2 Ruhtinaan tulee saapua tähän porttiin eteishallin kautta ja jäädä seisomaan portin sisemmälle ovelle. Papit toimittavat hänen polttouhrinsa ja yhteysuhrinsa. Sen jälkeen hän kumartakoon porttiaukossa maahan saakka ja lähteköön pois, mutta porttia ei saa sulkea ennen iltaa.
3 Kansan tulee sapattina ja uudenkuun juhlan aikana kumartua tuon portin edessä rukoilemaan Herraa.
5 Ruokauhrina on pässin osalta eefa-mitta jauhoja, mutta karitsoiden osalta uhri on ruhtinaan itsensä määrättävissä. Öljyä hänen tulee uhrata suhteessa jauhojen määrään, yksi hin-mitta jokaista eefa-mitallista kohden.
7 Ruokauhrina hän antakoon eefa- mitan jauhoja sonnin osalta ja samoin pässin osalta yhden eefa-mitan, ja karitsoiden osalta hän antakoon haluamansa määrän. Öljyä hänen tulee uhrata yksi hin-mitta jokaista eefa-mitallista kohden.
9 Mutta kun kansa juhlien aikana tulee temppeliin palvelemaan Herraa, on sen, joka tulee pohjoisportin kautta, mentävä pois eteläisestä portista, ja sen, joka tulee eteläportin kautta, on mentävä pois pohjoispuolen portista. Kukaan ei saa poistua sen portin kautta, josta on tullut, vaan jokaisen on mentävä ulos vastakkaiselta puolelta.
10 Kun kansa tulee sisään, tulkoon ruhtinas kansan mukana, ja kun kansa lähtee, lähteköön hänkin.
12 Kun ruhtinas antaa ylimääräisen uhrilahjan, polttouhrin tai yhteysuhrin, vapaaehtoisena antina Herralle, on hänelle avattava itäinen portti. Hänen tulee toimittaa polttouhrinsa ja yhteysuhrinsa samalla tavoin kuin hän toimittaa ne sapattina, ja kun hän lähtee pois, on portti suljettava hänen jälkeensä.
14 Sen ohella tulee joka aamu uhrata ruokauhrina Herralle kuudennes eefa-mittaa parhaita vehnäjauhoja ja antaa kolmannes hin-mittaa öljyä jauhojen kostuttamiseksi. Tämä on pysyvä määräys.
15 Karitsa, jauhot ja öljy ovat säännöllinen, joka- aamuinen polttouhri.
17 Mutta jos ruhtinas lahjoittaa maataan jollekin palvelijalleen, maa pysyy tämän omistuksessa vain riemuvuoteen saakka. Silloin se palaa ruhtinaalle, sillä hänen perintömaansa voi pysyvästi jäädä vain hänen pojilleen.
19 Mies vei minut vielä käytävään, jonka varrella oli pohjoisen puoleisen, papeille kuuluvan pyhän rakennuksen sisäänkäynti, ja käytävän perällä, sen länsipäässä, oli huone.
21 Sitten mies vei minut ulompaan esipihaan ja johdatti minut sen neljään nurkkaukseen, ja minä näin, että kussakin esipihan kulmassa oli erillinen tila.
22 Kaikissa neljässä nurkkauksessa oli pieni piha, neljäkymmentä kyynärää pitkä ja kolmekymmentä leveä. Nämä neljä nurkkapihaa olivat kaikki samansuuruiset.
23 Jokaista niistä, kaikkia neljää, kiersi kivinen muuri, ja muurin vierustalle oli joka puolelle tehty tulisijoja.
1 Takto praví Panovník Hospodin: Brána síně vnitřní, kteráž patří k východu, bude zavřená po šest dní všedních, v den pak sobotní otevřína bude; též v den novměsíce otvírána bude.
