráno přivstaneme, na vinice pohledíme, kvete-li vinný kmen, již-li se ukázal začátek hroznů, kvetou-li jablka zrnatá, a tuť dám tobě milosti své. 13 Pěkná jablečka vydala vůni, a na dveřech našich všecky rozkoše nové i staré, milý můj, zachovala jsem tobě.