1 Minulle tuli tämä Herran sana:

3 Sano sille: Kuule Herran Jumalan sana. Näin sanoo Herra Jumala: Sinä ilkuit ja sanoit: 'Siitä sait', kun minun temppelini saastutettiin, kun Israelin maata hävitettiin ja kun Juudan kansaa vietiin vankina vieraaseen maahan.

4 Sen tähden minä annan sinut idän kansojen käsiin, ja ne pystyttävät leirinsä sinun alueillesi ja asettuvat sinun maillesi asumaan, syövät kaiken mitä maasi tuottaa ja juovat kaiken maitosi.

5 Minä annan kamelien kaluttavaksi Rabban ja teen koko Ammonin maasta lammaslaitumen, ja silloin te tiedätte, että minä olen Herra.

7 Sen tähden minä kohotan käteni ja annan sinut kansojen ryöstettäväksi, minä hävitän sinut tyystin kansojen joukosta, pyyhin sinut maiden joukosta pois ja hävitän sinut lopullisesti. Silloin sinä tiedät, että minä olen Herra.

9 Sen tähden minä revin Moabin harjanteelta sen kaupungit, hävitän viimeistä myöten sen kaunistukset: Bet-Jesimotin, Baal-Meonin ja Kirjataimin.

10 Minä annan sen idän kansojen käsiin, yhtä lailla kuin ammonilaiset, joita ei enää lueta kansojen joukkoon.

11 Minä panen täytäntöön moabilaisten tuomion, ja silloin he tietävät, että minä olen Herra.

13 Sen tähden Herra Jumala sanoo: Minä kohotan käteni ja hävitän Edomista ihmiset ja eläimet, minä muutan koko maan rauniokasaksi ja surmaan joka ainoan ihmisen Temanista Dedaniin asti.

14 Oman kansani, israelilaiset, minä panen toteuttamaan kostoni, ja he tekevät Edomille sen, mitä vihani vaatii. Niin saa Edom tuntea minun kostoni. Näin sanoo Herra Jumala.

16 Sen tähden Herra Jumala sanoo: Minä kohotan käteni ja rankaisen filistealaisia, minä hävitän kreetit ja tuhoan kaikki merenrannan asukkaat.

1 I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

2 Synu člověčí, obrať tvář svou proti synům Ammon, a prorokuj proti nim.

3 A rci synům Ammon: Slyšte slovo Panovníka Hospodina: Takto praví Panovník Hospodin: Proto že jsi nad svatyní mou, když poškvrněna byla, říkal: To dobře to, a nad zemí Izraelskou, když zpuštěna byla, a nad domem Judským, když šel v zajetí,

4 Protož aj, já dám tě národům východním za dědictví, i vzdělají sobě hrady v tobě, a vystavějí v tobě příbytky své. Tiť budou jísti ovoce tvé, a ti budou píti mléko tvé.

5 A dám Rabbu za obydlé velbloudům, a města synů Ammon za odpočivadlo stádům, i zvíte, že já jsem Hospodin.

6 Nebo takto praví Panovník Hospodin: Proto že jsi tleskal rukou, a dupal nohou, a veselil se srdečně, že jsi všelijak loupil zemi Izraelskou,

7 Protož aj, já vztáhnu ruku svou na tebe, a vydám tě v loupež národům, a vypléním tě z lidí, a vyhubím tě z zemí, i zahladím tě. Tu zvíš, že já jsem Hospodin.

8 Takto praví Panovník Hospodin: Z té příčiny, že říkal Moáb a Seir: Hle, podobný jest všechněm jiným národům dům Judský,

9 Protož aj, já otevru bok Moábských, (hned od Arim, od měst jejich na pomezí jejich, rozkošnou zemi Betjesimotských, Balmeonských i Kariataimských),

10 Národům východním s zemí synů Ammon; nebo jsem ji dal v dědictví, tak aby nebylo zpomínáno na syny Ammon mezi národy.

11 A tak i nad Moábem soudy vykonám, i zvědí, že já jsem Hospodin.

12 Takto praví Panovník Hospodin: Proto že Idumejští nenáležitě se vymstívajíce, ukrutně se měli k domu Judskému, a tak uvodili na se vinu velikou, vymstívajíce se na nich,

13 Protož takto dí Panovník Hospodin: I na Idumea vztáhnu ruku svou, a vypléním z něho lidi i hovada, a obrátím jej v pustinu. Hned od Teman až do Dedan mečem padati budou.

14 A tak uvedu pomstu svou na Idumejské skrze ruku lidu mého Izraelského, a naloží s Idumejskými podlé hněvu mého a podlé prchlivosti mé, i poznají pomstu mou, praví Panovník Hospodin.

15 Takto praví Panovník Hospodin: Proto že se Filistinští ukrutně měli z příčiny pomsty, nenáležitě se vymstívajíce, loupíce zlostně, a zhoubu uvodíce z nenávisti starodávní,

16 Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, já vztáhnu ruku svou na Filistinské, a vypléním Ceretejské, a zkazím ostatek přístavu mořského.

17 A tak vykonám při nich pomsty veliké káraními zůřivými, a zvědí, že já jsem Hospodin, když uvedu pomstu svou na ně.