1 Kuollut kärpänenkin saa voiteentekijän öljyn pilaantumaan, ja vähäinen tyhmyys voi vaikuttaa enemmän kuin viisaus ja kunnia.
2 Viisaan sydän vie onnea kohti, tyhmän sydän onnettomuuteen.
3 Suoralla tielläkin tyhmän ymmärrys pettää. Puheillaan hän paljastaa tyhmyytensä kaikille.
4 Jos hallitsija närkästyy sinuun, älä menetä malttiasi. Sävyisyys lievittää suuretkin hairahdukset.
5 Pahan erehdyksen olen nähnyt auringon alla, virheen, joka on vallanpitäjän syytä:
6 tyhmyys on korotettu korkealle, mutta ylhäiset ja rikkaat istuvat alhaalla.
7 Olen nähnyt palvelijoiden istuvan hevosten selässä ja ruhtinaiden käyvän jalan palvelijoiden tavoin.
8 Joka kaivaa kuoppaa, voi pudota siihen, muurin purkajaa voi purra käärme.
9 Kivenlouhija voi satuttaa itsensä kiviin, ja puunhakkaaja joutuu työssään vaaraan.
10 Jos kirves on tylsä eikä sen terää tahkota, tarvitaan enemmän voimaa. On hyödyllistä soveltaa viisaus käytäntöön.
11 Jos käärme puree ennen kuin se on lumottu, ei lumoojalle ole taidostaan hyötyä.
12 Viisaan sanat saavuttavat suosiota, mutta tyhmän nielee hänen oma suunsa.
13 Hänen sanojensa alku on typeryyttä ja puheensa loppu sulaa mielettömyyttä.
14 Tyhmä puhuu paljon, vaikka ei tiedä, mitä tulevaisuus tuo tullessaan. Kukapa osaisi kertoa hänelle, mitä hänen jälkeensä tapahtuu?
15 Milloin hän väsyy omaan typeryyteensä? Eihän hän tiedä edes tietä kaupunkiin.
16 Voi sinua, maa, jonka kuningas on poikanen ja jonka ruhtinaat mässäilevät aamusta alkaen!
17 Onnellinen sinä, maa, jonka kuningas on jalosukuinen ja jonka ruhtinaat viettävät pitonsa oikeaan aikaan -- arvokkaasti, eivät juopotellen!
18 Laiskojen asuinsijoissa katot painuvat. Missä kädet riippuvat velttoina, siellä sataa sisään.
19 Pidot järjestetään ihmisten huviksi, ja viini ilahduttaa mielen. Ja rahallahan kaiken saa.
20 Älä edes ajatuksissasi kiroile kuningasta äläkä makuukammiossasikaan rikasta -- taivaan lintu voi viedä puheesi, siivekäs saattaa sanasi ilmi.
1 Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekářskou; tak pro moudrost a slávu vzácného maličko bláznovství zohyžďuje.
2 Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.
3 I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechněm znáti dává, že blázen jest.
4 Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobě, neopouštěj místa svého; nebo krotkost přítrž činí hříchům velikým.
5 Jest zlá věc, kterouž jsem viděl pod sluncem, totiž neprozřetelnost, kteráž pochází od vrchnosti,
6 Že blázen postaven bývá v důstojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.
7 Viděl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pěšky jako služebníci.
8 Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo boří plot, ušťkne jej had.
9 Kdo přenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dříví, nebezpečenství bude míti od něho.
10 Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostří jeho, tedy síly přičiniti musí; ale mnohem lépe může to spraviti moudrost.
11 Ušťkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospějí slova zaklinače.
12 Slova úst moudrého jsou příjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.
13 Počátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.
14 Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví člověk ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po něm, kdo mu oznámí?
15 Práce bláznů k ustání je přivodí, nebo neumí ani do města trefiti.
16 Běda tobě, země, když král tvůj dítě jest, a knížata tvá ráno hodují.
17 Blahoslavená jsi ty země, když král tvůj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když čas jest, jídají pro posilnění, a ne pro opilství.
18 Ano pro lenost schází krov, a pro opuštění rukou kapává do domu.
19 Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.
20 Ani sám u sebe králi nezlořeč, ani v skrýších pokoje svého nezlořeč mocnějšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což křídla má, vyjevilo by řeč tvou.