1 (H21:6)Minulle tuli tämä Herran sana:

3 (H21:8)Sano Israelin maalle: Näin sanoo Herra: Minä käyn sinun kimppuusi, minä vedän miekkani tupesta ja hävitän kaikki asukkaasi, sekä vanhurskaat että jumalattomat.

4 (H21:9)Minä olen päättänyt hävittää sekä vanhurskaat että jumalattomat asukkaasi, siksi lähtee miekkani tupestaan ja kaataa kaikki etelästä pohjoiseen.

5 (H21:10)Kaikki tulevat silloin tietämään, että minä, Herra, vedin miekkani tupesta enkä sitä takaisin pane.

8 (H21:13)Minulle tuli tämä Herran sana:

10 (H21:15)teroitettu teurastusta varten, kiillotettu ja hiottu kipunoimaan, salamoimaan!

11 (H21:16)Se miekka annettiin sepälle, jotta hän hioisi hyvän aseen, ja siitä tuli terävä, kiiltävä miekka, sopiva pyövelin käteen.

12 (H21:17)Huuda ja valita, ihminen! Se miekka iskee minun kansaani, iskee Israelin johtajia, kurittaa ruhtinaita ja kansaa. Valita siis, lyö rintaasi!

14 (H21:19)Ennusta, ihminen, iske kätesi yhteen ja ennusta: -- Kahdesti, kolmesti miekka iskee, ja ihmisiä kaatuu, ihmisjoukkoja kaatuu, kun se riehuu heidän keskellään.

15 (H21:20)Kaikki ovat kauhun vallassa, vapisevat ja kompastelevat. Kaupungin jokaiselle portille olen pannut pyövelin miekan. Voi, siihen on hiottu salaman välke, sen terä on taottu juomaan verta!

16 (H21:21)Iske oikeaan, viillä vasempaan, minne vain teräsi ohjaan!

18 (H21:23)Minulle tuli tämä Herran sana:

20 (H21:25)tien alkuun, toinen osoittamaan miekalle tietä ammonilaisten Rabbaan, toinen Juudaan, linnoitettuun Jerusalemiin.

22 (H21:27)Hänen oikeaan käteensä osuu Jerusalemin arpa: sinne hänen on vietävä muurinmurtajat, siellä hänen on kohotettava sotahuuto, pantava muurinmurtajat porteille, luotava valtausluiska ja rakennettava piiritysvalli.

23 (H21:28)Jerusalemin asukkaiden silmissä se ennustus on väärä, he luottavat vannottuun valaan. Mutta hän tulee, hän paljastaa heidän syntinsä ja ottaa heidät vangiksi.

25 (H21:30)Sinä iljettävä, jumalaton Israelin ruhtinas! Hetkesi on koittanut, tilinteon hetki.

26 (H21:31)Näin sanoo Herra Jumala: Riisu päähineesi, nosta kruunusi pois, aika on muuttunut. Alhainen korotetaan, ylhäinen alennetaan.

27 (H21:32)Kaikki tuhotaan, kaikki hävitetään, koko maa raastetaan raunioiksi. Näin tapahtuu silloin, kun saapuu se, jolle tuomiovalta kuuluu. Hänen käsiinsä minä annan sen vallan.

29 (H21:34)Kun te vielä näette tyhjiä näkyjä ja kuulette vääriä ennustuksia, pannaan miekka jumalattomien kurkulle, heille koittaa tilinteon hetki.

30 (H21:35)Pane miekkasi takaisin tuppeen. Siellä, missä sinut on luotu, maassa, josta olet kotoisin, minä tuomitsen sinut.

31 (H21:36)Minä syöksen sinuun kaiken vihani, lietson sinua vastaan suuttumukseni tulen, minä annan sinut raakojen ihmisten käsiin, julmien tappajien armoille.

1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

2 Synu člověčí, obrať tvář svou k Jeruzalému, a vypusť jako rosu proti místům svatým, a prorokuj proti zemi Izraelské.

3 A rci zemi Izraelské: Takto praví Hospodin: Aj, já jsem proti tobě, a vytáhnu meč svůj z pošvy jeho, a vypléním z tebe spravedlivého i bezbožného.

4 Proto, abych vyplénil z tebe spravedlivého i bezbožného, proto vyjde meč můj z pošvy své proti všelikému tělu, od poledne až na půlnoci.

