1 Minulle tuli tämä Herran sana:

3 Sano sille: Näin sanoo Herra Jumala: -- Seirin vuorimaa, minä käyn sinua vastaan! Minä ojennan käteni sinua kohden ja muutan sinut autioksi aavikoksi.

4 Minä hajotan kaupunkisi raunioiksi, ja sinusta tulee kolkko autiomaa. Silloin tiedät, että minä olen Herra.

6 Sen tähden sanoo Herra Jumala: Niin totta kuin elän, minä peitän sinut vereen yltä päältä, etkä sinä pääse siitä eroon. Sinä olet syyllistynyt veritekoihin etkä enää pääse verestä vapaaksi.

7 Minä muutan Seirin vuoret tyhjäksi ja kolkoksi autiomaaksi, jonka halki ei enää mennä eikä tulla.

8 Minä peitän sinun vuoresi surmatuilla ja levitän kukkuloillesi ruumiita, täytän kaatuneilla sinun laaksosi ja kaikki purojen uomat.

9 -- Minä autioitan sinut ikiajoiksi, enää ei kaupungeissasi asuta. Silloin tiedätte, että minä olen Herra.

11 Sen tähden sanoo Herra Jumala: Niin totta kuin elän, minä teen sinulle sen, mitä vihasi ja kateutesi on pannut sinut itsesi tekemään, sen, mitä itse olet vihasi ajamana heille tehnyt. Sinä tulet vielä tuntemaan minut, kun panen täytäntöön tuomiosi.

12 Tulet tietämään, että minä, Herra, olen kuullut kaikki sinun solvauksesi. Olen kuullut, miten olet pilkannut Israelin vuoria ja sanonut: 'Ei siellä ole ketään, ne ovat pelkkä suupala meille.'

13 Te olette rehennelleet minun edessäni ja puhuneet minusta röyhkeästi, ja minä olen kuullut kaiken.

15 Sinä iloitsit, kun Israelin perintömaa muuttui autiomaaksi, ja niinpä sinun käy samoin. Seirin vuoret, te muututte autiomaaksi, ja sinun, Edom, käy samoin! Te tulette tietämään, että minä olen Herra.

1 Opět stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

2 Synu člověčí, obrať tvář svou proti hoře Seir, a prorokuj proti ní.

3 A rci jí: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já jsem proti tobě, horo Seir, a vztáhnu ruku svou na tebe, a obrátím tě v hroznou poušť.

4 Města tvá v poušť obrátím, a ty budeš pustinou, i zvíš, že já jsem Hospodin,

5 Proto že máš nepřátelství věčné, a rozptyluješ syny Izraelské mečem v čas bídy jejich, v čas dokonání nepravosti.

6 Protož živť jsem já, praví Panovník Hospodin, že k zabití připravím tě, a krev tě stihati bude. Poněvadž krve vylévání v nenávisti nemáš, také tě krev stihati bude.

7 Obrátím, pravím, horu Seir v hroznou poušť, a vypléním z ní jdoucího přes ni i vracujícího se.

8 A naplním hory její zbitými jejími; na pahrbcích tvých i v údolích tvých, i při všech potocích tvých zbití mečem padati budou.

9 V pustiny věčné obrátím tě, tak že města tvá nebudou zase vzdělána, i zvíte, že já jsem Hospodin.

10 Proto že říkáš: Tito dva národové a tyto dvě země mé budou, a budeme dědičně vládnouti tou, v níž Hospodin přebýval,

11 Protož živť jsem já, praví Panovník Hospodin, žeť učiním podlé hněvu tvého a podlé závisti tvé, kterouž jsi prokázala z nenávisti své proti nim. I budu poznán od nich, když tě budu souditi.

12 A zvíš, že já Hospodin slyšel jsem všecka hanění tvá, kteráž jsi mluvila o horách Izraelských, řkuci: Zpuštěnyť jsou, námť jsou dány k sežrání.

13 Nebo jste se honosili proti mně ústy svými, a množili proti mně slova svá, což jsem sám slyšel.

14 Takto praví Panovník Hospodin: Jakž se veselí všecka ta země, tak pustinu učiním z tebe.

15 Jakž se veselíš nad dědictvím domu Izraelského, proto že zpustl, tak učiním i tobě. Pustinou budeš, ó horo Seir, i všecka země Idumejská naskrze, i zvědíť, že já jsem Hospodin.