1 Filistealaiset ottivat haltuunsa Jumalan arkun ja veivät sen Eben-Eseristä Asdodiin.

2 Siellä he panivat sen Dagonin temppeliin Dagonin patsaan viereen.

3 Varhain seuraavana aamuna asdodilaiset huomasivat, että Dagon oli kaatunut kasvoilleen Herran liitonarkun eteen. He nostivat Dagonin takaisin paikoilleen.

4 Mutta kun he seuraavana aamuna nousivat, Dagon makasi jälleen kasvoillaan Jumalan arkun edessä. Patsaan pää ja kädet olivat katkenneina kynnyksen vierellä, ja vain vartalo oli enää huoneessa.

5 Tämän vuoksi eivät Dagonin papit eivätkä hänen temppelissään kävijät vieläkään saa Asdodissa astua Dagonin huoneen kynnykselle.

6 Herran käsi painoi raskaana asdodilaisia, ja hän saattoi heidät kauhun valtaan iskemällä paiseita sekä heihin että ympäristön asukkaisiin.

9 Mutta silloin Herran käsi saattoi Gatin kauhun ja sekasorron valtaan. Hän iski märkiviä paiseita kaikkiin kaupungin asukkaisiin, niin ylhäisiin kuin alhaisiin.

12 Ne, jotka olivat vielä hengissä, olivat täynnä paiseita, ja heidän hätähuutonsa kuului taivaaseen saakka.

1 Filistinští pak vzali truhlu Boží, a zanesli ji z Eben-Ezer do Azotu.

2 Vzali tedy Filistinští truhlu Boží, a vnesli ji do domu modly Dágon, a postavili ji vedlé Dágona.

3 A když Azotští na zejtří ráno vstali, aj, Dágon povalený ležel tváří svou na zemi před truhlou Hospodinovou. I vzali Dágona a postavili jej na místo jeho.

4 A když opět ráno nazejtří vstali, aj, Dágon, jakž upadl, ležel tváří svou na zemi před truhlou Hospodinovou; hlava pak Dágonova a obě dlaně rukou jeho odražené byly na prahu, jen ho špalek zůstal.

5 Protož kněží Dágonovi a všickni, kteříž vcházejí do domu Dágonova, nešlapají na prah Dágonův v Azotu až do tohoto dne.

6 Tedy ztížena jest ruka Hospodinova nad Azotskými, a pohubila je, (nebo ranila je neduhy na zadku), Azot i končiny jeho.

7 Vidouce pak muži Azotští, co se děje, řekli: Nechť nezůstává truhla Boha Izraelského u nás, nebo těžká jest ruka jeho proti nám, a proti Dágonovi bohu našemu.

8 I obeslali a shromáždili všecka knížata Filistinská k sobě, a řekli: Co učiníme s truhlou Boha Izraelského? Odpověděli: Nechť jest doprovozena do Gát truhla Boha Izraelského. I zprovodili tam truhlu Boha Izraelského.

9 Stalo se pak, když ji vyprovázeli, že ruka Hospodinova přikročila k městu trápením velikým velmi, a ranila muže města od malého až do velikého, a nametalo se jim v tajných místech plno vředů.

10 Z té příčiny poslali truhlu Boží do Akaron. A když přišla truhla Boží do Akaron, zkřikli Akaronští, řkouce: Zprovodili k nám truhlu Boha Izraelského, aby nás pomořili i náš lid.

11 Protož poslavše, shromáždili všecka knížata Filistinská, a řekli: Odešlete truhlu Boha Izraelského, ať se navrátí na místo své, a nezmoří nás i lidu našeho. Nebo bylo trápení smrtelné po všem tom městě, a velmi těžká byla ruka Boží tam.

12 Muži pak, kteříž nezemřeli, raněni byli neduhy na zadku, tak že křik města vstupoval až k nebi.