5 I zvíť všeliké tělo, že jsem já Hospodin vytáhl meč svůj z pošvy jeho; nenavrátíť se zase více.

6 Ty pak synu člověčí, vzdychej, jako bys zlámaná měl bedra, a to s hořekováním vzdychej před očima jejich.

7 I stane se, žeť řeknou: Nad čím ty vzdycháš? Tedy řekneš: Nad pověstí, kteráž přichází, k níž rozplyne se každé srdce, a každé ruce klesnou, a všeliký duch skormoutí se, a každá kolena rozplynou se jako voda. Aj, přicházíť a děje se, praví Panovník Hospodin.

8 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

9 Synu člověčí, prorokuj a rci: Takto praví Hospodin: Rci: Meč, meč nabroušen, také i vyčištěn jest.

10 Aby zabíjel k zabití oddané, nabroušen jest; aby se blyštěl, vyčištěn jest. Radovati-liž se budeme, když prut syna mého pohrdá každým dřevem?

11 Dalť jej vyčistiti, aby v ruku vzat byl; jestiť nabroušený meč, jest i vyčištěný, aby dán byl do ruky mordujícího.

12 Křič a kvěl, synu člověčí, proto že ten bude proti lidu mému, tentýž proti všechněm knížatům Izraelským; uvrženi budou na meč s lidem mým, protož bí se v bedra.

13 Když jsem je trestával, co bylo? Nemám-liž metly hubící již přičiniti? dí Hospodin zástupů.

14 Ty tedy synu člověčí, prorokuj a tleskej rukama; nebo po druhé i po třetí přijde meč, meč mordujících, ten meč mordujících bez lítosti, pronikajících i do pokojů jejich.

15 Tak aby se rozplynulo srdce, a rozmnoženi byli úrazové, v každé bráně jejich postavím ostří meče. Ach, vyčištěnť jest, aby se blyštěl, zaostřen, aby zabíjel.

16 Shlukni se a pusť se na pravo i na levo, kamžkoli a načkoli se tobě nahodí.

17 I jáť také tleskati budu rukama svýma, a doložím prchlivost svou. Já Hospodin mluvil jsem.

18 V tom stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

19 Ty pak synu člověčí, předlož sobě dvě cesty, kudy by jíti měl meč krále Babylonského. Z země jedné ať vycházejí obě dvě, a na rozcestí vybeř tu k městu, tu vybeř.

20 Ukaž cestu, kudy by jíti měl meč, k Rabbat-li synů Ammon, čili k Judstvu, na Jeruzalémské pevnosti,

21 Proto že stane král Babylonský na rozcestí, na počátku dvou cest, obíraje se s hádáním, vyčistí střely, doptávati se bude modl, hleděti bude do jater.

22 Po pravé ruce jeho hádání ukáže Jeruzalém, aby sšikoval hejtmany, kteříž by ponoukali k mordování, a pozdvihovali hlasu s prokřikováním, aby přistavili berany válečné proti branám, aby vysypán byl násyp, a vzdělání byli šancové.

23 I budou to míti za hádání marné před očima svýma ti, jenž se zavázali přísahami; a toť přivede na pamět nepravost, kterouž by popadeni byli.

24 Protož takto praví Panovník Hospodin: Proto že ku paměti přivodíte nepravost svou, a odkrývá se nevěra vaše, tak že jsou patrní hříchové vaši ve všech činech vašich, proto že na pamět přicházíte, rukou tou popadeni budete.

25 Ty pak nečistý bezbožníče, kníže Izraelské, jehož den přichází, a čas skonání nepravosti,

26 Takto praví Panovník Hospodin: Sejmi tu čepici, a svrz tu korunu, kteráž nikdy již taková nebude; toho, kterýž na snížení přišel, povyš, a vyvýšeného poniž.

27 Zmotanou, zmotanou, zmotanou učiním ji, (čehož prvé nebývalo), až přijde ten, jenž má právo, kteréž jsem jemu dal.

28 Ty pak synu člověčí, prorokuj a rci: Takto praví Panovník Hospodin o synech Ammon, i o pohanění jejich, rci, pravím: Meč, meč dobyt jest, k zabíjení vyčištěn jest, aby hubil všecko, a aby se blyštěl.

29 A ačkoli předpovídají tobě marné věci, a hádají tobě lež, aby tě přiložili k hrdlům zbitých bezbožníků, jejichž den přichází a čas skonání nepravosti:

30 Schovej meč do pošvy jeho. Na místě, na kterémž jsi zplozena, v zemi přebývání tvého, budu tě souditi.

31 A vyleji na tě rozhněvání své, ohněm prchlivosti své na tě dmýchati budu, a dám tě v ruku lidí vzteklých, řemeslníků všecko kazících.

32 Budeš ohni k sežrání, krev tvá bude u prostřed země, nebudeš připomínána; neboť jsem já Hospodin mluvil.