2 I přijde kníže cestou síně brány zevnitř, a postaví se u veřeje té brány, a budou obětovati kněží obět zápalnou jeho, i oběti pokojné jeho, a pokloně se na prahu brány, potom vyjde. Brána pak nebude zavírána do večera,
3 Aby se klaněl lid země té u dveří brány té ve dny sobotní, i na novměsíce před Hospodinem.
4 Obět pak zápalná, kterouž obětovati má kníže Hospodinu v den sobotní, šest beránků bez vady a skopec bez poškvrny,
5 A obět suchá, efi na skopce, i na beránky obět suchá, podlé toho, jakž naděleno, a oleje hin na efi.
6 Ke dni pak novměsíce ať jest volek mladý bez poškvrny, a šest beránků i skopec bez poškvrny.
7 Též ať obětuje efi oběti suché při volku, a efi při skopci i při beráncích, seč bude moci býti, a oleje hin na efi.
8 Kníže pak vcházeje, cestou síňce též brány půjde, a cestou její odejde.
9 Ale když vcházeti bude lid země té před Hospodina na slavnosti, ten kdož vejde cestou brány půlnoční, aby se klaněl, vyjde cestou brány polední; a ten kdož vejde cestou brány polední, vyjde cestou brány půlnoční. Nenavrátí se cestou té brány, kterouž všel, ale naproti ní vyjde.
10 A když oni vcházeti budou, kníže mezi nimi vcházeti bude, a když odcházeti budou, odejde.
11 Též na svátky i na slavnosti ať jest suchá obět, efi na volka a efi na skopce, a na beránky, což naděleno, a oleje hin na efi.
12 Bude-li pak obětovati kníže obět dobrovolnou, zápal aneb oběti pokojné dobrovolně Hospodinu, tedy ať jest mu otevřína brána, kteráž k východu patří, a ať obětuje zápal svůj aneb pokojné oběti své, tak jakž obětuje v den sobotní. Potom odejde, a brána bude zavřína po odchodu jeho.
13 K tomu beránka ročního bez poškvrny obětovati bude v zápal každý den Hospodinu; každého jitra beránka obětovati bude.
14 Též suchou obět přičiní k němu, každého jitra šestý díl efi, též oleje třetinu hin k skropení mouky bělné, suchou obět Hospodinu, nařízením věčným ustavičně.
15 A tak budou obětovati beránka i obět suchou, i olej každého jitra, zápal ustavičný.
16 Taktoť praví Panovník Hospodin: Dá-li kníže dar někomu z synů svých, dědictvíť jeho jest, synů jeho buď, k vládařství jejich dědičnému.
17 Jestliže pak dá dar z dědictví svého některému z služebníků svých, také bude jeho až do léta svobodného, kdyžto navrátí se knížeti tomu; však dědictví jeho budou míti synové jeho.
18 Aniž bude bráti kníže z dědictví lidu, z vládařství jejich je vytiskuje; z svého vládařství dědictví dá synům svým, aby nebyl rozptylován lid můj žádný z vládařství svého.
19 Potom vedl mne průchodem, kterýž jest po straně brány, k kněžím do komůrek svatých, kteréž patřily na půlnoci, a aj, tu bylo místo po dvou bocích k západu.
20 I řekl mi: Toto jest místo, kdež vaří kněží oběti za vinu a za hřích, kdež smaží oběti suché, aby nevynášeli do síně zevnitřní ku posvěcování lidu.
21 Vyvedl mne též do síně zevnitřní, a vodil mne po čtyřech koutech síně, a aj, síň byla v každém rohu té síně.
22 Ve čtyřech úhlech té síně byly síně s komíny, čtyřidcíti loket zdélí a třídcíti zšíří; míra jednostejná těch čtyř síní nárožních.
23 A v těch čtyřech byly kuchyňky vůkol, též ohniště zdělána v těch kuchyňkách vůkol.
24 I řekl mi: Ta jsou místa těch, kteříž vaří, kdežto vaří služebníci domu oběti lidu.